Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Pozor, vyletí ptáček / Thelma

Pozor, vyletí ptáček / Thelma

kritika / Martin Šrajer / 9. 2. 2018

Dospívání je náročné – zvlášť pro lesbickou dívku s paranormálními schopnostmi z konzervativní protestantské rodiny. Thelmu rodiče sledují na každém kroku ve skutečném i virtuálním prostoru. Již sugestivní prolog, odehrávající se několik let před hlavním dějem, ovšem naznačuje, že přehnaná starostlivost nevyplývá pouze ze snahy vychovat z ní počestnou ženu. Nevinně vyhlížející holčička doprovází svého otce při lovu. V zasněženém lese potkávají srnku. Muž se zastavuje, zvedá pušku… a zamíří dítěti na hlavu. Po krátkém váhání nakonec nevystřelí. K tomu, abychom pochopili, že Thelmě hrozí nebezpečí od jejích nejbližších, to ale stačí. Kontext události je ozřejměn teprve v polovině rafinovaně vystavěného filmu Joachima Triera Thelma, kdy dívku začínáme sledovat očima druhých a zjišťujeme, že skutečné ohrožení zde podobně jako v Cronenbergových body hororech přichází zevnitř.

Po prologu začíná film velkým celkem univerzitního kampusu. Kamera pomalu zaostřuje na studenty. Vybírá si Thelmu. Ve filmu, jehož styl odráží emoční pochody hlavní hrdinky, slouží citace úvodní scény Rozhovoru F. F. Coppoly k podtržení dívčiny výlučnosti. Thelma má jako většina dospívajících pocit, že je jiná než ostatní. Oproti většině dospívajících je její pocit odůvodněný. Zdá se, že umí komunikovat s přírodou, ovládat myšlenky a přetvářet realitu. Záchvaty připomínající epilepsii, blikající světla nebo vrány sebevražedně nalétávající na okna univerzitní knihovny jsou projevem jejích emocí, příliš silných a matoucích, aby je dokázala vnitřně zpracovat. Nejsilnější otřesy přicházejí po Thelmině seznámení s Anjou, která se stává její přítelkyní. Dlouho potlačovaná sexuální touha se dere ven.

Snímek tvoří lehce repetitivní série situací testujících hrdinčinu schopnost čelit vnějšímu světu i zamilovanosti. Přestože jde navenek o opakování stejného vzorce, ve skutečnosti dochází k drobným posunům, prozrazujícím Thelmino postupné přijímání své jinakosti, získávání větší sebedůvěry a kontroly nad vlastním tělem. Zatímco během prvních záchvatů je odkázána na cizí pomoc, když později ztratí vědomí v bazénu, pomůže si sama. Podobně je poslední záběr filmu variací toho úvodního. Kamera se od Thelmy, která již ovšem není sama, vzdaluje a nechává ji splynout s davem.

Předchozí Trierovy filmy byly introspektivní psychologická dramata o komplikovaných hrdinech. Thelma, ve které jsou subjektivní stavy na pomezí snu, halucinace a extáze zviditelňovány za využití speciálních efektů, zneklidňující hudby či stroboskopického střihu, mezi ně zapadá pouze tematicky. Senzuální záběry zvířat, přírody nebo ruky zajíždějící do kalhotek odpovídají Thelmině zvýšené citlivosti vůči tomu, co se vzpírá racionalitě a logice. Její senzitiva však není vysilující jenom pro ni samotnou. Ohrožuje i její okolí. V okamžiku jejího erotického vzrušení před prvním polibkem se otřásá celá budova opery, a když chce někoho vytěsnit z mysli, odstraní jej z reality.

Ani osvobození od rodičů omezujících její potenciál tudíž nemůže proběhnout pouze v psychologické rovině. Patriarchální řád, zpřítomněný figurou vševědoucího otce, je třeba zničit důsledně. Teprve pak se Thelma může osvobodit a vzlétnout. Stejně jako ptáče, které ve finále na doklad završeného splynutí s přírodou vykašle. Lehké náznaky a decentní symboly Thelmě vlastní nejsou.

Stylistickými excesy a kombinováním erotických a nadpřirozených prvků Trier odkazuje na giallo filmy nebo tvorbu Briana De Palmy. Okázalý vizuální styl a nepravděpodobnou zápletku se snaží podřizovat portrétu citového dospívání. Ústřední záhadou Thelmy je proto sama protagonistka. Jediná postava, které lépe rozumíme, je zároveň tou, které bychom se měli bát, pokud má film fungovat jako thriller nebo horor. Po Raw a Nenarozené pomstě tak jde o další podvratné uchopení konceptu ženského monstra. Snaha o psychologický a emocionální realismus je ale v rozporu s využíváním hlavní hrdinky jako záminky k samoúčelným hrátkám s žánrovými konvencemi. Nezbývá prostor na jemnější vykreslení Thelmina vztahu k Anje nebo větší zohlednění perspektivy rodičů. Z hlediska napínavosti, atmosféry a dramatického spádu bohužel vítězí efekty nad efektivitou.

Thelma (Norsko, Francie, Dánsko, Švédsko, 2017, IMDb)
Režie: Joachim Trier, scénář: Joachim Trier, Eskil Vogt, kamera: Jakob Ihre, střih: Olivier Bugge Coutté, hudba: Ola Fløttum, hrají: Eili Harboe, Kaya Wilkins, Ellen Dorrit Petersen, Henrik Rafaelsen, Marte Magnusdotter Solem, Anders Mossling ad., 116 minut, distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 14. 12. 2017).

Thelma (Norsko, Francie, Dánsko, Švédsko, 2017, IMDb)
Režie: Joachim Trier, scénář: Joachim Trier, Eskil Vogt, kamera: Jakob Ihre, střih: Olivier Bugge Coutté, hudba: Ola Fløttum, hrají: Eili Harboe, Kaya Wilkins, Ellen Dorrit Petersen, Henrik Rafaelsen, Marte Magnusdotter Solem, Anders Mossling ad., 116 minut, distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 14. 12. 2017).

Přečteno 1386x

Článek vyšel v časopise Cinepur #115, únor 2018.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4.7 /17

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Thelma

****  CINEPUR (1.3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #131

#131

říjen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Nabouraný film / Bourák

Hororové nedochůdče / Další jehňátko

Velký povyk kolem malé lži / Malá lež

Co má tohle být za nebe? / To musí být nebe

Z dláždění na pláž / Než skončí léto

Černá klišé, bílé zkazky / Bratrstvo pěti

Králova řeč po česku / Havel

Niet tam víťazov / Meky


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Dámský gambit / Vítězství mimo šachovnici

Chirurgický řez polskou společností / Corpus Christi

Luca Guadagnino vyhlíží seriálový Návrat na Brideshead

3Kino Fest nabídne online středoevropské filmy i workshopy

Křivdy ke kávě / Pravda

Juniorfest se přesouvá na web, nabídne filmy i živé přenosy

Burácející řeka času / Tenet


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Nabouraný film / Bourák

O včelách a lidech / Země medu

Konspirační chobotnička / Odložený případ Hammarskjöld

Profakovat se ke svobodě / Pražské orgie

Zaplnit prázdná místa / Chvilky


RUBRIKY

anketa (25) / český film (102) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (105) / fenomén (73) / festival (95) / flashback (5) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (2) / kauza (33) / kniha (124) / kritika (980) / mimo kino (163) / nekrolog (1) / novinka (788) / objev (2) / pojem (36) / portrét (17) / profil (111) / reflexe (25) / report (116) / rozhovor (168) / scénář (4) / soundtrack (51) / téma (946) / televize (112) / událost týdne (265) / videohra (69) / web (42) / zoom (164)

Cinepur #115 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #115, únor 2018

Z obsahu tištěného čísla:

Nejlepší filmy roku 2017 (Redakce, anketa)

V Americe se nekecá / Rasové a jiné menšiny v septalogii Policejní akademie (Ivo Michalík, téma)

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT (Kamila Boháčková, kritika)

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů (Daniel Řehák, kritika)

Hologram filmových osmdesátek / O tradované nostalgii po jedné dekádě (Antonín Tesař, téma)

Dvě nebo tři věci, které Michel Hazanavicius neví / Obávaný (Martin Mišúr, kritika)

+ více...