Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Současná česká animace po velkém nadechnutí

téma: Současná česká animace / Lukáš Skupa / 9. 3. 2022

Souhrnný text o domácí animaci jsme v Cinepuru naposledy publikovali v roce 2017 v tématu České filmové obrození?. V článku nazvaném „Před hlubokým nadechnutím“ se psalo o nadějných vizích a talentech, ale i o ne zcela využitém potenciálu mladých animátorů. Zatímco před pěti lety to na obrození prozatím nevypadalo, dnes je evidentní, že vývoj v animaci (na rozdíl od hrané tvorby) neustrnul a opravdu se jí podařilo „nadechnout“. Mluví se o nové generaci animátorů, nebo dokonce o „nové vlně“ české animace, která si opět získává uznání v zahraničí. Častější prezentace na důležitých festivalech a soutěžích, včetně nominací na Oscary či Zlaté glóby, už není náhoda, ale důsledek nové situace na tuzemské animační scéně. Navíc lze očekávat, že další dokončované projekty, které teprve čekají na uvedení, tento trend spíše potvrdí. To vše je dobrý důvod, abychom vůbec poprvé v historii časopisu věnovali české animaci samostatné téma.

Ještě v první dekádě nového tisíciletí by málokdo předvídal, že se animace v dohledné době vzpamatuje z útlumu započatého už v devadesátých letech, kdy po privatizaci Krátkého filmu postupně skomíralo i kdysi nejprestižnější odvětví československé kinematografie. Při pokusech definovat příčiny aktuálního vzestupu je nutné uvažovat o více skutečnostech v jejich vzájemném poměru: o změně produkčního přístupu vůči mezinárodním koprodukcím či o pečlivějším plánování festivalové strategie, o podpůrném systému Státního fondu kinematografie, ale i o proměnách uvnitř animátorské komunity, jež funguje daleko soudržněji než dříve. Ačkoli k rozvoji současné české animace přispívají i zkušení autoři, do popředí se ve velké míře dostávají studentky a studenti filmových škol, jejichž snímky tvoří převážnou část toho, co někteří nazývají „novou vlnou“.

Téma přibližuje přítomnou animovanou scénu z různých a přitom provázaných hledisek, ať už se týkají institucionálního podloží, které podněcuje její rozmach, nebo poetiky konkrétních tvůrců, jejichž experimenty s formou či technologiemi se stále ještě nevyčerpaly. Článek Pavla Horáčka poskytuje na úvod zasvěcený přehled o aktuálním stavu české animace a definuje klíčové faktory, podílející se na jejím rozvoji. Na některé jeho postřehy přímo navazuje text Dity Stuchlíkové, mapující situaci studentů a čerstvých absolventů filmových škol z perspektivy budování vztahu mezi tvůrcem a jeho dílem. Na speciální žánrovou kategorii, silně spjatou se studentským prostředím, se pak zaměřuje příspěvek o animovaném dokumentu, jehož autorka Michaela Režová sama patří mezi jeho oceňované představitelky.

Následující texty přesouvají svůj zájem od studentů k již zavedeným producentům a tvůrcům. Natalia Kozáková připravila rozhovor s Karolínou Davidovou, Kamilou Dohnalovou a Martinem Vandasem, kteří se producentsky podíleli na významných animovaných filmech a vyjádřili se mimo jiné i k nynější „křehkosti úspěchu“ celého oboru. Matěj Forejt se na příkladu filmu Přes hranici (2021) soustředil na fenomén mezinárodních koprodukcí, jež se mohou stát inspirativním impulzem pro čistě domácí scénu – v tomto případě pro malovanou animaci. Poslední text Martina Svobody je portrétem Michaely Pavlátové, jedné z nejúspěšnějších filmařek polistopadové kinematografie, která působí jako vedoucí katedry animace na FAMU a jejíž tvorba a vliv představují jakousi kontinuitu mezi minulou a současnou érou vývoje české animace. V přední části čísla si můžete přečíst ještě druhý profil, který napsala Eliška Děcká o Terezii Unzeitigové.

Přečteno 678x

Článek vyšel v časopise Cinepur #139, únor 2022.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
5 /1

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod do Wese Andersona

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka

Z bodu nula na západ od Bukurešti / Vznik a vývoj rumunské nové vlny

Úvod k tématu: David Fincher

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Debut


DALŠÍ Z RUBRIKY

Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou

KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru

Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022

Editorial 141

Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry

Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes

Dům je černý: Radikální poezie ošklivosti


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod do Wese Andersona

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka

Úvod k tématu: David Fincher

Úvod k tématu: Fantasy


RUBRIKY

anketa (31) / český film (116) / český talent (36) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (109) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1092) / mimo kino (190) / novinka (814) / pojem (36) / portrét (49) / profil (98) / reflexe (26) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (128) / událost týdne (284) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)

Cinepur #139 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #139, únor 2022

Z obsahu tištěného čísla:

Všechnu moc imaginaci / Jak na… s Johnem Wilsonem II (Martin Šrajer, televize)

Miyagi metal v dódžó 21. století (Jiří Špičák, soundtrack)

Od seznámení k odloučení / Vztah tvůrce a díla v současné české animaci (Dita Stuchlíková, téma)

Telepatické masařky ve švýcarské Transylvánii (Antonín Tesař, flashback)

Rozkoš z monstrozity / Carrion (Antonín Tesař, videohra)

Film jako písek na pláži (Jindřiška Bláhová, editorial)

+ více...