Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

V roce 1870 byl Texas rozvrácenou zemí. Přestože se na jeho území skoro žádné bitvy občanské války Severu proti Jihu neodehrály, je stát vyčerpaný a neplatí zde zákony, ale právo silnějšího. Touto krajinou projíždí válečný veterán kapitán Jeffrey Kidd a předčítá lidem za úplatu noviny. Nepřináší jim jen hrozivé nebo obskurní historky o nehodách a epidemiích, ale hlavně spojení s civilizací i naději v lepší zítřky. V divočině nalezne dívku Johannu, kterou kdysi unesli a vychovali Kajovové. Rozhodne se s ní podniknout nebezpečnou cestu napříč Texasem, aby se mohla setkat se svými pokrevními příbuznými z německé komunity na severu státu.

Nejnovější film Paula Greengrasse Zprávy ze světa vznikl podle stejnojmenného románu Paulette Jiles nominovaného na prestižní Národní cenu, v němž zmapovala texaskou společnost těsně před znovupřipojením k Unii. Ve státě plném veteránů zklamaných z poválečného uspořádání se odehrávaly lynče osvobozených otroků, genocida indiánů a masakry obyvatel mexického původu. Greengrass se ovšem tématu národa, který se musí rozhodnout, zda zůstane rozdělený, nebo se znovusjednotí, dotýká jen letmo a soustředí se především na romantizovanou historku o stárnoucím muži, který otevře své srdce nevinnému dítěti.

Kapitán Kidd je další z typických postav Toma Hankse, které sice čelí dočasné nepřízni osudu, jejich vnitřní integrita je však neochvějná a navenek jde výhradně o dobromyslné sympaťáky. Hanks poprvé spolupracoval s Greengrassem před osmi lety na filmu Kapitán Phillips, který vycházel z reálného případu únosu nákladní lodi somálskými piráty. Greengrass přitom dlouhodobě vyhledává látky, které formují moderní společnost. Pro jeho procedurální thrillery od trojice bourneovských filmů po reflexi 11. září nebo masakru na Utøye je příznačná odtažitá, věcně dokumentární perspektiva.

Teď ovšem natočil zvolna plynoucí western, v němž usiluje o kontemplativní road movie, jejímž úběžníkem je hledání domova dvou nesourodých individualit. Pro Kidda je život osamělým pohybem vpřed a za svou problematickou minulostí člověka, který ztratil ideály i své nejbližší, se neohlíží. Johanna oproti tomu prožívá svou existenci vytrženou z lineárního pojetí času prostřednictvím spojení se zemí a lidmi. Jejich vztah je definován složitým hledáním společného jazyka. Johanna neumí anglicky, Kidd zase nerozumí kajovsky, a když se jejich vědomosti protnou na několika německých slovech, jsou pro dívku jen připomínkou traumatu z vraždy jejích rodičů.

Dvanáctiletá Helena Zengel známá rolí nezvladatelného dítěte ve filmu Narušitel systému tentokrát musela předvést mnohem tlumenější výkon. Přesto jsou Johanniny frustrace, strach i agrese přímo hmatatelné, a když ji násilím oblečou do dívčích šatů, dostojí svému kajovskému jménu Cikáda. Syčí a vrčí jako kočka, jíž poprvé připnuli kšírky, přesto není její projev mechanický, jako tomu občas bylo ve zmíněném Narušiteli systému, ale stává se z ní dospělá herečka, která Toma Hankse opakovaně zastíní.

Ve všem ostatním jsou ale Zprávy ze světa příliš vágní a občas iritující svou předvídatelností. I když se Johanna a Kidd několikrát ocitnou v ohrožení života, Greengrass nás nenechá na pochybách, že z nebezpečí vyváznou. Promyšleněji nepracuje ani s krajinou, kterou mlčenlivá dvojice projíždí. Dějinným a spirituálním rozměrem přírody se přitom v současných žánrových variacích zabývají tvůrci napříč médii. Cormac McCarthy ve svých románech zachytil její brutální netečnost k osudům lidí, S. Craig Zahler zmapoval hraniční prostory mezi civilizací a místy obývanými divochy a třeba Denis Villeneuve v Sicariu z krajiny učinil mlčenlivého soudce lidských poklesků.

Greengrass se oproti tomu opájí krásou rozlehlých scenerií a z komfortní zóny nadšeného výletníka vystupuje pouze výjimečně. Například skrze obrazy původních obyvatel, kteří se téměř vznášejí coby nehmotné přízraky v prachu pouště i připomínka vytěsněné minulosti a krvavé přítomnosti – když sledujeme Cikádu, jak za deštivé noci zoufale volá svůj indiánský kmen putující v mlze po protějším břehu rozbouřené řeky, jako by se pohybovali v zásvětí, a melodická kajovština tu působivě splývá s duněním deště a soundtrackem Jamese Newtona Howarda.

Celkově ale Greengrass natočil milý film s optimistickým vyzněním, že na staré křivdy možná nelze zapomenout, ale lze je překonat a svět, nebo přinejmenším Spojené státy americké, má naději na nápravu. Zprávy ze světa měly příznačně zámořskou kinopremiéru loni o Vánocích, jsou přesně tím příběhem, který se bude líbit všem. Ti cyničtější z nás se ale nezbaví dojmu, že jde spíš o Greengrassovu filmovou verzi žebříčku Tripadvisoru Deset soumraků a úsvitů v Texasu, které musíte zažít od Wichity po Dallas.