Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Febiofest: Střídavá péče je mistrovský rodinný thriller

Febiofest: Střídavá péče je mistrovský rodinný thriller

novinka / festival / Ondřej Pavlík / 23. 3. 2018

V souvislosti s filmem Střídavá péče se obvykle skloňuje frankofonní tradice sociálního realismu, jejíž nejznámějšími současnými tvůrci jsou bratři Dardenneové. Podobně v anotaci pražského Febiofestu, kde snímek nakonec vyhrál soutěžní sekci Nová Evropa, se píše o „téměř dokumentárních záběrech“, které mají vysoce autenticky přibližovat spory dvou rozvedených rodičů o dospívajícího syna Juliena. Spíše než v neorealistické či sociálně-realistické linii, pro kterou bývá typická ruční kamera a přirozené výkony neherců, však tento impozantní debut režiséra Xaviera Legranda operuje v žánrově kalnějších vodách dramatu, nebo dokonce thrilleru. Hlavním cílem filmu, při němž diváci místy zapomínají dýchat, není nahlédnout skutečnost co nejvěrohodněji, ale zprostředkovat někdy až nesnesitelnou tenzi, kterou postavy zažívají.

U takto nervydrásajících filmů je přitom velmi důležité, jakými prostředky zesíleného emocionálního účinku dosahují. Zda se v tomto směru opírají o nefér manipulace a prvoplánově šokující výjevy, nebo zda si počínají inteligentněji. Střídavá péče je ten druhý případ. Je občas těžké uvěřit, že jde opravdu o celovečerní debut, protože snímek působí jako vyzrálé dílo zkušeného autora, který s takřka hitchcockovskou škodolibostí přesně ví, kdy co ukázat či neukázat, jak vybudovat napjaté očekávání a na čí hledisko se v tu kterou chvíli upnout.

Od úvodní scény soudního slyšení, v níž se s manžely Bessonovými seznamujeme především skrze účelově formulované výpovědi jejich advokátů, se Legrandův film spoléhá na věcný, ale přitom nesmírně úsporný a efektivní styl. Procedurálně odosobněný začátek stimuluje diváckou spoluúčast zejména množstvím nejasností a otazníků. Dopouštěl se zavalitý Antoine na o poznání křehčí Miriam skutečně domácího násilí? Je Julien od své matky naočkovaný proti svému otci? A co je pravda a co jsou už záměrně zabarvená fakta?

Odsud snímek, věrný svému názvu, střídavě věnuje péči všem příslušníkům rozdělené rodiny a ukazuje mnohem osobnější hru bázlivých úkroků a manipulativního zastrašování. Z těchto pasivně agresivních svárů přitom nevyjímá ani Juliena, který by jindy mohl být pouhou obětí situace, ale tady se záhy projeví jako její plnohodnotný aktér. Jeden z úderů na solar tak představuje zjištění, že školák není jen rukojmím rozhádaných rodičů, ale že k prohloubení jejich vzájemného konfliktu do jisté míry sám třeba i nevědomky přispívá.

Ty nejnapínavější scény si pak často vystačí s pouhým zlým tušením, neblahou předzvěstí, že vše se vmžiku může velmi ošklivě zvrhnout. Tomu kromě vždy akurátně posazené kamery a precizního střihu přispívá i velmi dobrý casting. Zejména Denis Ménochet v roli Antoina zdařile balancuje mezi těžkopádným, v jádru však dobráckým medvědem a nekontrolovatelně rozzuřeným grizzlym.

Zřejmě nejproblematičtější část Střídavé péče pak přichází v jejím infarktovém závěru, o jehož ospravedlnitelnosti by šlo vést dlouhé diskuze. Film tu každopádně s definitivní platností opouští svůj původně nejednoznačný přístup k postavám a zcela rozhodně dává najevo, na čí stranu se máme postavit. Z čistě emocionálního hlediska jde ale o logické vyústění mistrovsky režírovaného příběhu, jehož finále v míře navozené hrůzy možná předčí i obdobnou scénu ze slavného Kubrickova Osvícení.

Přečteno 2129x

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY novinka

Španělský noir i Finchera nabídne Noir Film Festival

Festival v Litoměřících ukáže rituály

Nový Aronofsky i Panahi: Benátky oznámily soutěž

Ženy v animaci bude objevovat letošní Fest Anča

Méně známého Wajdu uvede Kino na hranici

Porotě v Cannes bude předsedat herec Vincent Lindon

Zbláznil se celý svět, nebo jenom my?, ptá se festival Kino na hranici

Locarno ocení americkou režisérku Kelly Reichardt


DALŠÍ Z RUBRIKY festival

Festival v Litoměřících ukáže rituály

Nový Aronofsky i Panahi: Benátky oznámily soutěž

KVIFF: Kyslík, ticho, klid

KVIFF: Hádej, kdo zas přijde na večeři

KVIFF: Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli se to natočit

KVIFF: Dějiny za dveřmi

KVIFF: Objímání stromů pro začátečníky

KVIFF: A co dále, Íáčku


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Pro a proti - Francouzská depeše / Výprava na souostroví Novinařina

Modernistický vztahový test / Zrcadla ve tmě

Blízká setkání tří živočišných druhů / Gunda

Návštěva muzea lásky / Undine

KVIFF: Zpráva o novém filmu Václava Kadrnky


RUBRIKY

anketa (31) / český film (116) / český talent (37) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (113) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1095) / mimo kino (190) / novinka (817) / pojem (36) / portrét (49) / profil (99) / reflexe (27) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (130) / událost týdne (285) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)