Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Tarantino

téma: Tarantino / Lukáš Skupa / 23. 8. 2019

Nestává se často, aby se debaty o jednom konkrétním režisérovi hemžily tak velkým množstvím (cizích) filmů, jmen, odkazů a citací. Ani nebývá zvykem, že by jeden režisér dokázal tak úspěšně oslovovat různé typy diváků, jejichž vkus si v jiných případech třeba i úplně odporuje. A také nenajdeme mnoho jiných novodobých tvůrců, kteří hned na začátku kariéry zanechali mimořádnou stopu ve filmové estetice a spolu s tím přispěli i k rozvoji nových produkčních trendů. V současné kinematografii se zkrátka vyskytuje jen málo osobností jako Quentin Tarantino. Ve shodě s autory textů v přítomném tématu by šlo dokonce říct, že aktuálně neexistuje žádný další, který by se přibližoval jedinečnému stylu, pozici a pověsti, jaké si Tarantino vybudoval a nadále si udržuje.

Použité slovo jedinečný může přitom znít trochu paradoxně vzhledem k tomu, co se o Tarantinovi a jeho filmech opakuje stále dokola – tedy že režisér s oblibou vytěžuje to, co před ním objevili jiní a co nakoukal během své mladické „kariéry“ ve videopůjčovně. Spíš než abychom znovu rozebírali jeho jednotlivé filmy, které už byly rozebrány nesčetněkrát, věnujeme se v tématu Tarantinovi v širších estetických, produkčních či mediálních souvislostech. Právě díky tomu můžeme přesněji zjistit, v čem spočívá ona jedinečnost a zároveň univerzálnost tohoto autora, nebo co všechno se podílí na jeho atraktivitě nejen pro poučené filmové fanoušky, kteří si už od dob Gaunerů (1992) libují v pátrání po intertextových odkazech. S devíti celovečerními filmy, ale i veřejně silně zakořeněným obrazem jejich tvůrce, na podobné bilancování určitě není brzy. Zvlášť když se Tarantino v rozhovorech zmiňuje o možnosti dohledného zakončení režisérské dráhy.

Antonín Tesař v úvodním textu výstižně definuje Tarantinovo zvláštní postavení mezi filmovými auteury a zamýšlí se nad různými příčinami, proč je Tarantino autorem přitažlivým takřka pro všechny. V následujícím příspěvku se Martin Šrajer vrací k počátkům režisérovy filmografie a vymezuje originalitu a přínos raných Tarantinových děl v kontextu vývoje vyobrazení násilí v americké kinematografii. Text Šárky Gmiterkové naopak směřuje více za filmové plátno a nabízí portrét Tarantina coby režisérské hvězdy s mediálně vděčným obrazem, který zapadá do současného hollywoodského systému celebrit. Ondřej Pavlík se pak zabývá problematikou tarantinovské intertextuality. Konkrétně jejími politickými významy, které se vzpírají tvrzením o apolitičnosti Tarantinových snímků a jejich údajně samoúčelném vztahování k jiným dílům. Na tento text pak přímo navazuje speciální „cinefilní anketa“ z okruhu přispěvatelů Cinepuru, kteří reflektují Tarantinovu filmografii právě z hlediska pestrých vlivů a citací, jež lze v jeho celovečerních počinech vysledovat. Tarantinovské téma by ovšem nebylo kompletní bez příspěvku Jindřišky Bláhové, který na závěr pojednává o filmu, na nějž všichni čekali čtyři roky: o filmu Tenkrát v Hollywoodu, jenž v srpnu vstoupil do distribuce.

Přečteno 429x

Článek vyšel v časopise Cinepur #124, srpen 2019.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #124

#124

srpen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU

Úvod k tématu 118: Neonoir

V koloběhu krizí a proměn / Poznámky k vývoji argentinského filmu

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino


DALŠÍ Z RUBRIKY

Pohádka o Eltonovi / Rocketman

Cyklus Kino pravdy a lásky připomene v Brně výročí listopadu 89

Ingimundur staví dům / Bílý bílý den

Benátky: Babyteeth je suverénním debutem australské režisérky

Almodóvarovy vycpávky / Bolest a sláva

Benátská soutěž zkraje nabídla filmy o manželství i vesmíru

Editorial 124 / Kdybych kouřila, zapálila bych si Red Apple

Přesčas v továrně na sny / Tenkrát v Hollywoodu a filmová metafikce


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU


RUBRIKY

anketa (24) / český film (83) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (98) / fenomén (73) / festival (87) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (117) / komiks (10) / kritika (803) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (730) / objev (3) / pojem (36) / portrét (11) / profil (105) / reflexe (24) / report (110) / rozhovor (160) / scénář (4) / soundtrack (45) / téma (898) / televize (102) / tisková zpráva (1) / událost týdne (239) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (62) / web (42) / zoom (157)

Cinepur #124 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #124, srpen 2019

Z obsahu tištěného čísla:

Karolína Davidová / Zájem nebude jen tak (Eliška Děcká, profil)

Androidi jsou také jenom lidi / Detroit: Become Human (Michal Böhm, videohra)

V přílivu nové krve / Quentin Tarantino a vývoj násilí v americkém filmu (Martin Šrajer, téma)

Monumentální pomník kaidžú eiga / Godzilla II Král monster (Dan Krátký, kritika)

Ingimundur staví dům / Bílý bílý den (Janis Prášil, kritika)

Filmy bez kofeinu / Hlavní soutěž 54. MFF Karlovy Vary (Ondřej Pavlík, report)

+ více...