Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu 118: Neonoir
téma: Neonoir / Lukáš Skupa / 18. 8. 2018
Vliv a vývoj noirové poetiky nicméně neustrnul ani neskončil spolu s obdobím nového Hollywoodu, naopak ho dalece přesáhl. Fanoušci i publicisté vytvářejí stále nové soupisy nejlepších nebo nejvýznamnějších neonoirů a skoro v každém z nich nacházíme rozmanité filmy ze všech pěti předchozích dekád, včetně snímků současných. Jen tyto seznamy dokládají, jak volně lze s kategorií noiru naložit a kde všude se dají vystopovat její otisky. Podobně i skladba tématu naznačuje pozoruhodnou rozpínavost noirové poetiky, jejíž prvky pronikají i tam, kde bychom zřejmě o neonoiru vysloveně nemluvili. Ne všechna díla, o kterých se píše na následujících stranách, se tudíž ocitají v popředí kánonů neonoiru. Tématem také nechceme vyvolávat dojem, že by zrovna tento žánr aktuálně procházel výraznou obrodou nebo rozvojem. Jde spíš o vystižení klíčových bodů, proměn a směrů, jakými se neonoir ubíral či momentálně ubírá s ohledem na některé principy s ním typicky spojované.
S textem Milana Haina se vrátíme k samotným počátkům neonoiru, jež autor oproti jiným spatřuje v již zmiňovaném Doteku zla a dalších titulech z přelomu padesátých a šedesátých let. Časově dále postupuje příspěvek Antonína Tesaře představující speciální žánrovou kategorii technoiru od osmdesátých let až po současnost v čele s oběma Blade Runnery. Jakub Kučera vybírá některé z neonoirů devadesátých let, jež rozebírá coby vrcholné projevy postmoderních tendencí v nedávné historii žánru. Prostor v tématu dostává i jeden z vůbec nejcharakterističtějších symbolů noiru – postava femme fatale, jejíž novodobé proměny sleduje Jana Bébarová na příkladu několika snímků Stevena Soderbergha. Aktualizací nebo přeměnou klasických noirových prvků a inspirací se zabývá také Jarmila Křenková v závěrečném textu o německé sérii Babylon Berlín, kterou letos uvedla stanice HBO. Černá tedy z filmové (a televizní) tvorby nikdy tak úplně nezmizela a zdá se, že ani nezmizí.
Přečteno 1553x
Článek vyšel v časopise Cinepur #118, srpen 2018.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY téma
Úvod k tématu: Rumunská nová vlna
Úvod k tématu: Současný český seriál
DALŠÍ Z RUBRIKY
Systematický film o boji se systémem / Chicagský tribunál
Darren Aronofsky natočí film o přejídajícím se tlouštíkovi
Existenciální pijáctví / Chlast
Od eschatologie k entropii / Last and First Men
#shashtagemnejdáldojdeš / #martyisdead
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
RUBRIKY
anketa (25) / český film (104) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (106) / fenomén (73) / festival (96) / flashback (6) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (3) / kauza (33) / kniha (125) / kritika (990) / mimo kino (164) / nekrolog (1) / novinka (790) / objev (2) / pojem (36) / portrét (18) / profil (112) / reflexe (25) / report (119) / rozhovor (169) / scénář (4) / soundtrack (52) / téma (953) / televize (113) / událost týdne (267) / videohra (70) / web (42) / zoom (165)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #118, srpen 2018
Z obsahu tištěného čísla:
Příběhy, které si vyprávíme / Lekce (Martin Šrajer, kritika)
Barbaři uprostřed žánrové a geografické směsice / Hlavní soutěž MFF Karlovy Vary (Marcel Arbeit, report)
Logika přestřelky / Zimní bratři (Antonín Tesař, kritika)
Třetí rozměr dálnovýchodního leporela / Psí ostrov (Ondřej Pavlík, kritika)
Art pro hlavní vysílací čas / Na krátko (Martin Svoboda, kritika)
Čekání na druhou vlnu / 53. MFF Karlovy Vary (Antonín Tesař, report)