Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Fantasy

téma: Fantasy / Lukáš Skupa / 16. 12. 2020

Také v kinematografii bývaly doby, kdy označení fantasy vzbuzovalo spíš posměšky. O fantasy titulech se mluvilo jako o infantilních výtvorech a sám žánr „bojoval“ za to, aby ho kromě fanoušků brali vážně i ti ostatní. V jistých dobách navíc fantasy filmy platily také za vzorové příklady komerčních propadáků. Dnes by zřejmě jen málokdo přemýšlel o fantasy v takto negativních souvislostech. K „napravení reputace“ významně přispělo jedno přelomové dílo, jež i dnes zaujímá centrální pozici v novodobé historii žánru. Trilogie Pán prstenů, realizovaná na začátku nového tisíciletí, stanovila nejen nový počátek vysoké fantasy, ale podnítila i proměnu celkového vnímání žánru – tedy už nikoli jako naivní podívané, ale jako po všech stránkách prestižních projektů.

I přes existenci referenčních děl, na jejichž fantasy esenci panuje shoda, se jednoduché definice tohoto žánru poněkud komplikují. Ve filmové a televizní tvorbě představuje fantasy nestálý, proměnlivý prvek, který se může vynořit i na neočekávaných místech. Stejně tak je schopen ovládnout kompletní fikční svět nebo pronikat do různých stylů či žánrů, přičemž k některým jako sci-fi nebo horor má obzvlášť blízko. Všemi uvedenými variantami nicméně prostupuje klíčový předpoklad rozkolu s běžnou, všední realitou a zpravidla také přesun do určitého alternativního univerza, v němž lze zakusit prakticky cokoli. S realitou nakonec souvisí i jiný motiv s fantasy často spojovaný – eskapismus neboli únik od skutečného světa. Vazby mezi fantasy a realitou přitom mohou být složitější a pozoruhodnější, než se na první pohled zdá.

Ze širokého okruhu úvah o fantasy se následující texty zaměřují především na některé z výše nastíněných linií: propojování s dalšími žánry či médii, vynořování se v netradičních sférách a vztah k realitě. V úvodním příspěvku se Antonín Tesař obrací nejprve do starší historie žánru. Ve filmové produkci osmdesátých let stopuje přiznané i nepřiznané vlivy populární fantasy hry Dungeons & Dragons. Boris Hokr pak rozebírá, proč a v čem selhávají filmové a televizní adaptace románu Stephena Kinga To – jejich problém spočívá přímo ve vytěsnění fantasy dimenze původní předlohy. K videohrám se ve svém textu vrací ještě Michal Böhm, který si spolu s reflexí fenoménu Dark Souls klade i provokativní otázku, zda se to nejzajímavější v oblasti fantasy aktuálně neodehrává právě v herní tvorbě.

Martin Svoboda se zamýšlí nad alegorickým čtením fantasy a na vybraných dílech od Pána prstenů po Zootropolis uvažuje o jeho potenciální škodlivosti ve vztahu ke skutečnému světu. Alegorickým přesahům se věnuje také text Janise Prášila, avšak v oblasti, jež s fantasy obvykle nebývá ztotožňována. Estonské snímky Listopad a Pokušení svatého Toníka dokládají, že originální fantasy v současnosti vznikají i daleko od velkolepých produkcí, v podstatně skromnějších podmínkách uměleckého filmu. Na úplný závěr tématu zařazujeme anketu s osobnostmi, jež fantasy ať už ve filmu nebo literatuře dlouhodoběji sledují. Jejich výběr titulů za posledních několik let může posloužit zároveň jako doporučení pro začátečníky i pokročilé v daném žánru.

Přečteno 488x

Článek vyšel v časopise Cinepur #132, prosinec 2020.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
5 /1

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #133

#133

únor 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Debut

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

David Fincher chystá film podle komiksové série The Killer

Režisér, který dává největší tuzéry / Nechte je všechny mluvit

Třeba nakonec narostou křídla / Rok 2020 v kinematografii

Úvod k tématu: David Fincher

Nejlepší filmy roku 2020

Editorial 133: David Fincher

Mank / „Kdo je tady opičák?“


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Debut

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál


RUBRIKY

anketa (27) / český film (107) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (107) / fenomén (73) / festival (96) / flashback (7) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (4) / kauza (33) / kniha (126) / kritika (996) / mimo kino (165) / nekrolog (1) / novinka (792) / objev (2) / pojem (36) / portrét (19) / profil (113) / reflexe (25) / report (120) / rozhovor (170) / scénář (4) / soundtrack (53) / téma (960) / televize (114) / událost týdne (267) / videohra (70) / web (42) / zoom (165)

Cinepur #132 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #132, prosinec 2020

Z obsahu tištěného čísla:

Safari dějin západní civilizace / Epicentro (Alexandra Moralesová, zoom)

Editorial 132: Fantasy (Jindřiška Bláhová, editorial)

Dark Souls / Inovace v herních fantasy světech (Michal Böhm, téma)

To nejlepší z fantasy (Redakce, téma)

Krajina hrůze otevřená / Třetí den (Jarmila Křenková, televize)

Spolu tady a teď / 24. MFDF Jihlava (Janis Prášil, report)

+ více...