Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Člověk bestie / Rozpolcený

Člověk bestie / Rozpolcený

kritika / Janis Prášil / 20. 5. 2017 / komentáře (9)

Postavy psychicky narušených jedinců mají ve filmografii M. Night Shyamalana dlouhou tradici, ať už je to zoufalý pacient ze Šestého smyslu, pro dobro společnosti vraždící invalida z Vyvoleného, slabomyslný násilník z Vesnice nebo psychicky narušený pár seniorů z The Visit. Až v Rozpolceném se však psychická anomálie stává ústředním tématem a v postavě Kevina trpícího disociativní poruchou osobnosti nabízí hned dvacet tři různých identit. Zápletka s rozpolcenou osobností posloužila jako marketingové lákadlo na filmovou novinku a zároveň vzbudila vysoká očekávání jak z hlediska psychologického ponoru do mysli postavy, tak v souvislosti s vyprávěním. Tato očekávání se však naplnila pouze částečně a Rozpolcený si udržuje vysoký standard především díky Shyamalanovu osvědčenému scenáristickému a režijnímu rukopisu.

Příběh muže, jehož traumatické dětství odstartovalo obrannou reakci v podobě duševní poruchy a vyústilo v únos a věznění tří mladých dívek, se drží jednoduchého lineárního vyprávění s odbočkami do traumatické minulosti jedné z obětí. Shyamalan se neuchýlili k sofistikovanější naraci ani při zprostředkování různých variant Kevinovy osobnosti a naložil tento ambiciózní úkol téměř výhradně na bedra představitele hlavní role. James McAvoy dokázal, že jeho herecký projev je natolik pružný, aby přesvědčivě obsáhnul univerzum osobností zahrnujících muže, ženu, devítiletého chlapce či monstrum. Protože však od scenáristy a režiséra dostal k dispozici místo trojrozměrných autonomních postav pouze typizované ploché figury, které mají zástupnou funkci a jejich smyslem je především zprostředkování pokřiveného světa narušené mysli, zůstává jeho herectví na povrchu a soustředí se hlavně na řeč těla, změnu vizáže a vystupování. Právě McAvoyovo fyzické herectví balancující na hraně karikatury zůstává nejviditelnější devizou snímku a zastiňuje mysteriózní rovinu.

Rozpolcený se dlouho pohybuje na půdě exploatačního thrilleru a vyčkává se zviditelněním iracionálního motivu. Myšlenkově přímočarý příběh dostává mysteriózní rozměr, teprve když se zásahem zvláštních efektů zhmotní Kevinova dvacátá čtvrtá bestiální identita a potvrdí se tak vykonstruovaná teorie nevěrohodně napsané postavy psycholožky o tom, že lidské tělo může působením mysli měnit svou podobu. Z realistického příběhu tak přecházíme do světa příšer a superhrdinů, v němž probíhá symbolický boj dobra a zla, který zároveň vytváří paralelu k překonávání osobního traumatu postavy. Právě způsob prostupování racionálního a iracionálního světa patří k osvědčeným postupům, jejichž pomocí Shyamalan buduje napětí.

Organizace fikčního světa patří k nejzajímavějším stránkám Rozpolceného. Otázky po tom, do jakého ze dvou světů postavy patří a jaká je jejich funkce v rámci racionální a iracionální roviny, zatím nejexplicitněji zazněly v Shyamalanově Ženě ve vodě. I Kevinův temný vnitřní však vesmír nabízí řadu otázek po funkcích, vzájemných vztazích, komunikaci a povaze jednotlivých identit. Zůstává nicméně téměř neprobádaný a na světlo se dostávají jen jeho záblesky v podobě několika stylizovaně ztvárněných poslů. Tento nedostatek Shyamalan vybalancoval osvědčenou relativizací dobra a zla jako proudů dvou různých řek, které vyvěrají z téhož pramene. Zasvěcení diváci si v závěru Rozpolceného mohou všimnout i toho, že Kevin uvažuje stejným způsobem jako pan Skleněný ve Vyvoleném. Oba hrdinové hlásají zvrácenou ideologii o nutnosti zabíjet z příkazu vyšší autority. Žijí ve světě, kde je cesta k dobru a mravní čistotě dlážděna utrpením a mrtvolami nevinných a únosce a oběť ocitají na opačných stranách stejné situace, pronásledováni démony minulosti.

Shyamalanova novinka v práci se žánry, zručným budováním napětím a originální organizací fikčního světa navazuje na vysoký standard režisérových ranějších mysteriózních thrillerů. Velký potenciál zápletky však beze zbytku vytěžil především představitel hlavní role, který se stal doslova tváří snímku a zastínil mysteriózní linku vyvolávající řadu pochyb o věrohodnosti jejího začlenění do reálného světa obydleného plochými postavami.

Rozpolcený (Split, USA, 2016, IMDb)
Režie a scénář: M. Night Shyamalan, kamera: Mike Gioulakis, střih: Luke Franco Ciarrocchi, hudba: West Dylan Thordson, hrají: James McAvoy, Anya Taylor-Joy, Betty Buckley ad., 117 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 19. 1. 2017).

Rozpolcený (Split, USA, 2016, IMDb)
Režie a scénář: M. Night Shyamalan, kamera: Mike Gioulakis, střih: Luke Franco Ciarrocchi, hudba: West Dylan Thordson, hrají: James McAvoy, Anya Taylor-Joy, Betty Buckley ad., 117 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 19. 1. 2017).

Přečteno 1170x

Článek vyšel v časopise Cinepur #110, duben 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

JB  (5.6.2017 17:01)

ale, nač byste se hned hádal. vznesl jste námitku, tak se prostě ptáme, kde se to konkrétně děje. řešíme to s webmasterem. díky, že čtete Cinepur!

Jenom obyčejný čtenář  (29.5.2017 09:34)

Hodnocení (myslim dvojka a ne moje zmizelo třeba pod tímto článkem). Ale hádat se o tom s Cinepurem nebudu. To mi opravdu nestojí zato…..

Jindřiška Bláhová  (27.5.2017 11:00)

ad jen obyčejný čtenář: Redakce Cinepuru v žádném případě do čtenářského hodnocení pod články nezasahuje. U kterých konkrétních textů se vám to přihodilo? "Ta nová šéfradaktorka".

Jenom obycejny ctenar  (25.5.2017 21:35)

Ze sem radsi nedrzel hubu a pec :-)

Helena Bendova  (25.5.2017 21:33)

Ale ja jsem jen stara sefredaktorka, ted je to spis takovz jakobz prosor pro mladi

Jenom obycejny ctenar  (25.5.2017 21:03)

Aha. Tak uz nemuzu vzit svuj dotaz zpet. Jen ta ciyzi hodnoceni budou vzata. A je mi to uz jedno

Helena Bendova  (25.5.2017 21:00)

To nene

Ctenar  (25.5.2017 20:00)

Ano, to se bohužel stává… (??)

Jenom obycejny ctenar  (25.5.2017 19:51)

Jsem jediny, kdo si vsiml, te cinepur pravdepodobne maze hodnoceni clanku. Uz jsem si nekolikrat vsiml, ze u clanku bylo hodnoceni (myslim ty vase hvezdicky) a kdyz jsem na hodnoceni znovu koukl, zmizelo. Jak to s tim je? ( asi jen dotazna redakci, predem dik, je to pro me trochu matouci).

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #114

#114

prosinec 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Ozu chudých / Po bouři

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic

Příliš ambiciózní jízda / Baby Driver

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Bon appétit / Oklamaný

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

Vidět znamená žít / Dunkerk

Vítězný film z Ji.hlavy Opera o Polsku / Ukřižovat orla


DALŠÍ Z RUBRIKY

Nejvíc nominací na Zlaté glóby získala romance Tvar vody

Pokračování seriálu Sedmilhářky bude režírovat Andrea Arnold

Berlinale zahájí animovaný Psí ostrov Wese Andersona

Editorial 114: Visegrádská animace

Loutka stále žije! / Příklady z české a polské animace

Oči kočky, úsměv pantera / Smyslnost, melancholie a úzkost v soudobé maďarské animaci

Polsko: Na hraně emocí i žánrů

Chvála soudržnosti i rivality / Současný stav visegrádské animace


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Poetizace krutosti / Sibiřský deník

Noční zvířata / Glamour estetika a žánrová transgrese

Hedi / Portrét vnitřní (r)evoluce

Jihlava 2016 / Festival na cestě

Je to jen konec světa / Stylizovaná apoteóza citů


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (88) / fenomén (67) / festival (56) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (110) / komiks (10) / kritika (713) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (613) / objev (3) / pojem (36) / portrét (5) / profil (96) / reflexe (24) / report (95) / rozhovor (151) / scénář (4) / soundtrack (35) / téma (836) / televize (85) / tisková zpráva (1) / událost týdne (192) / video (2) / videoart (16) / videohra (52) / web (40) / zoom (149)

Cinepur #110 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #110, duben 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Svastiky, sex a násilí / Italské nacisploatace (Jiří Blažek, téma)

Legenda o konci klasického princeznovského světa / Odvážná Vaiana (Anna Krejčířová, dvd)

Mica Levi - Ze surreálné garáže k Oscarům (Jiří Špičák, soundtrack)

Sexuální násilí a smrt ve městě / Sedmilhářky (Ondřej Pavlík, televize)

Feťácký nihilismus pro starší a pokročilé / T2 Trainspotting (Michal Böhm, kritika)

Tvorba emocionálních krajin / Květa Přibylová (Kamila Boháčková, profil)

+ více...