Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial filmového dvouměsíčníku je možná posledním místem, kde byste si chtěli číst o koronaviru. Spíš čekáte doporučení, co v čísle neminout. I toho se vám dostane, ale pandemii jednoduše nejde ani ve filmovém časopise ignorovat. Situace se totiž zásadně dotkla i kinematografie a audiovize, o kterých Cinepur píše a jejichž je nedílnou součástí.

Aktuální číslo je tedy první „pandemické“ a tiše doufáme (i když tušíme, že naděje je zrádná), že třeba i poslední. Uprostřed jeho příprav se všechno změnilo. Nouzový stav zastavil nemalou část společnosti, omezil volný pohyb, zpomalil ekonomiku, spustil nekonečné spekulace o tom, co bude a jak to bude, vyřadil některé sektory – včetně kin. Ta v době, kdy editorial vzniká, nehrají už měsíc a nabírají ztráty. Podle Unie filmových distributorů je to za měsíc přes dvě stě milionů korun. A vypadá to, že zůstanou ještě nějakou dobu zavřená. Ani po jejich otevření ale není jasné, jak dlouho budou trvat obavy lidí z hromadných kulturních akcí. Ovlivněné jsou i další segmenty. Natáčení přerušily české i zahraniční štáby. Práci ztratila řada lidí z profesí, které pracují na živnostenský list na konkrétních projektech.

Distributoři a kinaři sice rychle přišli s plány B v podobně on-line projektů jako Moje kino LIVE nebo Vasekino, jejichž prostřednictvím můžete podpořit (a udělejte to) „své“ kino. Jakkoli nabízejí v něčem zajímavý zážitek, návštěva kina jako sociální zkušenost je jedinečná. S kiny logicky tratí i distributoři, kteří ruší plánované premiéry a buď zkoušejí cesty uvedení on-line, nebo vyčkávají a doufají, že se situace změní s pozdním létem/podzimem. V Premiérách (s. 48) tak najdete tipy na nové filmy on-line. On-line je i seriál #martyisdead (s. 28), jehož recenzi si můžete přečíst v nové rubrice Mimo kino široce zaměřené na audiovizuální projekty mimo klasickou distribuci. Na YouTube kanálu Česká filmová klasika se zase můžete podívat na jednu z nejchytřejších československých konverzačních komedií a feministicko-existenciální kontemplaci Vražda Ing. Čerta z roku 1970. Debut scenáristky, kostýmní návrhářky, scénografky a po čertech vtipné ženy Ester Krumbachové je druhým filmem v rubrice Flashback vyzdvihující díla z dějin kinematografie, která stojí za pozornost bez ohledu na uplývající čas. Přinášíme i rozhovor s Andrejem Andrejevičem Tarkovským o jeho slavném otci i dokumentu, který o něm natočil. V lepší pozdní léto/podzim doufají i organizátoři festivalů, kteří posunuli termíny jejich konání. Rozsáhlý report z festivalu v Berlíně hned zkraje čísla, jímž pokračuje naše série detailních sond do nitra světových přehlídek, je tak trochu zprávou z jiných časů. A může být na nějakou dobu i zprávou poslední. I když například festival v Karlových Varech stále počítá s původně plánovaným termínem 3. července. Tak doufejme.

Zatímco experti a insideři zkoušejí odhadnout, co výjimečná situace s kinematografií udělá a jak bude filmová krajina vypadat, až skončí, jednu věc pandemie ukázala jednoznačně už teď. Že kultura není zbytnost ani luxus. Všichni zavření doma si krátí čas sledováním seriálů, filmů, poslechem hudby, čtením knih. Kultura je důležitější než kdy jindy. Třeba si to budou zastánci opačného názoru pamatovat i poté, co zase budou moci bez omezení ven.

V redakci jsme se shodli, že Clint Eastwood není úplně špatná společnost do domácí izolace. Právě jemu jsme věnovali téma. Šest textů objímá celou kariéru tvůrce, kterému bude na konci května devadesát. Od začátků po současnost, od Drsného Harryho po jeho nejnovější film Richard Jewell. Pokud byste si k němu chtěli „přibrat“ do společnosti třeba Wernera Herzoga nebo Paula Verhoevena, o kterých jsme psali v minulosti, můžete využít aktuální akce na všechna dostupná čísla Cinepuru za zvýhodněnou cenu, kterou vám chceme zpříjemnit čekání na návrat do „normálu“. Více informací najdete zde.

Užijte si číslo. Děkujeme, že nás čtete. V nejisté době víc než kdy jindy.