Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Extrémní kinematografie - úvod k tématu

Extrémní kinematografie - úvod k tématu

téma: Extrémní kinematografie / Lukáš Skupa / 20. 6. 2022

Navrhujeme vyhodit do povětří filmové školy a už nikdy netočit všechny ty nudné filmy. Zastáváme názor, že smysl pro humor je základní princip, jímž sešlí akademici opovrhují, a že na film, který nešokuje, se ani nemá cenu dívat. Veškeré hodnoty musí být zpochybněny. Nic není svaté. Vše musí být přehodnoceno, abychom se osvobodili od víry v tradice. Navrhujeme prolomit všechna tabu našeho věku tím, že budeme co nejvíc hřešit. Ukážeme krev, hanbu, bolest a extázi, jaké si dosud nikdo nedokázal představit… Tak zní některé z pasáží manifestu newyorského undergroundového hnutí Cinema of Transgression, jež by platily i pro mnohé filmy s přívlastkem „extrémní“.Většina diváků si takovou tvorbu spojí nejspíš s trendem, který „extrémnost“ hrdě vystavil na odiv již ve svém názvu. Na sklonku minulého století se začalo mluvit o skupině autorů a děl, pojmenované New French Extremity, v čele s osobnostmi jako Bruno Dumont, Gaspar Noé, Philippe Grandrieux či Catherine Breillat.

Extrémní film je však kategorií podstatně širší a také starší. Jeho kořeny sahají dokonce ještě dál než do roku 1985, kdy Nick Zedd sepsal zmiňovaný manifest a provokoval svými buřičskými snímky. Všechna tato díla – ať už z okruhu avantgardy, umělecké kinematografie, komerční tvorby nebo exploatace – nicméně v různém smyslu propojuje předpoklad „transgrese“, tedy překračování hranic z hlediska morálky, vkusu či obecně sdílených společenských hodnot. K překračování hranic mohou tyto snímky přistupovat jako k záměrně šokující atrakci (třeba i za účelem zvýšení komerčního potenciálu) nebo naopak ve snaze vypovídat kontroverzní formou o nesnázích reálného světa.

Téma o extrémní kinematografii nabízí spíš peprný cinefilní průhled do několika oblastí, kde se této tvorbě (někdy i navzdory nepříznivým okolnostem) dařilo, a do různých historických etap, v nichž se vyvíjela. Současně je zajímavé uvažovat nad tím, co naznačují některé z textů: nad postupnou proměnou představ o extrémnosti nebo nad prolínáním jejích prvků do mainstreamu. Mimo jiné právě tuto otázku nastoluje text Antonína Tesaře o hororových filmech reflektujících „mytickou auru“, jež se utvořila kolem některých legendárních „krváků“ ze sedmdesátých a osmdesátých let. K hororu se vztahuje i následující text Martina Svobody věnovaný Luciferu Valentinovi a jeho vlastnímu subžánru „vomit gore“, do nějž se promítají režisérovy sexuální záliby, ale i palčivé společenské problémy.

Pronikání extrémních motivů do filmového středního proudu se dotýká také článek Ondřeje Pavlíka, jenž se na příkladech snímků Život Adèle (2013) nebo O těle a duši (2017) zabývá i extrémností jakožto distribuční či festivalovou strategií, jak k určitým dílům přitáhnout pozornost. Poslední dva příspěvky pak poodhalují starší historii extrémní kinematografie. Bianca Krajčovičová přibližuje hnutí Cinema of Transgression zejména z perspektivy reprezentace sexuality u klíčových autorů a autorek jako Richard Kern či Tessa Hughes-Freeland. Do šedesátých a sedmdesátých let se vrací příspěvek Rudolfa Schimery o fenoménu japonského pinku eiga, které posouvalo hranice ve vyobrazení násilí a sexu na filmovém plátně a z něhož autoři (nejen asijských) extrémních filmů čerpají inspiraci dodnes.

Přečteno 510x

Článek vyšel v časopise Cinepur #141, květen 2022.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod do Wese Andersona

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka

Z bodu nula na západ od Bukurešti / Vznik a vývoj rumunské nové vlny

Úvod k tématu: David Fincher

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Debut


DALŠÍ Z RUBRIKY

Španělský noir i Finchera nabídne Noir Film Festival

Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou

KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru

Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022

Editorial 141

Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry

Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod do Wese Andersona

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka

Úvod k tématu: David Fincher


RUBRIKY

anketa (31) / český film (116) / český talent (37) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (113) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1095) / mimo kino (190) / novinka (817) / pojem (36) / portrét (49) / profil (99) / reflexe (27) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (130) / událost týdne (285) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)

Cinepur #141 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #141, květen 2022

Z obsahu tištěného čísla:

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022 (Martin Horyna, report)

Michaël Dudok de Wit: Možná zítra a možná nikdy (Natalia Kozáková, rozhovor)

Začalo to polibkem: Historie japonského pinku eiga (Rudolf Schimera, téma)

Pam & Tommy: Sex, celebrity a video (Šárka Gmiterková, televize)

Lucifer Valentine - V útrobách vomit gore (Martin Svoboda, téma)

Síla fiktivních obrazů / Profil Michala Blaško (Jana Koutná, český talent)

+ více...