Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Streamování za lepší planetu

Streamování za lepší planetu

web / Petra Chaloupková / 30. 3. 2022 / komentáře (5)

Tuzemskou nabídku VOD loni na podzim rozšířila on-line videotéka WaterBear prezentovaná jako „první interaktivní streamovací platforma zaměřená na budoucnost planety“. Láká na převážně dokumentární filmy a cykly s environmentální tematikou, jež jsou přístupné zdarma, pouze s podmínkou registrace. Původní i převzaté tituly nespojuje jen vzletný příslib ekologického směřování k lepším zítřkům, ale také kurátorský princip korespondující s konkrétními Cíli udržitelného rozvoje OSN. Odrážejí se však ambiciózní plány a etické nároky i na nabízeném audiovizuálním obsahu? Anebo je to jen další z mnoha marketingově silných projektů greenwashingu, jež se příhodně svezou na zelené vlně?

V kontextu současného společenského ovzduší není vznik takto specializované platformy nijak překvapivý. Největší hráči na digitálním trhu jako Facebook, Microsoft nebo Apple se už několik let předhánějí ve zveřejňování co nejčistších a klima nejméně zatěžujících závazků firemní činnosti. A streamingové služby na sebe nenechaly dlouho čekat. Hulu v roce 2018 oznámilo, že veškerá svá datová centra přeneslo do zařízení poháněných ze zcela obnovitelných energetických zdrojů. HBO se rok nato připojilo s pilotním programem pro udržitelnou produkci HBO Green, který upravuje povinnosti tvůrčího týmu a okolnosti natáčení jako trasování uhlíkové stopy, ekologické nakládání s odpadem nebo znovuvyužití rekvizit a kostýmů.

Přestože streamování samo o sobě nezatěžuje životní prostředí tolik jako výroba – Netflix odhaduje, že jedna hodina přehrávání videa v Evropě průměrně vyprodukuje přibližně 55 gramů oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá emisím třistametrové jízdy autem –, v celkovém součtu (včetně fyzického provozu podniku) se uhlíková stopa společnosti za rok 2020 vyšplhala na 1,1 megatuny CO2, čímž například vyrovnala souhrnné roční znečištění audiovizuálního průmyslu celé Francie. V návaznosti na to si Netflix stanovil rok 2022 jako nejzazší termín, do něhož dosáhne uhlíkové neutrality (nikoli ve smyslu stoprocentně neškodlivého filmování, ale investic do projektů redukujících hodnoty zhoubných plynů v atmosféře).

Z Netflixu přišel také prvotní impulz k založení WaterBear. Iniciovala jej výkonná producentka tamního Oscarem oceněného dokumentu o přátelství potápěče a zraněného hlavonožce Moje učitelka chobotnice (2020) Ellen Windemuth. Chtěla tím navázat na úspěch příběhu o empatii mezi lidskou a živočišnou říší a vytvořit tak prostor určený výhradně pro zelený storytelling. Podle jejích zkušeností má totiž environmentalisticky uvědomělé sdělení výrazně větší šanci zaujmout a pozitivně ovlivnit diváky, když je zabalené v narativně kompaktním celku a nejedná se o konvenční edukativní dokument zatížený výčtem faktů. Ačkoli WaterBear nerezignuje na snahu zprostředkovat relevantní údaje a ověřené zdroje, koncepčně se kloní od grafů a statistik k formě, kterou zakladatelka nazývá emocionální ekologií – tedy nonfikčním tvarem, jenž stejnou měrou vzdělává o dané problematice a současně zajišťuje pevnou vyprávěcí strukturu, aby publiku poskytl dostatek příležitostí k vcítění se a internalizaci předkládaných idejí.

Sleduj, připoj se a konej

Záměr oslovit, přesvědčit a zaktivizovat se otiskuje jak do zpracovávaných otázek i formálních kvalit pořadů, tak do samotného uživatelského rozhraní. To stojí na třech hlavních pilířích, které mají dosáhnout konstruktivní změny diváckých návyků i jejich vztahu k životnímu prostředí – sleduj, připoj se a konej. Pasivní přijímání „zábavy s přesahem“ by tedy ideálně mělo být jen iniciačním bodem, jenž podnítí konzumentovu zvědavost pro konkrétní oblast a následně jej pomocí interaktivní lišty odkáže k doplňujícím materiálům anebo přímo na jednu ze spolupracujících neziskových organizací nabízejících různé možnosti podpory (buď v podobě sdílení projektu, přispění finančním darem či přihlášení k dobrovolnické činnosti).

Vedle delších dokumentů tradičního střihu – ověnčených festivalovými cenami, jako jsou Hon za ledem (2012), sledující tání ledovců, nebo Mizející ryby (2009) o následcích neregulovaného rybolovu – v katalogu převažují kratší stopáže. Buď jsou sdružené do tematických sérií, nebo stojí jako samostatné jednohubky okolo tří až pěti minut. Takzvané atomické filmy, jak tyto „malé snímky s velkým dopadem“ nazývá Windemuth, jsou jednak pragmatickým vykročením směrem ke zkrácené pozornosti generace vyrůstající na internetu a současně zvyšují jejich potenciál „sdílenosti“ a šíření na sociálních sítích. Zároveň to však znamená, že velká část nabídky se pohybuje na hranici infotainmentu ve stylu reklamních spotů nebo rozpohybovaných obálek National Geographic doplněných o dojímavý osobní příběh typu The Whale Who Saved Me (2021).

Až na zářné výjimky jako například svižný seriál So Hot Right Now (2021), který s pomocí nadsázky a animovaného vizuálu radí divákům, jak zvládat jejich klimatický žal, či svěží antiageistický portrét designérky Eleanor Ambos Interiors (2016) s recyklačním poselstvím zůstává WaterBear spíše rozcestníkem problémů, které aktuálně ohrožují planetu a populaci než plnohodnotnou videotékou. Křehký primární plán služby přimět jednotlivce k aktivnímu zapojení do boje s klimatickou krizí navíc podkopává lákadlo finančního příspěvku, díky němuž si lze koupit o něco čistší svědomí a dál nečinně přihlížet devastaci přírody z pohodlí gauče. Přestože je znát snaha o obsloužení co nejpestřejší klientely (žánrový záběr se rozpíná od ekoverzí automotomagazínů přes udržitelnou reality TV až po přepracování oblíbených podcastů), může WaterBear jen stěží překročit bludný kruh přesvědčování již přesvědčených.

Přečteno 1472x

Článek vyšel v časopise Cinepur #139, únor 2022.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.3 /6

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Sháním:  (29.7.2022 08:12)

Právníka s nůžkami. Zn. Levně!!!

Žaloba!!!  (29.7.2022 08:10)

To bude žaloba od svazu kadeřníků! A jéeje!!

Jediný správný účes  (29.7.2022 08:05)

Neexistuje https://www.google.cz/search?q=%C3%BA%C4%8Des+na+havla&client=ms-opera-mobile&channel=new&espv=1&prmd=imvn&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwiXpuq8tp35AhULs6QKHbneDQUQ_AUoAXoECAEQAQ&biw=360&bih=626&dpr=2#imgrc=IBP-KntnWH38IM

Zrcadlo  (29.7.2022 07:55)

(Nejsem obyčejné zrcadlo: Z člověka v nacistické uniformě rázem udělám Skřeta a pak ho dobiju palicí ….)

No jo,  (29.7.2022 07:39)

Když přečíst knížku je dneska těžký, hovada!

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #143

#143

říjen 2022



DALŠÍ Z RUBRIKY web

TBH / WTF

Streamování za lepší planetu

Takový normální seriál / Lajna

The Sociological Cinema

MUBI: Now Showing

Pixar v kostce

Short of the Week

Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali?


DALŠÍ Z RUBRIKY

Mezipatra zkouší Prolomit ledy

Nejnovější filmy ze střední Evropy a procházka s Polańskim

Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu

Nové knihy o filmu či fotce na Ji.hlavě

Nene / Krmení divého publika

Trojúhelník smutku / Škodolibá plavba společenskými hierarchiemi

Men / Pohanské mutace

Arvéd / Arvédova pouť do pekla


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

TBH / WTF

KVIFF: Kyslík, ticho, klid

KVIFF: Hádej, kdo zas přijde na večeři

KVIFF: Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli se to natočit

KVIFF: Dějiny za dveřmi


RUBRIKY

anketa (31) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (118) / fenomén (83) / festival (116) / flashback (16) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (15) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1109) / mimo kino (191) / novinka (824) / pojem (36) / portrét (51) / profil (100) / reflexe (27) / report (149) / rozhovor (185) / scénář (4) / soundtrack (87) / téma (1025) / televize (134) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (173)

Cinepur #139 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #139, únor 2022

Z obsahu tištěného čísla:

Streamování za lepší planetu (Petra Chaloupková, web)

Pohyb na tenkém ledě / Rozhovor s Karolínou Davidovou, Kamilou Dohnalovou a Martinem Vandasem (Natalia Kozáková, téma)

Šmíra a hra doopravdy / Benedetta (Jan Kolář, kritika)

Miyagi metal v dódžó 21. století (Jiří Špičák, soundtrack)

Intimní, historický a poutavý / Český animovaný dokument (Michaela Režová, téma)

Přes hranici / Koprodukce jako impulz pro českou malovanou animaci? (Matěj Forejt, téma)

+ více...