Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod: Film a hudba

Úvod: Film a hudba

téma: Film a hudba / Lukáš Skupa / 15. 2. 2017

Při recepci filmů častokrát zapomínáme, že nejsme pouze diváky, ale také posluchači. Pokud nás konkrétní dílo „násilně“ nepřiměje k přeorientování pozornosti, zcela spontánně zatlačíme zvuk na úkor obrazového sdělení kamsi do podprahové roviny vnímání. Tento efekt má nemalý podíl na obrazocentrickém charakteru diváckých zážitků i reflexe filmů. Platí to rovněž pro oblast hudby, jež přitom ve vztahu k filmu nabízí mnoho zajímavých a rozličných hledisek zájmu. Kromě hudby jako tradiční součásti filmové formy, kterou tvůrci mocně využívají i zneužívají, existují například žánry, jež pracují s hudbou přímo jako s klíčovým strukturním prostředkem. Uvažovat lze také nad propojením filmových hvězd s hudebním průmyslem nebo naopak – pěveckých hvězd s kinematografií. Hudba a film k sobě neodmyslitelně patří, přesto jsou poučenější texty na toto téma stále spíše nedostatkové. Tvorba skladatelů filmové hudby zůstává objektem uctívání fanoušků či zasvěcených muzikologů a se seriózními výzkumy filmu a hudby se alespoň v českém prostředí teprve pomalu začíná. I když v Cinepuru věnujeme hudbě pravidelnou rubriku Soundtrack, zasluhuje si tato oblast čas od času i větší dávku pozornosti. Proto jsme v prvním letošním tématu soustředili několik textů, dokládajících různé možnosti reflexe vztahu hudba a film.

Téma začínáme fenoménem momentálně aktuálním – filmovým muzikálem. Tento de facto mrtvý žánr se v posledních letech pokoušejí oživit některá individuální díla, mezi něž se nejnověji zařadil La La Land. Ve svém textu začleňuji tento snímek do kontextu současných amerických muzikálů a zároveň se snažím přesněji naznačit, v čem spočívá jeho úspěch. Antonín Tesař se v dalším příspěvku vrací ke skupině hororů z 80. let, v nichž rozebírá průniky tohoto žánru s metalem a upozorňuje mimo jiné na jejich podvratný potenciál vůči stereotypní metalové mytologii. Janis Prášil navazuje portrétem předního hudebního minimalisty Michaela Nymana, jenž se proslavil zejména spoluprací s režisérem Peterem Greenawayem a jehož odkaz lze slyšet i v jistých tendencích současné hollywoodské filmové hudby. Zbylé dva texty se věnují hvězdám, pro které byl vztah filmu a hudby z různých důvodů zásadní. Bob Dylan sice na rozdíl od jiných hudebních interpretů nezanechal v kinematografii příliš velký otisk. Text Jiřího Angera však ukazuje, že nonfikční i hrané snímky, v nichž Dylan účinkoval, podávají unikátní svědectví o postupných proměnách zpěvákovy identity. Šárka Gmiterková se pak v posledním příspěvku zaměřuje na pěvecký aspekt hvězdného obrazu Oldřicha Nového jak v éře jeho největší slávy, tak i ve filmech z poválečného období, které chtěly Nového hvězdný status milovníka s měkkým tenorem usměrňovat.

Přečteno 1179x

Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #114

#114

prosinec 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu 112: České filmové obrození?

Úvod k tématu 110: Okraje kinematografie

Úvod: Film a hudba

Cool televize / Generace X a Y v kontextu proměn televizního vysílání

Vykročit mimo střední proud / Metody alternativní distribuce dokumentárních filmů

Dokumenty na maloměstě / Několik příkladů ze současné praxe jednosálových kin

Jak chutná pendrek s mexickou omáčkou / Co říká nativní reklama o Netflixu a HBO

Jak prodat film? Anketa s filmovými distributory a producenty


DALŠÍ Z RUBRIKY

Český film Nikdo mě nemá rád míří na koprodukční trh do Berlína

Sergej Loznica na Ukrajině natáčí nový snímek Donbas

Soukromá apokalypsa / matka!

Werner Herzog bude vyučovat filmařinu v peruánské džungli

Zlaté glóby opanoval film Tři billboardy kousek za Ebbingem

Tolstoj ve slow cinema / Ta, která odešla

Oceňovaný seriál Atlanta se vrátí na obrazovky v březnu

O Ceny filmové kritiky se utkají Špína, Křižáček a Bába z ledu


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu 112: České filmové obrození?

Úvod k tématu 110: Okraje kinematografie

Jak prodat film? Anketa s filmovými distributory a producenty

Úvod: Jak prodat film

Úvod - Film v Říši středu


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (88) / fenomén (67) / festival (57) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (110) / komiks (10) / kritika (713) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (623) / objev (3) / pojem (36) / portrét (5) / profil (96) / reflexe (24) / report (95) / rozhovor (151) / scénář (4) / soundtrack (35) / téma (836) / televize (85) / tisková zpráva (1) / událost týdne (196) / video (2) / videoart (16) / videohra (52) / web (40) / zoom (149)

Cinepur #109 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Bylo nás pět pro mileniály / The OA (Jarmila Křenková, televize)

Pro stálost nestálosti, jí navzdory a pro radost / K tvorbě Billa Morrisona (Martin Kubina, portrét)

Ben Hur: Svébytný propadák (Anna Krejčířová, dvd)

Fénix stoupající z popela / Současná obroda hongkongské kinematografie (Jiří Flígl, fenomén)

Rozpolceně o válce / Battlefield 1 (Jan Švelch, videohra)

Zamést si před vlastním prahem (Zdeněk Holý, glosa)

+ více...