Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Génius průměru / Deadpool 2

Génius průměru / Deadpool 2

kritika / Jarmila Křenková / 2. 9. 2018

Komiksová adaptace Deadpool před dvěma lety dokázala, že komiksový film s ratingem „R jako Reynolds“ může vydělat stamiliony dolarů a jeho dosud notoricky neúspěšný představitel je schopen propracovat se k vlastní franšíze. Tím se ale jeho formativní vliv vyčerpal a pokračování Deadpool 2 už pouze stvrzuje stav nastolený prvním filmem. Po tragické smrti osudové ženy, s níž se chtěl usadit a založit rodinu, se Deadpool neúspěšně pokusí o sebevraždu a následně se stává X-Menem v zácviku. Záhy ovšem musí sestavit vlastní superhrdinskou jednotku X-Force. Čelí totiž vojákovi přicházejícímu z budoucnosti, který chce zlikvidovat mladého mutanta Russella alias Firefista, do něhož si Deadpool projektuje nenaplněné otcovské pudy.

Pro příběh ztraceného životního smyslu a hledání nového je příznačný motiv regenerace a zmrtvýchvstání, jimiž Deadpool díky své schopnosti samoléčby neustále prochází. Nic na tom nemění ani ta nejgrotesknější úmrtí včetně vyhození se do vzduchu nebo naprosté tělesné dezintegrace. Je zas a znova oživován, a to i za cenu manipulace s časem. A právě téma cestování v čase spojené s možností měnit svůj osud a napravovat chyby určuje charakter zvratů, nastíněný už precizně vystavěným prologem, v němž se dozvíme, proč Deadpool melancholicky kouří cigaretu na barelech výbušnin. Vyprávění podléhá dynamice flashbacků, retardací, návratů a opakování zpomalených akčních sekvencí, v nichž se propojují dílčí podzápletky. Zároveň v této rozvolněnosti nelze přeslechnout žádnou popkulturní narážku ani zcizující komentář.

Deadpool 2 se snaží být prostořekým antihrdinou, jehož neúcta k utrpení a touha zabíjet je v komiksu podpořena co nejbizarnějšími zápletkami spočívajícími například v zombifikaci všech prezidentů USA. Režisér David Leitch ve spolupráci s Ryanem Reynoldsem a scenáristy Zombielandu Paulem Wernickem a Rhettem Reesem mu však nyní přiřkli komplexnější psychologii. Jeho epický příběh o důležitosti mít „srdce na správném místě“ se vymyká povaze deadpoolovského univerza a spíše se blíží vysmívaným temným blockbusterům podle komiksů společnosti DC. Není přitom jasné, zda film chce pravidla dodržovat, nebo je porušovat. Zastydlým třicetiletým geekům zprostředkovává zásadní informaci: lze najít smysl v obětování se pro druhé, potomci znamenají budoucnost a nejdůležitější je někam přináležet. Ostatně ani formování týmu X-Force zde nepůsobí jako problematizace či revize superhrdinského mýtu, ale připomíná nábor do korporátu.

Vytěžení značky umocňují propagační strategie založené na parodování současných komiksových blockbusterů, poukazování na Deadpoolův obhroublý humor nekorektního komedianta, krvavé efekty či prolamování čtvrté stěny, jímž jsou publikum i kritika stále fascinovány. Vzniká tím aura výjimečnosti, ale co se týče například míry brutality, ve srovnání s filmy podle marvelovských komiksů poslední dekády by byl krvavým baletem ve stylu Johna Woo i Poklad na Stříbrném jezeře. Fúze komedie, akce, melodramatu a rodinného filmu navíc umožňuje cílit na skutečně různorodé publikum a z potřeby být cool tak vyvstává hlavně kalkul. V sázce bylo příliš mnoho peněz i závazek fanouškům, a křečovitá snaha tvůrců nechybovat se proto vyznačuje téměř homeopatickým přístupem při zvažování, co si lze ještě dovolit. Celek působí sterilně a přes zahlcení podněty převládá dojem naředěnosti, kdy fikční svět působí jako promyšlená, ale jasně viditelná konstrukce, do níž jsou s laboratorní přesností vpreparovány nejrůznější atrakce.

Za svými mimikry tak Deadpool 2 plní jiný, paradoxně možná ještě obtížnější úkol: jak být co nejpřístupnější a současně přesvědčit dosavadní fanoušky, že se pořád odvážně vymyká standardům filmů podle marvelovských komiksů. Daří se mu to obstojně. Výsledkem je ničím nevybočující blockbuster, který vyniká snad jen superschopností zavděčit se úplně všem. Deadpool 2 je přes iluzi podvratnosti především konejšivý obraceč času, pomocí něhož se fanoušci mohou opakovaně uchylovat do světa infantilní zábavy a nepřipadat si špatně, že v reálném životě musí čelit vážným rozhodnutím a mít zodpovědnost za své jednání. Jejich hrdina a vzor všech pošuků přece nakonec taky zvládl dospět.

Deadpool 2 (USA, 2018, IMDb)
Režie: David Leitch, scénář: Rhett Reese, Paul Wernick, Ryan Reynolds, kamera: Jonathan Sela, střih: Dirk Westervelt, Craig Alpert, Elísabet Ronaldsdóttir, hudba: Tyler Bates, hrají: Ryan Reynolds, Josh Brolin, Julian Dennison, Zazie Beetz ad., 119 minut, distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 17. 5. 2018).

Deadpool 2 (USA, 2018, IMDb)
Režie: David Leitch, scénář: Rhett Reese, Paul Wernick, Ryan Reynolds, kamera: Jonathan Sela, střih: Dirk Westervelt, Craig Alpert, Elísabet Ronaldsdóttir, hudba: Tyler Bates, hrají: Ryan Reynolds, Josh Brolin, Julian Dennison, Zazie Beetz ad., 119 minut, distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 17. 5. 2018).

Přečteno 1709x

Článek vyšel v časopise Cinepur #118, srpen 2018.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

V dark roomu s Jane Austen / Fire Island

Sex, celebrity a video / Pam & Tommy

KVIFF: Hádej, kdo zas přijde na večeři

Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou

KVIFF: Dějiny za dveřmi

KVIFF: Objímání stromů pro začátečníky

KVIFF: A co dále, Íáčku

The Tragedy of Macbeth - Král šedivý a znavený


DALŠÍ Z RUBRIKY

Španělský noir i Finchera nabídne Noir Film Festival

Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou

KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru

Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022

Editorial 141

Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry

Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Orba v srdeční krajině / Minari

Nesem vám noviny, dojměte se / Zprávy ze světa

Všechny vidlákovy světa i ten můj / Americká elegie

Hororové nedochůdče / Další jehňátko

Velkej chlap potřebuje velkej diamant / Drahokam


RUBRIKY

anketa (31) / český film (117) / český talent (37) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (115) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1095) / mimo kino (190) / novinka (818) / pojem (36) / portrét (49) / profil (99) / reflexe (27) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (130) / událost týdne (286) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)

Cinepur #118 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #118, srpen 2018

Z obsahu tištěného čísla:

Vyprávět a pak zničit / Rozhovor s Denisem Côtém (Marcel Arbeit, rozhovor)

Donbas / Peklo animálních instinktů (Kamila Dolotina, zoom)

Barbaři uprostřed žánrové a geografické směsice / Hlavní soutěž MFF Karlovy Vary (Marcel Arbeit, report)

Anglie jako rajská zahrada i okultní peklo / Arcadia (Jiří Špičák, soundtrack)

Vystřízlivět / Patrick Melrose (Martin Šrajer, televize)

Editorial 118: Neonoir (Jindřiška Bláhová, editorial)

+ více...