Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Román pro ženy / Barevné leporelo

minikritika / Tereza Moravcová

Již třetí filmová adaptace románu Michala Viewegha okupuje naše kina. Po snímcích Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách je to Román pro ženy, ke kterému – bohužel – napsal na základě své stejnojmenné knihy i scénář sám náš komerčně nejúspěšnější spisovatel. Jeho zoufale nefilmové myšlení, zřetelné z jeho glosátorsky ironického typu psaní, nezachránil ani režisér, který pouze nenápaditě ilustruje knižní předlohu.

Neinvenčnost a předvídatelnost vyprávění, dodatečný zvuk, neustálý komentář hlavní hrdinky zdvojující to, co vidíme v obraze, a nadbytečné retrospektivy jinak lineárně vyprávěného příběhu, to jsou hlavní nedostatky tohoto barevného leporela. A to už ani nemluvě o tom, že Román pro ženy mohl být ostrou kritikou praktik našeho mediálního a reklamního světa, což se nestalo.

Celý příběh je zarámován prostorem kadeřnictví, kde hlavní hrdinka Laura vypráví oblíbené kadeřnici své milostné eskapády. Snad proto se celým filmem line Lauřin komentář, povětšinou naprosto nadbytečný, který často pouze opisuje to, co vidíme na plátně: například: "Jeffovy oči zmateně těkaly po učebně" – a opravdu, Jeffovy oči těkají po učebně!

Přebytečný komentář, přerušování příběhu návraty do kadeřnictví či krátké prostřihy na Lauřinu kadeřnici, která svými přehrávanými grimasami reflektuje duševní pohnutky hlavních hrdinek, jsou spolu s jakýmisi muzikálovými vstupy svíjejících se kadeřnic nepříjemně prvoplánové.

Film připomíná chladné hollywoodské trháky dělané na objednávku (sklízí také značný komerční úspěch), jde po přesně nastavené linii romantické komedie s nezbytným happy endem. Ovšem tam, kde se Vieweghovi v románu daří udržet ironický tón, se nám zde dostává jen zploštělého pokusu o lehkou žánrovou komedii, která však bohužel nevyniká ani vtipnými situacemi, natož dialogy, a celkový dojem nezachrání ani (jinak) poměrně kvalitní herci.

Román pro ženy
(ČR 2004)
režie Filip Renč, scénář Michal Viewegh, kamera Petr Hojda, hrají Zuzana Kanóczová, Simona Stašová ad.
100 minut, distribuce Biocsop, premiéra 14.4.2005

Přečteno 7110x

Článek vyšel v časopise Cinepur #40, červen 2005.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.1 /27

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #125

#125

říjen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY minikritika

Rallye smrti

U mě dobrý

Déja vu

Země mrtvých

Obchodník se smrtí

Elizabethtown

Domino

Restart


RUBRIKY

anketa (24) / český film (83) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (99) / fenomén (73) / festival (87) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (118) / komiks (10) / kritika (813) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (731) / objev (3) / pojem (36) / portrét (12) / profil (106) / reflexe (24) / report (111) / rozhovor (161) / scénář (4) / soundtrack (46) / téma (905) / televize (104) / tisková zpráva (1) / událost týdne (239) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (63) / web (42) / zoom (158)

Cinepur #40 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #40, červen 2005

Z obsahu tištěného čísla:

Binderiana (Tichý Syndikát & Paul Schmid, komiks)

Far East / Brána asijského filmu otevřená (Michal Procházka, glosa)

Nové cesty narace (Helena Bendová, téma)

Maminka a děvka (Jean Eustache, scénář)

Aurélia Steiner - Melbourne / Film jako reprodukce (Kamila Boháčková, cinepur choice)

Moje velká indická svatba! / Hollywood Bollywood! (Jakub Arpel, minikritika)

+ více...