Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial 123: Současný český seriál

Editorial 123: Současný český seriál

editorial / Jindřiška Bláhová / 12. 6. 2019

Dlouho se zdálo, že nic takového nebude možné. Že by v české produkci vznikl televizní seriál, z něhož by se stal společenský fenomén, který by spojil diváky k jednomu sdílenému zážitku v éře, pro niž jsou spíše typické zážitky roztříštěné a izolované. Nad nímž by se shodli diváci i kritici. Který by vzbudil naději, že i tuzemská seriálová produkce, která úspěšně zaspává boom tzv. quality TV a spoléhá na Mattoniho nebo Doktora Martina, může být vzrušující a prostě dobrá. Seriál MOST! režiséra Jana Prušinovského a scenáristy Petra Kolečka ukázal, že to možné je. Plus jsou tu Rédl, Zkáza Dejvického divadla, Vodník.

Možná je to jen dočasné, šťastné vychýlení z průměrnosti, možná opravdu blýskání na lepší seriálové časy, kdy bude mít divák, který si může dosyta vybírat z (nad)produkce globální scény, důvod a chuť sledovat i to, co vzniká tady. Současný český seriál a širší situace českého televizního prostředí a zázemí je ale i tak téma, jež stojí za soustředěnější pohled, který mu věnujeme v aktuálním čísle. O jednotlivých textech se více dozvíte v úvodu k tématu. Ráda bych ale vyzdvihla dva: důležitou anketu mezi tvůrci, producenty, dramaturgy i akademiky specializujícími se na televizi, kteří trefně pojmenovávají situaci zvnitřku, stejně jako ji reflektují zvnějšku. A výjimečný rozhovor Jana Bušty s Janem Prušinovským. Režisér, který začíná být spojován s vlastní značkou televizní komedie, v něm otevřeně mluví o svém autorském přístupu i uvažování, o tom, co jej ovlivnilo, o televizní praxi, o prosazování látek, o tom, co je možné a s „čím člověk narazí“. Mám obrovskou radost, že takový rozhovor vychází právě v Cinepuru.

Stejně tak mám radost z netradičního ohlédnutí za tvorbou a osobností nedávno zesnulé francouzské režisérky a scenáristky Agnès Varda. Agáta Hrnčířová a Jakub Felcman svými pohledy na filmy L‘opéra‐mouffe a Všichni možní sběrači a já a jednou osobní vzpomínkou na setkání s nesmírně vstřícnou ženou připomínají, jak výjimečnou (nejen autorskou) osobností Varda byla. Že o jejím významu pro francouzskou a světovou kinematografii není sporu, potvrdil třeba i plakát letošního festivalu v Cannes. Na něm šestadvacetiletá Varda stojí na ramenou technika, aby lépe viděla do kamery při natáčení svého prvního filmu La Pointe Courte (1954). O tom, co by (taky) v hledáčku viděla, kdyby kameru namířila na letošní Cannes, si můžete přečíst v netradičním reportu věnovanému vztahu festivalu k divákovi a tomu, jak je možné přes diváckou perspektivu chápat třeba výběr soutěžních filmů. Mezi těmi letošními byl i nejnovější snímek Pedra Almodóvara Bolest a sláva. Almodóvar ve vzpomínkách odzbrojujícím způsobem odhaluje svoje fyzické i psychické bolesti. Odhalující, tedy jiný pohled na Almodóvara, o němž zdánlivě už nejde napsat nic nového, nabízí v čísle i Petra Chaloupková v textu Ženský úděl a trpící násilníci. To je ale jen výsek z bohatého obsahu. Takže, dobré čtení a „Dycky Cinepur!“.

Přečteno 686x

Článek vyšel v časopise Cinepur #123, červen 2019.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #125

#125

říjen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY editorial

Editorial 124 / Kdybych kouřila, zapálila bych si Red Apple

Editorial 123: Současný český seriál

Editorial 122: Underground

Editorial 121: Autor ve 21. století

Editorial 120: Muž ve filmu

Editorial 119: FAMU

Editorial 118: Neonoir

Editorial č. 117 / Cine latino


DALŠÍ Z RUBRIKY

Fincher našel svého Orsona Wellese pro životopisný film Mank

Dario Argento připravuje autorský hororový seriál Longinus

Příliš ostré světlo / Budiž světlo

Park Chan-wook natočí remake satirického filmu Sekera

Vzácné, křehké a hořké životy / Sbohem, synu

Golem v Paříži / Synonyma

Čtyři vraždy stačí, Fritzoušku / U Zlaté rukavice

Věčnost, co láká / Karel Gott ve filmu


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Věčnost, co láká / Karel Gott ve filmu

Editorial 124 / Kdybych kouřila, zapálila bych si Red Apple

Editorial 122: Underground

Editorial 121: Autor ve 21. století

Editorial 120: Muž ve filmu


RUBRIKY

anketa (24) / český film (85) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (99) / fenomén (73) / festival (88) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (118) / komiks (10) / kritika (814) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (738) / objev (3) / pojem (36) / portrét (12) / profil (106) / reflexe (24) / report (111) / rozhovor (161) / scénář (4) / soundtrack (46) / téma (905) / televize (104) / tisková zpráva (1) / událost týdne (242) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (63) / web (42) / zoom (158)

Cinepur #123 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #123, červen 2019

Z obsahu tištěného čísla:

Minulost jako trauma – už zase / Návrat do minulosti ve Světě pod hlavou (Jaroslav Pinkas, téma)

Sperma, krev a spása mezi hvězdami / High Life (Janis Prášil, kritika)

Game over / Hra o trůny (Antonín Tesař, televize)

Ženský úděl a trpící násilníci / Motiv znásilnění ve filmech Pedra Almodóvara (Petra Chaloupková, fenomén)

Televize v přerodu / Anketa o českém televizním prostředí a tvorbě (Lukáš Skupa, téma)

Lásky z temného kraje / Melodramatizace české televizní krimi (Jana Jedličková, téma)

+ více...