Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial č. 117 / Cine latino
editorial / Jindřiška Bláhová / 19. 6. 2018
Narativ v oblíbeném českému duchu „o nás bez nás“, kdy nám někdo cizí překazil výjimečný historický moment, se postupně zakořenil a letos ho s vervou zopakoval třeba iDNES.cz, který označil canneskou poctu Němcovi a nedávno zesnulému Formanovi za „pozdní chabou náplast“. Ukázal vyčítavě prstem i na Godarda, jenž nespravedlností osudu na rozdíl od „našich“ stále žije, a dokonce byl jeho film v soutěži. Situace v Cannes 68 byla samozřejmě složitější a není ani jisté, kdo by nakonec vyhrál – soutěžil třeba Miklós Jancsó s legendárními Hvězdami na čepicích. Ke skorovýhře 68 je ale možné se vracet a dodávat si kyselé hrozny sebevědomí, když se o českém filmu v zahraničí nemluví a média přinášejí zprávu o tom, jak jsme se opět nezúčastnili Cannes. Příběh vysílá ještě jinou zprávu: za neúspěchy vždy může někdo jiný a vždy je tu šance, že nám nepřejí. Padesát let je ale dost dlouhá doba celou věc nechat spát, Cannes nefetišizovat a realisticky se soustředit na to, co se děje v české kinematografii teď. Třeba i proto, že jediní, kdo by měli právo být dotčení, protože je dost možné, že „ne-Cannes“ poznamenalo jejich kariéru, jsou už smíření.
Druhým z mýtů je všespásná role FAMU, která má už už vygenerovat další novou vlnu. FAMU k sobě v uplynulých týdnech přitáhla pozornost rozkolem mezi děkanem a akademickým senátem, který navrhl jeho odvolání, jemuž rektor AMU nevyhověl. Zákruty sporu popisují desítky článků a nemá cenu je tu opakovat. Takže jen poznámka, třeba to vše přispěje k tomu, že se o FAMU přestane uvažovat skrz mýtické síto, což by prospělo škole i chápání tuzemské kinematografie. Jak kacířsky poznamenává dokumentarista Martin Mareček v anketě Respektu: „Inspirativní a zároveň celosvětově uznávání režiséři jako Bruno Dumont, Benedek Fliegauf, Michael Haneke nebo bratři Dardenneové, kteří na festivalu v Cannes v nedávné době uspěli, jsou všichni filmoví samouci. Představa, že nějaké speciální nastavení jedné školy zázračně promění stav české kinematografie a zrodí božskou generaci autorů, má rozměr spasitelského komplexu.“
Report z Cannes je jedním z textů, které doporučuji z aktuálního čísla. Stejně tak seriálovou linku táhnoucí se od reflexe Atlanty, přes fenomén seriálů pro mileniály, soundtrack věnovaný pozoruhodné sektářské sérii Wild Wild Country až po web o sitkomové Lajně. Mojí srdcovou záležitostí je ale komentovaný rozhovor Davida Čeňka s bravurním solitérem francouzské kinematografie Leosem Caraxem. Jeho Holy Motors pro mě byly vrcholem Cannes 2012 a jeho Když chlapec potká dívku nebo Milenci z Pont-Neuf formativní filmy.
Přečteno 2101x
Článek vyšel v časopise Cinepur #117, červen 2018.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
Film jako písek na pláži / Editorial 139
DALŠÍ Z RUBRIKY
Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit
Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022
Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry
Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes
Dům je černý: Radikální poezie ošklivosti
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
RUBRIKY
anketa (31) / český film (116) / český talent (36) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (104) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (242) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1088) / mimo kino (190) / novinka (814) / pojem (36) / portrét (49) / profil (98) / reflexe (26) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (128) / událost týdne (284) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #117, červen 2018
Z obsahu tištěného čísla:
Nadechnout se k dospělosti / Nic jako dřív (Ondřej Pavlík, kritika)
Johanka z Arku Superstar / Janička (Ivo Michalík, kritika)
Padesát odstínů intimity / Touch Me Not (Kamila Dolotina, zoom)
Mykologická love story / Marie Dvořáková (Kamila Boháčková, profil)
Východ-Západ / Švéd v žigulíku (Martin Šrajer, kritika)
Příliš krkolomný tanec / Foxtrot (Martin Svoboda, kritika)