Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

K čemu manželství? / Manželská historie

K čemu manželství? / Manželská historie

kritika / Tomáš Gruntorád / 3. 4. 2020

Herečka Nicole (Scarlett Johansson) se chce po deseti letech soužití s divadelním režisérem Charliem (Adam Driver) rozvést. Překvapený manžel to nechápe a pomalu si uvědomuje příčinu: příliš dlouho nadřazoval svou newyorskou kariéru seberealizačním potřebám své ženy, jíž snad kdysi planě slíbil přestěhování do Hollywoodu. Nicole, toužící po vlastním prostoru v televizi a ve filmu, zůstávala jen ženou nadějného divadelníka, pro nějž byly pohyblivé obrázky vždy něčím nižším. Mezi realitou jevištní divy z východního pobřeží a sny o filmové hvězdě ze západního stojí jeden kontinent a léta stagnace ve svazku, který neslibuje změnu. Oba partneři dávají svým míjením za pravdu Maslowovi, jenž ve své pyramidě potřeb nadřadil seberealizaci lásce a vztahům – a o to je rozchod dvou umělců smutnější, neboť je „pouze“ hodnotový, zatímco vzájemná láska zůstává.

Skvěle obsazená a herecky procítěná dramedie Noaha Baumbacha Manželská historie nesleduje jen intimní rovinu partnerských disharmonií, ale vypovídá i o zatuchlém systému, který do našich vztahů vstupuje, jakmile je chceme posvětit manželstvím a parcelovat rozvodem. Až s invazí zákona a pořádku do jejich životů si Nicole s Charliem řeknou v afektu to nejhorší, co vůbec lze a co by bez rozvodového procesu snad nevypustili z úst.

Případ zaměstná armádu specializovaných vetřelců – rozvodových právníků, soudců a všelijakých analytiků cizího soukromí s mocí převyšující jejich kompetentnost. Baumbach některé otevřeně karikuje, až to od tvůrce s vlastní zkušeností s rozvodem vyznívá trochu zaujatě: například přihlouplá sociální pracovnice, rozhodující o budoucnosti osmiletého Henryho, jako by právě přiletěla z Marsu a nenápadně sondovala, jak funguje život na Zemi. Její pozorování Charlieho otcovské rutiny naruší nehoda, při níž by mohla někomu skutečně pomoci, ale nevyjde jí to. „Opravdu jste v pořádku?“ ptá se Charlieho, z něhož jí na kabát crčí krev, a stahuje se k odchodu. Charlie pomoc odmítá a raději omdlí, jakmile úřednici vyprovodí. Kontakt s byrokraty ho naučil vnímat se diskvalifikačně, vše omlouvat a před okem soudu zastírat jakoukoli nedokonalost (tedy lidskost), která by mohla být použita proti němu. Během návštěvy sociální pracovnice předvede Baumbach svůj talent mísit závažné s komickým, nechat z tragiky vyrůst grotesku nešikovných pohybů a nefunkčních předmětů, aniž by se tragika ztratila. Jeho film si zachovává přirozenost, když nás zavádí mezi živoucí lidi, nezapadající dobře do šroubovaného světa nevlídných a nepružných institucí.

Vedle klaunů se Nicole a Charlie potýkají i s prohnanými manipulátory – ideologicky zaujatými advokáty, kteří si skrze cizí spory vedou soukromé boje. Pro právničku Noru (Laura Dern) se stává Nicole nástrojem seberealizace – příležitostí, jak demonstrovat převahu nad muži. Z vlastní iniciativy prosadí péči o Henryho v poměru 55 : 45 pro matku, protože rovné dělení by podle Nory už bylo prohrou dámského týmu. Advokáti plynule přecházejí od válečného temperamentu ke stmelujícím přátelským úsměvům a zdvořilostním konverzacím, protože rozvod je pro ně jen (show)byznys, který by se dle okřídleného rčení neměl brát osobně.

Nicole a Charliemu nezbývá než ve skrytu duše litovat rozjeté mašinerie. Baumbach distancuje jejich těla i zádumčivé, zklamané, vyčítavé pohledy ve sdílených prostorách a často zdvojuje scény. Bezprostředně po sobě sledujeme dva pohovory se sociální pracovnicí, dvě muzikálová čísla, kde každý z partnerů zpívá sám za sebe svůj song, nebo dvě halloweenské koledy. Malý Henry, který vše absolvuje s nimi, pendluje mezi rodiči, bydlišti, životními styly a denními režimy, kdy variace téhož dítě zákonitě nebaví.

K čemu je tedy v dnešním světě manželství? Baumbach ho líčí jako přebytečný statusový vztah, nabízející jen možnost v kritický okamžik něco rituálně rozbít. Jako skrytý sňatek s úředním šimlem, past sabotující důstojné loučení, instituci nevhodnou pro každého. Když svazek zanikne a bývalí partneři si oddechnou, utvrdí se v sympatiích a soudně dojednané podmínky shodí pod stůl jako smetí, nezůstane v Baumbachově filmu nic, co by mluvilo ve prospěch manželství.

Manželská historie (Marriage Story, USA, 2019, IMDb)
Režie a scénář: Noah Baumbach, kamera: Robbie Ryan, střih: Jennifer Lame, hrají: Adam Driver, Scarlett Johansson, Azhy Robertson, Laura Dern, Alan Alda ad., 137 minut, distribuce: Netflix (premiéra v ČR 6. 12. 2019).

Manželská historie (Marriage Story, USA, 2019, IMDb)
Režie a scénář: Noah Baumbach, kamera: Robbie Ryan, střih: Jennifer Lame, hrají: Adam Driver, Scarlett Johansson, Azhy Robertson, Laura Dern, Alan Alda ad., 137 minut, distribuce: Netflix (premiéra v ČR 6. 12. 2019).

Přečteno 2104x

Článek vyšel v časopise Cinepur #127, únor 2020.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
1.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

The Tragedy of Macbeth - Král šedivý a znavený

Cannes: Západ, Východ i Asie by potřebovaly vyšetřit

Cannes: Trojúhelník ambicí bývalého vítěze

Cannes: Ženy spoutané korzety a šílenstvím

Lehkonohá arabeska s Gretou / Křížová výprava

Strýček Júsuke na zadním sedadle / Drive My Car

Pro a proti - Francouzská depeše / Výprava na souostroví Novinařina

Pro a proti - Francouzská depeše / Wes Anderson a kapustňáci


DALŠÍ Z RUBRIKY

Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022

Editorial 141

Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry

Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes

Dům je černý: Radikální poezie ošklivosti

Michaël Dudok de Wit: Možná zítra a možná nikdy

FixFox: Intergalaktický opravář v hřejivé české hře


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Obrazy starého světa / Služebníci

Balzám zdatných alchymistů / Alchymická pec

Kroužení kolem banálních pravd / Krajina ve stínu

Z dláždění na pláž / Než skončí léto

Paměť strojů / Efekt Vašulka


RUBRIKY

anketa (31) / český film (116) / český talent (36) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (104) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (242) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1088) / mimo kino (190) / novinka (814) / pojem (36) / portrét (49) / profil (98) / reflexe (26) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (128) / událost týdne (284) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)

Cinepur #127 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #127, únor 2020

Z obsahu tištěného čísla:

Všichni se ti budou smát / Carrie Briana de Palmy a vytříbený horor (Antonín Tesař, flashback)

Úvod k tématu: Film po sametu (Lukáš Skupa, téma)

Rok Nabarveného ptáčete / Distribuce v roce 2019 (Přemysl Martinek, glosa)

K čemu manželství? / Manželská historie (Tomáš Gruntorád, kritika)

Žít jako mafián, zemřít jako člověk / První zrádce (Jarmila Křenková, kritika)

Nejlepší filmy roku 2019 (Redakce, anketa)

+ více...