Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Kůže, kterou nosil / Tom of Finland
kritika / Jan Bodnár / 24. 1. 2018
Do značné míry kontroverzní látka by mohla svádět k ilustraci sexuálních výjevů a bulvarizaci autorova života. Karukoski naopak příběh usazuje do žánru konvenčního životopisného filmu, který nechtěné rezonance výrazně tlumí. Díky výpravné mizanscéně, heroizaci hlavního hrdiny a atraktivnímu hereckému obsazení, kde narazíme na největší mužské herecké hvězdy současné finské kinematografie, snímek výrazně cílí na široké spektrum diváků. Přístupnost příběhu pro všechny diváky posiluje především zcela univerzální téma boje jedince za svobodu a právo na své vlastní sexuální i umělecké sebeurčení. Tvůrci filmu zde kontrastují silný příběh jedince a velké dějiny 20. století. Skrze životní osud Toma otevírají důležitá témata spojená s životem gay komunity v uplynulém století, jako jsou válečná traumata, perzekuce homosexuálů nebo epidemie AIDS.
Pokud se tedy film drží v rámci současných konvencí žánru životopisných filmů a nepouští se do výraznějších stylistických ani formálních experimentů, z hlediska queer kinematografie může představovat poměrně významný milník. A to nejen proto, že se tato výrazná postava malířství a kresby dostává do narativního filmu vůbec poprvé. Film jako by navazoval na snímky z letošního roku Na konci světa a Call Me by Your Name. Tato díla neukazují homosexuály jako trpící a tragické figury, které nemohou dojít k pozitivnímu finále. Tento sílící trend v rámci queer kinematografie posledních let povyšuje Toma of Finland na zcela novou úroveň, kdy titulní postavu stylizuje téměř do podoby národního hrdiny a výrazně akcentuje jeho dobový vliv na revoluci v obecném vnímání homosexuálů i mimo evropský kontext. Fikční svět filmu tvoří nejrůznější obdoby gay komunit a homosexualita je všudypřítomná. Zaběhnutý řád tohoto světa narušují vždy heterosexuální postavy obvykle reprezentované policisty či vyšetřovateli, kteří jsou povětšinou nositeli restrikcí proti homosexuálům. Karukoski zde vytváří exkluzivní rekonstrukci dobové homosexuální společnosti, a je to právě ona, která se ve filmu stává naprosto normativní, nehledě na to, jak velkým tabu ve své době byla. Snímek vyvolává téměř viscerální zážitek, kdy ze scén nahodilých sexuálních setkání v setmělých parcích nebo hédonistických gay party plných dýmu můžeme příchuť cigaret a potu takřka plně pocítit.
Tom of Finland je poctivý životopisný film, osvětlující život a dílo jedné ze zásadních postav queer kultury 20. století. Nedosahuje sice svobodomyslné a podvratné síly kreslířových nejznámějších děl a především v závěrečné třetině věnované osmdesátým letům se výrazně soustředí na ilustraci represivního politického kontextu. Přesto díky neortodoxní hlavní postavě velmi zábavně a sebevědomě podvrací představu o doposud vžitém pojmu národní hrdina.
Tom of Finland (Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, USA, 2017, IMDb)
Režie: Dome Karukoski, scénář: Aleksi Bardy, kamera: Lasse Frank, střih: Harri Ylönen, hudba: Hildur Guðnadóttir, Lasse Enersen, hrají: Pekka Strang, Lauri Tilkanen, Jessica Grabowsky, Taisto Oksanen ad., 115 minut, distribuce: AČFK (premiéra v ČR 9. 11. 2017).
Tom of Finland (Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, USA, 2017, IMDb)
Režie: Dome Karukoski, scénář: Aleksi Bardy, kamera: Lasse Frank, střih: Harri Ylönen, hudba: Hildur Guðnadóttir, Lasse Enersen, hrají: Pekka Strang, Lauri Tilkanen, Jessica Grabowsky, Taisto Oksanen ad., 115 minut, distribuce: AČFK (premiéra v ČR 9. 11. 2017).
Přečteno 3028x
Článek vyšel v časopise Cinepur #114, prosinec 2017.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
5 /1
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY kritika
Závratě spřízněnosti a touhy / Podezřelá
Mlha, čaj a sušenky / Nestvůra z Essexu
V dark roomu s Jane Austen / Fire Island
Sex, celebrity a video / Pam & Tommy
KVIFF: Hádej, kdo zas přijde na večeři
Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou
DALŠÍ Z RUBRIKY
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Absurdní komedie z amerického Jihu / Moudrá krev Johna Hustona
Spontánní vynalézání filmu / Šindži Sómai
Nebeský běh přes překážky o vlastní duši / Neon White
Říkanky posedlého batolete / The Baby
Archiv pohyblivého obrazu / Mimo kino
Od všeho trochu moc najednou / Všechno, všude, najednou
Radši nechat svět shořet, než jít na terapii / Kdyby radši hořelo
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
V dark roomu s Jane Austen / Fire Island
Holky na zabití / A jak to bylo dál…
Dej mi zpět mé jméno / Halston
RUBRIKY
anketa (31) / český film (117) / český talent (38) / cinepur choice (33) / editorial (117) / fenomén (83) / festival (115) / flashback (15) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (14) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1101) / mimo kino (191) / novinka (818) / pojem (36) / portrét (50) / profil (100) / reflexe (27) / report (148) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (86) / téma (1018) / televize (131) / událost týdne (286) / videohra (82) / web (44) / zoom (172)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #114, prosinec 2017
Z obsahu tištěného čísla:
Dál, jinam, drzeji / Rozhovor s uměleckým ředitelem festivalu v Rotterdamu (Jakub Felcman, rozhovor)
Soukromá apokalypsa / matka! (Martin Bubrín, kritika)
Láska mezi kapkami zvířecí krve / O těle a duši (Ivo Michalík, kritika)
Vystoupit z komfortní zóny / Čtverec (Martin Šrajer, zoom)
Editorial 114: Visegrádská animace (Jindřiška Bláhová, editorial)
Hraní, teorie, umění / Umění počítačových her (Antonín Tesař, kniha)