Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Letošní festival v Cannes čekal na svoji největší kontroverzi až téměř do samého konce. Včera večer spustil lavinu pobouřených reakcí bezmála tříapůlhodinový snímek Mektoub My Love: Intermezzo francouzského režiséra Abdelatífa Kešiše. Většina kritických ohlasů film popisuje jako nekončící přehlídku dívčích zadnic, které v dlouhých detailních záběrech twerkují do rytmu hlasité hudby.

Intermezzo je druhým dílem Kešišovy trilogie, v níž filmař tuniského původu volně adaptuje román La blessure, la vraie. Prosluněné romantické příhody mladého Amina líčil již první díl s názvem Canto Uno. Také v něm se Kešiš projevoval jako bezostyšný milovník dlouhých stopáží a oblých ženských křivek. V Intermezzu ovšem zachází ještě o něco dál.

Podle filmového kritika Davida Ehrlicha ze serveru IndieWire má Kešiš šanci sehnat distributora pouze tehdy, když vyjedná smlouvu se serverem Pornhub. Guy Lodge v magazínu Variety přirovnal film k "vyostřené formě auteurského trollingu" a označil jej za "prázdný a téměř zlomyslně monotónní". A.A. Dowd ze serveru AVClub na Twitteru prohlásil, že sledování Intermezza je jako být celou noc zavřený v nočním klubu s těmi nejnudnějšími dvacátníky a nemít přitom v sobě ani kapku alkoholu. Roztrpčení panuje i mezi přítomnými českými kritiky. Pavel Sladký ve svém tweetu označil snímek za "nadrženou kinematografii" a "3,5 hodinovou ztrátu soudnosti".

Mezi evropskými filmovými publicisty jsou však i tací, kteří Intermezzo hájí. Dvojice kritiků z francouzského deníku Libération například ve své recenzi nadšeně popisuje "dionýskou energii" snímku. Pozitivně film přijali také mladí italští kritici.

Kešiš svůj snímek sestříhaval na poslední chvíli - jeho původně ohlášená stopáž měla být dokonce čtyřhodinová. Film se v Cannes promítal bez závěrečných titulků, které zřejmě tvůrci zatím nestihli vyhotovit. Kešiš navíc stále čelí obviněním ze sexuálního násilí a není přitom jasné, z jakých prostředků a zda vůbec zvládne dokončit třetí část své ságy.