Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Balzám zdatných alchymistů / Alchymická pec

Balzám zdatných alchymistů / Alchymická pec

kritika / český film / Tomáš Gruntorád / 26. 2. 2021

Souběžně s líhnutím posledního filmu Jana Švankmajera Hmyz natáčeli kameraman Adam Oľha se střihačem Janem Daňhelem „parazitní“ umělecký dokument Alchymická pec o Athanoru – legendárním Švankmajerově studiu, které od roku 1983 vyrábělo profesionální filmy nezávisle na státním monopolu. Dodnes je pro Athanor důležitá orientace na umělecké sebevyjádření, nezájem o komerční efekt a svépomocná výroba a postprodukce v kruhu stálého malého týmu na principu „krutého teroru lásky“ – modus okrajové artové produkce hnané krví, potem a slzami přátel a nadšenců. Dokument Oľhy a Daňhela sleduje vazby dalších tří zásadních sloučenin, jež v Athanoru neboli alchymické peci vřou: kromě imaginativního a hrdě infantilistického Švankmajerova tvůrčího naturelu je to racionální producentské hledisko Jaromíra Kallisty a tmelící, vášně neutralizující autorita Evy Švankmajerové.

Alchymická pec se neohlíží za životem a dílem představitelů Athanoru, ale soustředí se na jejich současnou realitu a smýšlení. Volně uspořádaná série tematických bloků se pregnantně zaobírá například surrealistickým postojem ke společnosti, nedělitelností snu a reality, sběratelskou obsesí nebo explikacemi významu detailu, zvuku a taktilnosti ve Švankmajerově poetice. Napříč těmito kontextovými částmi se celistvě vykreslí Švankmajerův pohled na agresivně, represivně a manipulativně založenou kulturu. Ta se nás snaží převychovávat na homo economicus, samoregulační „tuctovej póvl pro fungování civilizace“, což podobnými slovy a s podobnou sympatií pro dětskou potenci vyjadřuje i Karel Vachek v Komunismu a síti. Východiskem je život v tvorbě, setrvání v modu analogického a asociativního nakládání se světem, typického pro děti, divochy či šílence – zůstat pro materialistickou, antiintelektuálně naladěnou civilizaci nepotřebným, „sobeckou“ tvorbou se osvobozujícím infantilem.

Stejně jako nedávný dokument Efekt Vašulka o pionýrech videoartu, kteří měli celý život to štěstí si „jen hrát“, nahlíží i Alchymická pec vztah nonkonformně, nekomerčně a antireklamně založeného umělce s institucemi světa umění. Během příprav na Švankmajerovu výstavu Alchymistická svatba v Amsterdamu typicky přebírá otěže tvůrčích představ tým galeristů, kteří své návštěvníky konstruují jako pologramoty, jimž je třeba vysvětlit pojem surrealismus, objasňovat „smysl“ abstraktních výjevů a na cestu domů jim do ruky vtisknout hmotnou památku na uplynulý zážitek s obhajobou, že „publikum to tak má rádo“. Leckterá uměnímilovná duše tento aspekt nezapře, jak ukážou nekonečné Švankmajerovy konfrontace s aparáty muzejních selfíčkářů, připravenými trpitelsky se tvářícímu šamanovi uzmout kousek jeho duše pro domácí použití. Autor je v hloučcích fanoušků, galeristů a festivalových porotců sběratelským objektem, jejich zájem vnímá jako paradoxní efekt svého „sobeckého“ tvoření. Být oceněn znamená být mnohými pochopen jinak, což svědčí o talentu podněcovat cizí imaginaci.

V tom excelují i Oľha s Daňhelem, osvědčující se coby zdatní alchymisté, v jejichž kotlíku se mísí mnoho zajímavých témat a více audiovizuálních přístupů, aniž by vybuchl přetlakem. Svůj film pojali částečně observačně, částečně „epigonsky“ ve švankmajerovském stylu i duchu asociací a analogií. Užívají extrémně detailní záběry, trhané pohyby kamery připomínající animační efekt, do bohaté zvukové stopy zapojují záhadné evokativní ruchy. Zaměřují se na oči a ústa, jak to s „okny do duše člověka“ a „jícny agresivity“ činí Švankmajer. „Odpočinkové“ pasáže běžných činností většinou nějak nenásilně komunikují s tím, co zaznělo či zazní, nebo svádějí k nemravné dezinterpretaci. V neposlední řadě nahlížíme do Kunstkomory, kde Švankmajer seskupuje artefakty z mizejícího světa divošských kultur a vytváří vlastní objekty – v současnosti „šuplíkové fetiše“, relikviáře a kresby ze skatologického cyklu, konfrontující lidstvo s vytěsňovanou realitou špíny a odpadu. Výroky, informace i zachycená umělecká díla se do značné míry kryjí s obsahem knihy citátů a reprodukcí Jan Švankmajer od Bruna Solaříka (2018), jež se v dokumentu několikrát zjeví a naváže na vachkovský styl product placementu coby odkazu na duchovní potravu. Navzdory jisté odvozenosti od zmíněné knihy vznikl hutný, poťouchlou hravostí korunovaný surrealistický dokument, který se s divákem rozloučí vyplazeným jazykem Švankmajerova animovaného autoportrétu.

Alchymická pec (ČR, Slovensko, 2020, IMDb)
Režie a scénář: Adam Oľha, Jan Daňhel, kamera: Adam Oľha, střih: Jan Daňhel, 117 minut, distribuce: CinemArt  (premiéra v ČR 30. 11. 2020).

Alchymická pec (ČR, Slovensko, 2020, IMDb)
Režie a scénář: Adam Oľha, Jan Daňhel, kamera: Adam Oľha, střih: Jan Daňhel, 117 minut, distribuce: CinemArt  (premiéra v ČR 30. 11. 2020).

Přečteno 1126x

Článek vyšel v časopise Cinepur #133, únor 2021.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.2 /6

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Alchymická pec

****  ČTENÁŘI (3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #137

#137

říjen 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Nikdo už mě nemůže soudit / Titan

Monumentální intimita Villeneuvovy Duny / Duna

Vzpomínky na lásku / Marťanské lodě

Jak se mrtví naučili žít / Duše

Návštěva muzea lásky / Undine

Gramatika nekonečna / O nekonečnu

Stylově spíchnutá antihrdinka / Cruella

Znásilnění, pomsta a žvýkačka / Nadějná mladá žena


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Jak vycvičit své vnitřní zvíře / Muž se zaječíma ušima

Pitomý porno po česku / Chyby

Záhada výchovy / Každá minuta života

Na ptáky jsme krátký / Atlas ptáků

Vzpomínky na lásku / Marťanské lodě

Je to jenom prank, bro / Shoky & Morthy: Poslední velká akce

Hra pro nepadnoucí masky / Okupace

Únik do pohádkové krajiny folkloru / Anna Podskalská


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Obrazy starého světa / Služebníci

Kroužení kolem banálních pravd / Krajina ve stínu

Z dláždění na pláž / Než skončí léto

Paměť strojů / Efekt Vašulka

Společnost podmíněné lásky / Chvění


RUBRIKY

anketa (28) / český film (114) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (111) / fenomén (81) / festival (104) / flashback (11) / fragment (18) / glosa (214) / kamera-pero (8) / kauza (33) / kniha (128) / kritika (1032) / mimo kino (186) / novinka (806) / pojem (36) / portrét (46) / profil (94) / reflexe (25) / report (126) / rozhovor (174) / scénář (4) / soundtrack (81) / téma (987) / televize (123) / událost týdne (279) / videohra (76) / web (43) / zoom (169)

Cinepur #133 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #133, únor 2021

Z obsahu tištěného čísla:

Antarktický lockdown / FREM, Bílá na bílé (Janis Prášil, kritika)

Transplantace situací (Jan Gogola ml., kamera-pero)

Na konci je vždycky černá / Wojciech Smarzowski (Vojtěch Kočárník, Klára Kierzkowská, rozhovor)

Monarchie s vadami na kráse / Koruna (Šárka Gmiterková, televize)

Anatomie českého pidimužíka / Adam Martinec (Vítězslav Chovanec, profil)

Mank / „Kdo je tady opičák?“ (Martin Šrajer, téma)

+ více...