Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Minulý pátek zveřejnil deník Spiegel na svém webu otevřený dopis, ve kterém 79 německých režisérů volá po fundamentální změně mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Dopis, pod nějž se podepsali tak rozdílní filmaři jako Maren Ade, Dominik Graf nebo Margarethe von Trotta, směřuje svůj požadavek ke květnu 2019. Právě tehdy vyprší smlouva stávajícímu řediteli Berlinale Dieteru Kosslickovi, který přehlídce šéfuje od roku 2001.

"Jmenování nového ředitele s sebou přináší příležitost pro zásadní programovou obměnu a nové nasměrování přehlídky," píše se v úvodu krátkého prohlášení. "Navrhujeme, aby vznikla mezinárodní komise, složená rovným dílem z mužů a žen, která by od základu přehodnotila, jak má festival vypadat. Úkolem této komise bude najít vynikající kurátorskou osobnost zapálenou pro film. Osobnost s konexemi po celém světě, v jejíchž silách bude pozvednout Berlinale na úroveň srovnatelnou s Cannes a Benátkami. Voláme po transparentním výběrovém řízení a novém začátku," stojí ve veřejném dopisu.

Přestože je podle signatářů čas na změnu, neznamená to, že Kosslickovo šestnáctileté působení v čele festivalu nepřineslo řadu pozitiv. Charismatickému řediteli se pro únorový termín vždy podařilo získat populární hollywoodské hvězdy. Za splněný se dá považovat i dlouhodobý úkol zviditelnit na mezinárodní scéně německou kinematografii. Za Kosslickovy vlády se na Berlinale promítalo téměř 1400 německých snímků. Třem z nich se podařilo vyhrát hlavní cenu Zlatého medvěda. Stříbrných medvědů pro domácí filmy se rozdalo celkem třicet.

Současně je ale patrný jiný trend. Světově nejúspěšnější německé filmy posledních let neměly premiéru na Berlinale, ale na některém z dalších prestižních festivalů. V Cannes loni soutěžil Toni Erdmann, který se později stal evropským filmem roku. Letos se na francouzské riviéře představil snímek Odnikud Fatiha Akina a ve vedlejší sekci Un certain regard také Western režisérky Valesky Grisebach. Poslední snímek Christiana Petzolda Fénix začínal svoji cestu na festivalu v Torontu. A další přední postava "berlínské školy" Angela Schanelec uvedla svoji Cestu snů v hlavní soutěži festivalu v Locarnu.

Podle německého režiséra Christopha Hochhäuslera má současné Berlinale problémů hned několik. Dlouhodobě sice stoupá prodej lístků, ale současně s tím i množství projekcí. Expandující program se tak stává nečitelný. "Jaký má smysl uvádět čtyři stovky filmů? Skvělé snímky pak zanikají v moři průměrnosti," tvrdí Hochhäusler v rozhovoru pro berlínský deník Der Tagesspiegel. Podle německého kritika Lukase Foerstera představuje problém i to, že tradiční rivalita mezi hlavní soutěžní sekcí a vedlejší sekcí Forum, se napříč lety takřka vytratila.

V německém tisku již padají i první jména potenciálních kandidátů na místo nového šéfa berlínského festivalu. Hovoří se o Kirsten Niehuus, ředitelce regionální filmové podpory ve společnosti Medienboard Berlin-Brandenburg. Pohledy míří také do sousedního Rakouska. Dobrým kandidátem by mohla být například šéfka filmového festivalu v Linzi Christine Dollhofer nebo Alexander Horwath z rakouského filmového muzea.