Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu: Netflix
téma: Netflix / Lukáš Skupa / 8. 12. 2019
Průkopnický, vizionářský, obdivuhodný, inspirativní. Takový se může jevit Netflix při pohledu na jeho přes dvě dekády trvající tažení mediálním trhem. Z americké společnosti, která roku 1998 spustila nový typ on-line půjčovny, rozesílající svým zákazníkům DVD poštou, se stal globální gigant, jehož předplatitelé denně zhlédnou kolem 140 milionů hodin nabízeného VOD obsahu. Svou činnost přitom Netflix zahajoval v době, kdy se obchod s DVD teprve začínal masověji rozšiřovat. Stejná situace se opakovala i o pár let později se streamováním, které bylo v roce 2007 také v rané fázi vývoje. Brzy poté začal Netflix expandovat mimo hranice Spojených států a postupně si vybudoval pozici nejmocnější virtuální videotéky, jež si vlastní obsah i sama vyrábí. Skrze své Netflix Originals čím dál výrazněji proniká do prostředí americké, evropské či asijské produkce.
Téma věnované Netflixu vychází v pravý čas. Nejenže v říjnu zahájila provoz česká verze Netflixu, ale velké změny aktuálně hýbou především celosvětovým trhem se streamovacími službami. Tváří v tvář rychlému vývoji, spojenému s nárůstem nových konkurenčních platforem typu Apple TV+ nebo Disney+, lze jen stěží odhadovat blízkou, natož vzdálenější budoucnost v této klíčové oblasti dnešního mediálního průmyslu. Jisté je snad jen to, že alespoň na určitou dobu ještě zůstane lídrem trhu Netflix se svými více než sto padesáti milion předplatitelů.
O Netflixu toho víme stále málo i proto, že jen neochotně zveřejňuje konkrétnější statistiky a nerad nechává nahlédnout do zákulisí svého fungování. V tématu jsme se pokusili postihnout několik podstatných rysů ve vztahu k jeho statusu a nabídce, kterou s oblibou prezentuje s ohledem na výjimečnost kvantity a zároveň kvality titulů. Texty se z různých úhlů dotýkají svrchované pozice Netflixu na poli streamingu, specifik jeho distribuce či původní produkce. Některé z příspěvků zkoumají také rozpory mezi obrazem a reálnou praxí – tedy jak Netflix dostává svému navenek šířenému image v konfrontaci se skutečnými možnostmi uvádění, sledování či vlastní tvorby.
Milan Kruml přehledně shrnuje současnou situaci poskytovatelů VOD obsahu. Představuje i nové hráče, kteří vstoupí na světový trh příští rok coby další vyzyvatelé Netflixu. Ondřej Pavlík rozebírá strategie veřejné prezentace značky Netflix a naznačuje, co se za nimi přesněji skrývá. Ať už jde o proklamovanou původnost titulů z kolekce Netflix Originals nebo třeba diskutovanou roli algoritmů, jež zasahují i do tvorby pořadů. Dan Krátký se pak detailněji zaměřuje právě na jeden z Netflix Originals programů, seriál Dům na kopci (2018) – první původní hororovou sérii Netflixu, která je i v širším kontextu originálním příspěvkem k žánru a zrcadlí se v ní dlouhodobější autorské směřování Mikea Flanagana. Poslední dva články se obecněji zabývají dvěma typy tvorby, kterou Netflix distribuuje či sám produkuje. Martin Šrajer se soustřeďuje na dokumenty, včetně problémů spjatých s jejich existencí výlučně v on-line prostoru. Antonín Tesař pak přibližuje trend japonského anime uzpůsobeného pro potřeby Netflixu a jeho uživatelů.
Přečteno 2739x
Článek vyšel v časopise Cinepur #126, prosinec 2019.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY téma
Extrémní kinematografie - úvod k tématu
Současná česká animace po velkém nadechnutí
Úvod k tématu: Film a ekologie
Úvod k tématu: Česká detektivka
Z bodu nula na západ od Bukurešti / Vznik a vývoj rumunské nové vlny
DALŠÍ Z RUBRIKY
Od všeho trochu moc najednou / Všechno, všude, najednou
Momentální fascinace a králičí nory / Editorial 145
Australská kriminální historie Justina Kurzela
Mezi konceptem a zvnitřněním aneb Jak zdokumentovat masakr
Temným lesem do hlubin / Noirové vraždy v současných severských seriálech
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (120) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (18) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (17) / kauza (1) / kniha (133) / kritika (1122) / mimo kino (193) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (53) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (89) / téma (1035) / televize (139) / událost týdne (292) / videohra (84) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #126, prosinec 2019
Z obsahu tištěného čísla:
Příliš nevinný příběh elektronické hudby / The Sound Is Innocent (Jiří Špičák, soundtrack)
Smíření s džihádem a s pubertou / Mladý Ahmed (Petra Chaloupková, kritika)
Miniatury pro tělo a klavír / Sólo (Antonín Tesař, kritika)
Ztracené město a hvězdy / Ad Astra (Dan Krátký, kritika)
Králové a slouhové v zadrátovaných bažinách / Král Šumavy (Jan Foll, kniha)
Drze rozvracet, ne být milý / Rozhovor s Alexejem Germanem ml. (Kamila Dolotina, rozhovor)