Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

kritika / Kamila Boháčková / 28. 3. 2018

Po Prachu Víta Zapletala či Schmitkem Štěpána Altrichtera vstupuje svým celovečerním debutem OUT do českých kin další výrazný hlas současné generace absolventů FAMU, slovenský tvůrce maďarského původu György Kristóf. Jeho význam potvrdilo i zařazení snímku do sekce Un certain regard na loňském ročníku canneského festivalu. Ačkoli film vznikl v české koprodukci a český podíl je v tvůrčím týmu výrazný (střihač Adam Brothánek, zvukař Jan Richter ad.), v řadě věcí odkazuje spíš na současné maďarské filmy. Například hlavní postavu padesátníka Ágostana sugestivně ztvárnil maďarský herec Sándor Terhes, známý z filmů Kornéla Mundruczóa, a za výraznou, kompozičně propracovanou kamerou stál Gergely Pohárnok, dvorní kameraman dalšího maďarského tvůrce Györgyho Pálfiho.

Kristófův debut je jakýsi patchwork žánrových poloh – zpočátku působí jako existenciálně laděná a vizuálně vytříbená sociální sonda do života právě z práce propuštěného padesátníka Ágostana, který opouští ženu, dceru i slovenský panelák a vydává se k Baltu za prací a za splněním svého snu: ulovit velkou rybu. Jakmile se však vypraví na cestu, přibývá komediálních prvků, především díky výstředním postavám a absurdním výjevům, na něž Ágostan naráží, ať už je to blonďatá podivínka nosící v podpaží vycpaného králíka bez uší, hotelový recepční zaujatý svým kaktusem nebo nevyzpytatelný Rus Dmitrij a jeho žena, která to s plastickými operacemi trochu přehnala a její rádoby sexy rty připomínají kachní zobák. Postavy Kristófova filmu jsou vesměs samotáři, podivíni a outsideři, kteří si na světě našli svéráznou zálibu. Také Ágostan nehledá ani tak práci, ale spíš prostor, kde bude sám sebou.

Specifický humor snímku podle režiséra vyvěrá ze svérázu obyvatel Pobaltí, kde tvůrce nějakou dobu žil. Některé postavy ale jako by vypadly spíš z děl Akiho Kaurismäkiho, v nichž se také snoubí sociální rovina, svéráz a absurdní humor. Zatímco Kaurismäkimu se podařilo z těchto prvků vytvořit kompaktní filmový svět, Kristófův debut tak uceleně nepůsobí a spíš se rozpadá do epizod, které přeskakují z vážnějších poloh do těch komičtějších a zase zpět. Zní to sice jako výtka, ale střídání různých nálad byl režisérův záměr. Sám k tomu v rozhovoru pro slovenskou Pravdu dodává: „Nechtěl jsem natáčet sociální drama, ani zabřednout do středo- či východoevropského klišé. Hledal jsem úplně jiný, existenciální přístup k tématu a nejvíc se mi zamlouvalo spojení minimalismu s absurdním humorem.“ Tragikomický mix působí navíc mnohem méně předvídatelně a monotónně než fatalismus, typický pro jeho krátkometrážní studentské snímky. V nich režiséra také zajímaly zlomové, vypjaté životní situace – v černobílém prváckém cvičení Hranice veristicky zachytil zoufalou ženu, která na vrakovišti aut prodá své novorozeně. Podobně i bakalářský Úsvit ukazuje úmrtí otce, po němž se jeho dvě dcery vracejí do rodného města, kde se jim připomínají hrůzné zážitky z dětství. V obou kraťasech se vyjevují konstanty Kristófova stylu: vypjatá situace, detail tváře hlavních postav, důraz na netradiční lokace a inovativní kameru.

Název snímku si pohrává s různými významy toho, co znamená být out – nejprve jde spíš o stigma, o vyčlenění z většinové společnosti, ať už tím, že hlavnímu hrdinovi je kolem padesátky, stane se nezaměstnaným, pochází z okrajového regionu východního Slovenska a navíc je maďarského původu (jako sám tvůrce filmu). Jak film postupuje, vykročit někam pryč, „OUT“, se spíš stává možností, jak najít své vlastní místo. Film naznačuje, že vydat se na podobnou cestu, ať už symbolicky či doslovně, lze v každém věku i v každé životní fázi. I ztráta zaměstnání, která se jeví jako bezvýchodná, může být vnímána jako nový začátek, jako důvod najít odvahu realizovat svůj sen. Film můžeme vnímat i jako výpověď o současných padesátnících ze zemí bývalého východního bloku, kteří obtížně hledají ve stále se měnící společnosti své místo. Při psaní scénáře se Kristóf dle svých slov inspiroval životem svého otce i příbuzných, původem Maďarů žijících na východě Slovenska. Moře životních možností sugeruje i motto snímku: „Zde moře začíná, rozhodně tu nekončí.“ Jednou z nejsilnějších stránek snímku je, že lidem dodává tento druh naděje.

OUT (Slovensko, Maďarsko, ČR, 2017, IMDb)
Režie: György Kristóf, scénář: György Kristóf, Eszter Horváth, Gábor Papp, kamera: Gergely Pohárnok, střih: Adam Brothánek, hudba: Miroslav Tóth, hrají: Sándor Terhes, Éva Bandor, Judit Bárdos ad., 88 minut, distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 14. 12. 2017).

OUT (Slovensko, Maďarsko, ČR, 2017, IMDb)
Režie: György Kristóf, scénář: György Kristóf, Eszter Horváth, Gábor Papp, kamera: Gergely Pohárnok, střih: Adam Brothánek, hudba: Miroslav Tóth, hrají: Sándor Terhes, Éva Bandor, Judit Bárdos ad., 88 minut, distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 14. 12. 2017).

Přečteno 850x

Článek vyšel v časopise Cinepur #115, únor 2018.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4.7 /3

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

OUT

****  CINEPUR (1.8)

****  ČTENÁŘI (1)

Ohodnoťte film na Cinepur.cz


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #118

#118

srpen 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Nadechnout se k dospělosti / Nic jako dřív

Opékání špekáčků s Vladem / Mečiar

Východ-Západ / Švéd v žigulíku

Veselá bída svobody / The Florida Project

Soukromé masakry / Nikdys nebyl

Wakanda je to místo / Black Panther

Skica kmitavých pohybů / Nit z přízraků

Je lepší promluvit, nebo zemřít? / Dej mi své jméno


DALŠÍ Z RUBRIKY

Úvod k tématu 118: Neonoir

Z amerického remaku Toniho Erdmanna odstoupil Jack Nicholson

Gangy Berlína / Noirové vlivy v seriálu Babylon Berlín

Sladké ptáče nevinnosti / Revidovaný obraz femme fatale ve filmech Stevena Soderbergha

Hranice postmoderního neonoiru ve filmech Hra, Smrtihlav a Memento

Bar jménem TechNoir / Virtuální realita noirového subžánru

Film noir znovuzrozený / Počátky neonoiru v Americe

Šťavnatý realismus Piera Paola Pasoliniho


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Mykologická love story / Marie Dvořáková

Andrea Arnold / Anatomie ztráty

Rudolf Šmíd / Kronikář strašáků

Staronové i nové cesty animace / Anifilm 2017

Lukáš Kokeš / S realitou je to velmi nejisté


RUBRIKY

anketa (23) / český film (77) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (92) / fenomén (69) / festival (69) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (112) / komiks (10) / kritika (749) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (676) / objev (3) / pojem (36) / portrét (7) / profil (100) / reflexe (24) / report (101) / rozhovor (156) / scénář (4) / soundtrack (39) / téma (860) / televize (92) / tisková zpráva (1) / událost týdne (212) / video (2) / videoart (16) / videohra (56) / web (42) / zoom (152)

Cinepur #115 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #115, únor 2018

Z obsahu tištěného čísla:

Editorial 115: Osmdesátky (Jindřiška Bláhová, editorial)

Animovaný dokument po česku / Diana Cam Van Nguyen (Kamila Boháčková, profil)

Ubavte je k smrti! / Filmový slasher minulosti a přítomnosti (Jarmila Křenková, téma)

Politicky korektní zabíjení nácků / Wolfenstein II: New Colossus (Michal Böhm, videohra)

Pozor, vyletí ptáček / Thelma (Martin Šrajer, kritika)

Hologram filmových osmdesátek / O tradované nostalgii po jedné dekádě (Antonín Tesař, téma)

+ více...