Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Pitomý porno po česku / Chyby

Pitomý porno po česku / Chyby

kritika / český film / Janis Prášil / 18. 11. 2021

Když bylo režisérovi Janu Prušinovskému asi třináct let, oblíbil si americkou bláznivou komedii Připoutejte se, prosím!. To ještě netušil, že scéna, v níž lidé na palubě letadla fackují svoji spolucestující, bude vystihovat situaci hrdinky jeho nového snímku Chyby. Hlavní postavou je Ema, která vede nenápadný život prodavačky v supermarketu na maloměstě, a vypadá to, že se dočká i vytouženého vztahu s pokrývačem Tomášem. Její sny se však hroutí poté, co se provalí, že před lety natáčela pornovidea, která doposud kolují na internetu.

Prušinovský vyobrazuje internetové médium jako důkaz, který zesiluje falešné přesvědčení o tom, že společnost má právo z vyššího principu mravního soudit svoji oběť. Drama Chyby se tak řadí po bok společenské morality Smolný pich aneb Pitomý porno. I rumunský režisér Radu Jude staví zápletku svého snímku na motivu internetového videa. Sleduje učitelku historie, která na rodičovské schůzce stane před soudním tribunálem, jenž má rozhodnout, zda může poté, co na internet unikl videozáznam jejího sexu s manželem, i nadále učit. Jak Prušinovský, tak Jude využívají motivu pornografie jako narativní rozbušky, jež rozděluje postavy na soudce a obžalované.

Podle obyvatel maloměsta, a dokonce i podle matky a partnera Ema klesá na úroveň občana druhé kategorie, a lze ji proto veřejně urážet a pohrdat jí. V podobně bezvýchodné situaci se ocitá i Nina z krátkého filmu Poslední den patriarchátu režiséra Olma Omerzua. Má splnit poslední přání umírajícího, který chce vidět její ňadra. Pokud odmítne proměnit své tělo v objekt mužského voyeurismu, okolí ji odsoudí pro nedostatek empatie k posledním věcem člověka. Žena se tak mění z oběti na kajícího se provinilce. Obě hrdinky se bouří, ale jen napůl, bojují s pocitem viny a dávají společnosti lekci za cenu vlastní oběti. Možná proto může některým divákům připadat, že oběma snímkům chybí uspokojující katarzní závěr.

Problémem není neprůbojnost hrdinky, ale i povaha Prušinovského světa. I kdyby byla Ema seberadikálnější bojovnicí, v patriarchální společnosti, která je již ze své podstaty nespravedlivá, nemůže zvítězit. Má jen dvě možnosti. Buď bude pořád utíkat a začínat znovu, nebo zůstane a bude čelit opovržení a pronásledování. Místo bojovnice připomíná Ema spíš „svatou prostitutku“, mučednici, jako je Bess v Prolomit vlny Larse von Triera, nebo v Sofja (Soňa) Semjonovna v románu F. M. Dostojevského Zločin a trest. Možná se přirovnání k ruské literární klasice nebo filmu dánského provokatéra zdá přehnané – Chyby byly původně zamýšleny jako televizní film a pravděpodobně ani neměly ambice dosáhnout takové epické šíře a komplexnosti jako citovaná literární a filmová klasika. Postava Emy však, stejně jako Bess nebo Sofja, představuje objekt kolektivní viny, magnet přitahující neduhy společnosti. Podle měřítek západní křesťanské společnosti padá na pomyslné morální dno, ale přitom je čistší než všichni, kdo ji odsuzují.

Je překvapující, že se Prušinovský a scenárista Roman Vojkůvka staví k Emině minulosti jako k chybě. Není pochyb o tom, že hrdinka si prací v pornoprůmyslu zkomplikovala život, jádrem jejích problémů však není její „hříšná“ minulost, ale společenské předsudky, které jí znemožňují usadit se na jednom místě a vybudovat si stabilní životní zázemí. Tím, že je hrdinka přesvědčená o tom, že si za svoji nynější situaci může sama, tvůrci dávají mimoděk paradoxně za pravdu právě společnosti, kterou ve svém snímku sami kritizují. Je to stejná situace, jako když prohlásíme, že si své utrpení způsobila sama oběť znásilnění, protože na sobě měla příliš vyzývavé oblečení. Chyby jsou otevřenou kritikou pokrytecké morálky, ale kolem feministických otázek našlapují opatrně. Místo „bohyně pomsty“ ze Smolného pichu sledujeme v českém prostředí méně provokativní umírněnou verzi hrdinky-mučednice. Jejím cílem není měnit zkostnatělé společenské struktury, ale nalézt si partnera, který bude ochoten snášet s ní její mučednický úděl.

Chyby (ČR, 2021, IMDb)
Režie: Jan Prušinovský, scénář: Roman Vojkůvka, kamera: Petr Koblovský, střih: Michal Böhm, hrají: Pavla Gajdošíková, Jan Jankovský, Ondřej Kokorský, Jan Kolařík, Ivo Gogál ad., 99 minut, distribuce: Falcon (premiéra v ČR 15. 7. 2021).

Chyby (ČR, 2021, IMDb)
Režie: Jan Prušinovský, scénář: Roman Vojkůvka, kamera: Petr Koblovský, střih: Michal Böhm, hrají: Pavla Gajdošíková, Jan Jankovský, Ondřej Kokorský, Jan Kolařík, Ivo Gogál ad., 99 minut, distribuce: Falcon (premiéra v ČR 15. 7. 2021).

Přečteno 696x

Článek vyšel v časopise Cinepur #137, říjen 2021.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #138

#138

prosinec 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

West Side Story v troskách / West Side Story

It’s-a Me, Paolo! / Klan Gucci

Jak vycvičit své vnitřní zvíře / Muž se zaječíma ušima

Nikdo už mě nemůže soudit / Titan

Pitomý porno po česku / Chyby

Blízká setkání tří živočišných druhů / Gunda

Záhada výchovy / Každá minuta života

Monumentální intimita Villeneuvovy Duny / Duna


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Modernistický vztahový test / Zrcadla ve tmě

Adéla Komrzý / Odvaha odkrývat chyby v systému

Jak vycvičit své vnitřní zvíře / Muž se zaječíma ušima

Záhada výchovy / Každá minuta života

Na ptáky jsme krátký / Atlas ptáků

Vzpomínky na lásku / Marťanské lodě

Je to jenom prank, bro / Shoky & Morthy: Poslední velká akce

Hra pro nepadnoucí masky / Okupace


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Gramatika nekonečna / O nekonečnu

Střípky života / Střípky ženy

Antarktický lockdown / FREM, Bílá na bílé

Bolest na hranici ráje / Lux Æterna

Chirurgický řez polskou společností / Corpus Christi


RUBRIKY

anketa (28) / český film (115) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (112) / fenomén (82) / festival (104) / flashback (11) / fragment (18) / glosa (214) / kamera-pero (9) / kauza (33) / kniha (129) / kritika (1039) / mimo kino (187) / novinka (806) / pojem (36) / portrét (46) / profil (95) / reflexe (25) / report (127) / rozhovor (175) / scénář (4) / soundtrack (82) / téma (994) / televize (124) / událost týdne (280) / videohra (77) / web (43) / zoom (170)

Cinepur #137 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #137, říjen 2021

Z obsahu tištěného čísla:

Autoškola marketingu / 13 minut (Petra Chaloupková, mimo kino)

Záhada výchovy / Každá minuta života (Martin Svoboda, kritika)

Z odstupu a s odstupem / O ekonomice české porevoluční kinematografie (Jan Bergl, kniha)

Na ptáky jsme krátký / Atlas ptáků (Petra Chaloupková, kritika)

Filmy, které nikdo neuvidí / 74. ročník MFF Locarno (Jakub Felcman, report)

O tom až někdy příště / Klimatická krize ve filmovém a televizním vyprávění (Dorota Vašíčková, téma)

+ více...