Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Tímto číslem pokračujeme v nastoupeném kritickém trendu z minulého čísla, přičemž hlavním tématem se stala sama filmová kritika. Cílem však není pouze provokovat či pranýřovat, nýbrž vyvolat určitou diskuzi nad současným stavem, nad kritérii a postavením kritiky jako takové. Ostatně hlavní funkcí skutečné kritiky vždy bylo vyvolat nad dílem určitou diskuzi, udělat z něj živé téma a stát se odrazem dobového čtení, které by mohlo být směrodatné pro historický obraz dané doby. Z kritiky se zpětně dá vyčíst, co v určité době bylo aktuální, akcentované, diskutované – zkrátka čím se žilo. Vždy je možné deklarovat obecné kritické principy v závislosti na některé z aktuálních ideologií. Teoretické modely dávají rutinérům jistotu, že mají účast na dějinách a jejich celkovém smyslu. Dnes (ostatně jako vždy) koexistuje pospolu více relevantních modelů svědčících o současné ideologické rozvolněnosti i navazování na teorie minulé. A tak vedle sebe stojí kritika marxistická, impresionistická, feministická, ale také vycházející ze strukturalismu a zejména z poststrukturalizmu. Dokonce i v našem časopise lze nalézt v průběhu let typické ukázky všech zmíněných postojů. Ideologická volba však sama o sobě nekonstituuje kritiku jako takovou. Roland Barthes v Kritice a pravdě píše zajímavou věc – kritika dílo neodkrývá, nelze jejím prostřednictvím vyřknout jakýsi všeplatný kritický soud, ale spíše dílo pokrývá vlastním jazykem. Kritika neluští smysl díla, nýbrž "rekonstituuje pravidla, v jejichž rámci byl tento smysl vypracován". Nerekonstruuje poselství, ale "jen" jeho systém. Každá kritika v sobě zahrnuje i řeč o sobě samé. A tak je v hloubi každé kritiky pomyslně ukryt dialog subjektivity kritika a jakés takés objektivně dané doby, stejně jako dialog mezi jazykem díla a jazykem kritiky i mezi kritikou a jejími čtenáři. Kritika jako dialog. Budiž i naše "kritika kritiky" pojata jako výzva k dialogu s Vámi, čtenáři.

Kromě samotného tématu nabízíme i několik kritik současných filmů a profil "kritika" současného (přinejmenším) Rakouska, Ulricha Seidla. S příchodem nového roku a nové dekády časopisu jsme se navíc rozhodli lehce inovovat grafiku a zavést v rámci rubriky kritik novou podrubriku s názvem Událost, kde bychom chtěli formou konfrontace více názorů či rozhovoru s tvůrci upozornit na film, který v rámci naší distribuce považujeme za pozoruhodný v poslední době. V tomto čísle je to maďarský snímek Škyt. Co se týče distribučních radostí, upozorňujeme také na lednový a únorový festival Febiofest, který tento rok přináší kromě nabídky současných filmů také několik retrospektiv filmových klasiků – o třech z nich (Josefu von Sternbergovi, Ernstu Lubitschovi a Arturovi Ripsteinovi) si můžete podrobněji počíst v rubrice Festival, kterou jsme připravili při této příležitosti.

Přejeme Vám šťastný rok 2004!