Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

téma: Rumunská nová vlna / Lukáš Skupa / 20. 9. 2019

Stalo se to těsně po roce 2000 v zemi, ve které by to čekal málokdo. V Rumunsku, kde kinematografie prožívala vleklou krizi, se objevila nová vlna a spolu s ní nastala i postupná filmová obroda, jakou by si jiné země mohly jen přát. Tehdy debutující rumunští autoři suverénně ovládli festivalovou scénu s jasně rozeznatelnými tématy i stylem. V převážně nízkorozpočtových dílech zkoumali domácí společenskou situaci, poznamenanou diktátorským režimem Nicolae Ceaușeska i érou transformace po jeho svržení. V uchopení témat z historie i přítomnosti se vyhýbali zjednodušování a přikrášlování, ale nikoli ironii či humoru. Životem pulzující postavy vsazené do autentických reálií byly národně specifické, ale zároveň dostatečně srozumitelné, aby uspěly u nerumunského publika, které mohlo na plátně sledovat něco, čemu se – třeba jako v českém případě – jeho vlastní kinematografie spíš vyhýbala.

Od vzniku startovního díla Zboží a peníze (Marfa și banii, 2001) uplynulo skoro dvacet let a rumunská nová vlna se nikam nevytratila. Pořád funguje jako spolehlivá značka u filmových kritiků, festivalových dramaturgů, distributorů i diváků. Z historie přitom víme, že trvanlivost nových vln bývá zpravidla omezená a že zprvu rebelující autoři (nebo alespoň někteří z nich) dříve či později splynou s mainstreamem. U stěžejních režisérů původní sestavy – Cristi Puiu, Cristian Mungiu, Radu Muntean nebo Corneliu Porumboiu – to zatím tak úplně neplatí. Stále u nich rozpoznáme kontinuitu s počátečními díly, kterými definovali poetiku nové vlny. Po nich navíc vstupují do rumunské kinematografie další osobnosti, jež pokračují v odkazu předchůdců nebo ho obohacují o nové podněty. V tématu se pokoušíme o představení celého fenoménu v reprezentativním průřezu – od prehistorie, přes okamžik zrodu až po současnost.

Moment „zázračného zrodu“ přibližuje v úvodním textu Agáta Hrnčířová, která také shrnuje pozici nové vlny uvnitř rumunského filmového průmyslu, včetně komplikací, s nimiž se tvůrci musejí vyrovnávat. Přestože se obvykle tvrdí, že nová vlna začínala od „bodu nula“ a že se její příslušníci odstřihli od vlastní filmové historie, není to úplně pravda. Více se dozvíte v příspěvku Jaromíra Blažejovského, který nabízí exkurz do dějin rumunské kinematografie zakončený právě dobou před nástupem nové vlny. Následuje rozhovor Pavla Sladkého s režisérem Cătălinem Mituleskem, tedy jedním z těch, kteří patřili k přímým účastníkům a svědkům tohoto nástupu. Text Janise Prášila se podrobněji zabývá zásadním tématem prolínajícím se tvorbou nové vlny od počátků dodnes – vztahem jedince a systému, provázeným různými formami manipulace či útlaku. Poslední dva články reflektují ryzí přítomnost a do jisté míry i perspektivu nové vlny. Jakub Felcman se věnuje nejnovějšímu počinu Cornelia Porumboia La Gomera a zároveň se zamýšlí nad proměnou a posunem rumunské nové vlny v širším rámci evropského filmu. Závěrečný příspěvek od Jaromíra Blažejovského se obrací i mimo hlavní proudy nové vlny a naznačuje, že současná rumunská tvorba ještě nevyčerpala svůj potenciál, ačkoli ji pokaždé nemusíme nutně titulovat jako novou vlnu.

Přečteno 676x

Článek vyšel v časopise Cinepur #125, říjen 2019.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #126

#126

prosinec 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU

Úvod k tématu 118: Neonoir


DALŠÍ Z RUBRIKY

Síla Dolanova polibku / Matthias a Maxime

Na Slovensku vzniká autorský hororový film Matka noci

Úvod k tématu: Netflix

Editorial 126 / Netflix

Big (not) in Japan / Anime na Netflixu

Algoritmický výběr druhů / Netflix a dokumentární film

(Para)normální trauma / Dům na kopci a Mike Flanagan v hororové tvorbě Netflixu

Kolonizátor, nebo adoptivní rodič? / Supertelevize jako značková identita Netflixu


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu


RUBRIKY

anketa (24) / český film (86) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (100) / fenomén (73) / festival (88) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (119) / komiks (10) / kritika (823) / minikritika (113) / nekrolog (1) / novinka (745) / objev (3) / pojem (36) / portrét (13) / profil (107) / reflexe (24) / report (112) / rozhovor (163) / scénář (4) / soundtrack (47) / téma (912) / televize (106) / tisková zpráva (1) / událost týdne (247) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (64) / web (42) / zoom (159)

Cinepur #125 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #125, říjen 2019

Z obsahu tištěného čísla:

La Gomera / Komedie svědomí i evropský film par excellence (Jakub Felcman, téma)

Jak navždy zůstat v roce 1969 / Tenkrát v Hollywoodu (Jiří Špičák, soundtrack)

Všichni v naší rodině / Poznámky k vlně i nevlně (Jaromír Blažejovský, téma)

Akademik neprůměrnosti / Bohdan Karásek (Jakub Felcman, profil)

Větší šachovnice, slabší figurky / Takové krásné šaty (Ivo Michalík, kritika)

Born To Be Wild / Narušitel systému (Antonín Tesař, kritika)

+ více...