Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Aura tajemství Apichatponga Weerasethakula

Aura tajemství Apichatponga Weerasethakula

cinepur choice / Alice Lovejoy

Druhý celovečerní film thajského režiséra Apichatponga Weerasethakula Blissfully Yours (Slastně tvůj, 2002) začíná bez titulků. Namísto nich, bez ozdob a úvodů, vidíme ordinaci, v níž lékař vyšetřuje mladíka trpícího patrně kožní vyrážkou a doprovázeného starší a mladší ženou. Lékař se pokouší mladíka přimět k hovoru, ale ten buď nechce, nebo nemůže. Ženy za něj odpovídají a tvrdí lékaři, že mladíka bolí v krku. Kamera snímá scénu nehybně v širokém záběru s lhostejností, která je příznačná pro celý film. Postupně je z celé scény čím dál jasnější, že mladíkovo mlčení není důsledkem bolesti v krku, ale zakrývá jeho výrazně cizí přízvuk v řeči i nejistý pobyt v Thajsku. Podobně jako jeho kožní nemoc je i on záhadný, nezařaditelný a tichý.

Všechny Weerasethakulovy dosavadní celovečerní filmy – Blissfully Yours (2002), Mysterious Object at Noon (Tajemný předmět o polednách,1999) i Tropická nemoc (Tropical Malady, 2004) – obestírá aura tajemství; pocit, že svět, jenž kamera zabírá, je pouhým okrajem jiného světa, nadpřirozeného, nebezpečného a neskutečného. Styly všech třech filmů odvisí (každý jinak) od propojení těchto dvou světů a tato kombinace se zrcadlí v jejich kolísání mezi dokumentárními, realistickými prvky a zárodky fikce v širším slova smyslu – tj. duchy, pověrami a tradicemi.

V Mysterious Object se zdá, jako by tyto dva světy existovaly vedle sebe – fantastično se volně mísí s dokumentárností. Film uvozuje scéna v pojízdné jídelně, která prodává jídlo po celém thajském venkově, přestože místa nejsou nikdy konkrétní. Mladá žena se vzadu ve voze zpovídá do kamery z toho, že ji rodiče prodali strýci za peníze na cestu autobusem zpátky domů (slyšíme hlas režiséra, který se jí ptá/. Když žena začne plakat, zeptá se jí režisér, jestli má ještě další historky, ať už pravdivé nebo vymyšlené.

Příběh, které následuje – o hendikepovaném mladíkovi, jeho učiteli a eponymním "tajemném předmětu" –, se stává jádrem vyprávění, které přechází ve filmu od postavy k postavě. Výsledkem je jak přiblížení se k ústní tradici, tak filmová interpretace ustáleného příběhu. Apichatpong se štábem projížděli, jak tvrdí závěrečné titulky filmu, od severu na jih napříč vesnicemi a vyzývali lidi, aby interpretovali příběh, který v pojízdné jídelně vyprávěla ta žena. Postarší žena, pár hluchých školáků, skupinka teenagerů i ostatní přidají příběhu každý něco vlastního navíc. Zatímco vyprávějí své verze, které Apichatpong s kameramanem dokumentaristicky zaznamenávají, sledujeme původní příběh, který inscenuje nejprve skupina herců, a poté i venkovská divadelní společnost. Fikce a dokument se zde začínají prolínat – "dokumentární" historky jsou ve výsledku fikcí a řada fiktivních prvků (zejména divadelní představení) vypadá lidověji než hraný film, jak ho známe.

Hranice mezi všednodenním a nadpřirozeným jsou méně viditelné v Blissfully Yours, které si pohrává se záhadami, jako je nevyjasněné kožní onemocnění. Duchové jsou zde stejně běžným tématem hovoru jako zdraví nebo počasí a jsou tématem vděčným, které dlouho rezonuje. "Bojíš se duchů?", ptá se Min, onen postižený kožní chorobou, své přítelkyně Roong, když jedou spolu po prosluněné horské silnici směrem do lesa. "Jsou tady duchové japonských vojáků." Min je dalším z řady přistěhovalců a nelegálních postav, které procházejí napříč Apichatpongovými filmy. Zatímco nelegální imigrantka v Mysterious Object at Noon je Thajka, Min je Barmánec a jeho přežití závisí na jeho přítelkyni Roong a na její zaměstnavatelce a svým způsobem náhradní matce Orn. Blisfully Yours sleduje osudy Min, Roong a Orn během jednoho dne a začíná ve městě a končí na horských hranicích mezi Thajskem a Barmou, kde naleznou mladí milenci idylické místo pro své odpolední dostaveníčko.

Toto odpolední setkání udává základní tón Blisfully Yours, zalité v teple a lesku pozdního dne, opojné zklidnění, které se zpětně rozšiřuje i na jejich ráno ve městě. Je to film, v němž se nic moc neděje, jak poznamenala řada kritiků. Pouze návštěva ordinace, procházky po městě a výlet na venkov. Zpola zaslechnutý ruch rádií, televizí či dopravy ve městě podkresluje filmové scény a přidává činům postav pocit všednosti, či dokonce nudy. Na venkově se všudypřítomný zvuk přelévá ve zpěv cikád a ptáků a ke konci filmu i v několik výstřelů. Zvuky stejně jako události jsou v Apichatpongových filmech jakoby vedlejší, a to spolu s převažujícími neherci vytváří celkový hyperreálný pocit. Blissfully Yours nemá zřetelný začátek ani konec: vstupujeme do filmu poté, co už scéna začala, a film končí bez jakéhokoli upozornění, když Min a Roonge leží a opalují se. Jedinými vodítky ve vyprávění jsou úvodní titulky, které se objevují až po 37 minutách filmu, a zlom mezi jeho dvěma hlavními částmi: městem a venkovem.

Podobný zlom strukturuje i Apichatpongův třetí film, Tropickou nemoc. Zde je hranice rozdělující oba dva světy (jako v Mysterious Object at Noon a Blisfully Yours) vedena přesněji a shoduje se se skutečným zlomem ve vyprávění. Tropická nemoc jsou tedy vlastně dva filmy se dvěma oddělenými začátky. První je nasládlou romancí mezi dvěma mladíky a druhá pohádkou o vojákovi lovícím v lese tajemného ducha tygra. Zatímco první část filmu je podobně jako v Blissfully Yours opěvováním každodennosti, druhá polovina znamená posun v režisérově tvorbě. Zde události nabývají mytické rezonance a poprvé v Apichatpongových filmech skutečně vidíme nadpřirozené věci: démonickou krávu a pomalovaného muže-zvíře. Avšak nazývat to zlomem mezi dvěma částmi filmu je ošidné, neboť prvky z první poloviny se přelévají do té druhé – není jasné, zda voják ve druhé půli filmu není jedním z mladíků z části první či jestli muž-zvíře není jeho milencem.

Kontinuita první a druhé části Tropické nemoci na malé ploše zrcadlí souvislost mezi všemi třemi celovečerními Apichatpongovými filmy. O mýtu ducha tygra (podle thajského kritika Kong Rithdeeho se jedná o velmi známou thajskou pohádku/, na kterém je založena druhá část Tropické nemoci, si vyprávějí děti v Mysterious Object at Noon. A naopak, Blissfully Yours a Mysterious Object mají téměř identické scény (se stejnými herci), v nichž se městská lékařka (tatáž žena, která pomáhá Minovi ve scéně v ordinaci) setkává s mladou ženou a jejím hluchým otcem.

Pokud totéž vyjádříme abstraktněji, pak všechny filmy pracují s několika koncepty, mezi nimiž je hlavní myšlenkou hranice. Považujeme-li hranici mezi tajemným a konkrétním či nadpřirozeným a každodenním za strukturní estetický princip Apichatpongových filmů, hranice mezi národy hraje v jeho filmovém vyprávění stejně podstatnou úlohu. Na hranicích se pohybují nelegální přistěhovalci a poflakují se tam. V Mysterious Object at Noon se pokouší učitelka s přítelem prodat svou mladou žačku a do filmu je vložena dlouhá archivní (či pseudo-archivní) sekvence o mladém thajsko-čínském chlapci (žákovi, jak je naznačeno), jenž zázrakem přežil havárii letadla.

Jiná hranice je mezi tradiční thajskou kulturou a světem 21. století. Zatímco postavy jako Min žijí ve stínu globalizovaného světa a přežívají díky mnohým pochybným kličkám a nelegálním aktivitám, Roong pracuje přímo v útrobách globalizované mašinérie. Vidíme ji v továrně, kde kreslí postavičky Bugse Bunnyho, pravděpodobně na export na Západ. Zatímco její práce je zaměřena mezinárodně, soukromý život postav Blissfully Yours je směsí tradičních a moderních prvků. V přímém protikladu k radám doktora léčí Orn Minovu nemoc jakousi podomácku vyrobenou směsí ručních mastí a krájené zeleniny. Hlasatel zpráv v Mysterious Object zase tvrdí, že děcko přežilo havárii letadla díky amuletům, a milenci z Tropické nemoci, Tony a Keng, se procházejí v podzemní svatyni.

V této roztodivné směsici mezinárodních prvků se odráží Apichatpongovo vzdělání i kariéra. Režisér vystudoval Art Institute of Chicago a je současnou hvězdou mezinárodních filmových festivalů. Jeho filmy jsou z velké části podporovány z evropských zdrojů a podle kritiků mají větší ohlas ve světě než v rodném Thajsku. Přesto stále vyrábí filmy v rodné zemi. Kong Rithdee ve svém nejnovějším článku ve Film Comment o Tropické nemoci píše, že Apichatpongovy filmy vytvářejí "nový jazyk, kterým převyprávějí a znovunalézají známé příběhy – jak pro místní diváky, tak pro zbytek světa". I když v těchto třech filmech existuje vedle sebe tradiční a moderní, prochází jimi celá řada dalších hranic: rozhraní mezi hmotným a nadpřirozeným, fikcí a dokumentem a v neposlední řadě i křehká hranice mezi lidmi.

překlad Kamila Boháčková

Přečteno 7597x

Článek vyšel v časopise Cinepur #40, červen 2005.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.5 /16

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #115

#115

únor 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY cinepur choice

Filmy Lucrecie Martel / Vize rozpadající se reality

Autista posedlý slovy / Jazyk a čas ve filmech Cornelia Porumboia

Vlastní životopis Nicolae Ceauşesca / V hlavní roli chiméra

Amer / Monstrum na povrchu

Dívka na přání / Zkušenost obnaženého povrchu

Essential Killing / Zabíjení aneb Život v lesích

V lůně zvuku / Ambientní filmy Benedeka Fliegaufa

Šírin / Film, který se na nás dívá


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Frederick Wiseman

Záviš, kníže pornofolku / České "ozvláštnění"

Dokumentární válka


RUBRIKY

anketa (23) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (89) / fenomén (67) / festival (58) / fragment (18) / glosa (210) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (111) / komiks (10) / kritika (723) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (635) / objev (3) / pojem (36) / portrét (6) / profil (97) / reflexe (24) / report (97) / rozhovor (152) / scénář (4) / soundtrack (36) / téma (841) / televize (86) / tisková zpráva (1) / událost týdne (197) / video (2) / videoart (16) / videohra (53) / web (40) / zoom (150)

Cinepur #40 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #40, červen 2005

Z obsahu tištěného čísla:

Vyprázdněná narace aneb vzrušující nejistota filmového pohybu (Zdeněk Holý, cinepur choice)

Pozitiva Ourslerových diapozitivů (Kamila Boháčková, glosa)

Aura tajemství Apichatponga Weerasethakula (Alice Lovejoy, cinepur choice)

Sam Peckinpah (Zdeněk Hudec, profil)

Hal Hartley (Marcel Arbeit, profil)

Binderiana (Tichý Syndikát & Paul Schmid, komiks)

+ více...