Cinepur / Časopis pro moderní cinefily
Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali?
web / Matěj Nytra / 21. 3. 2017 / komentáře (3)
Stylizace, na níž ovšem „svobodný“ projekt během roku vsadil, ukazuje všeobecně přístupnější, až nadbíhavou tvář, která nemůže zabránit vyostření reakcí z druhé, řekněme seriózněji vedené kritické sféry (Film a doba, NFA). Jde např. o již vyvanulou ironii vůči stálici české mainstreamové kritiky Mirce Spáčilové – ano, Kamil Fila se vydal (proti ní) do boje (s heslem „Kamil Fila looking at things“)! Což je ale na jedné straně boj s větrnými mlýny širého „lidu“, a na straně druhé něco, co by „pražský intelektuál“ se schopností empatie a rozhledu neměl mít zapotřebí. Fila se naopak v doprovodných sebe-charakterizujících textech i vyvěšeném „manifestu“ vlastního kritického psaní představil jako někdo, kdo na své kritické ego poukazuje s dávkou přiznané, pubertální sebestřednosti. A ta má poté za následek cosi jiného: rýsuje tvář Kamila Fily jakožto umného marketéra, PR stratéga vlastní produkce...
Dá se proto tvrdit, že kritické texty či trefněji vyhraněné glosy k aktuálním událostem (které konec konců nenabízí zadarmo, ale odemyká jen předplatitelské skupině), mají za cíl především „prachsprostě“ vydělat a prodat značku KF v tradičním kapitalistickém systému. Svědčí o tom i během roku znásobená Filova výjezdní účast na diskusních či přednáškových setkáních. Navzdory platnosti samotných textů se tak ukazuje, že respektovaný a stále větší kritik dokázal v uplynulém roce v oboru především zvýšit podezření, že kritika již nemůže přežít jako povolání – ale jen jako obchodovatelné řemeslo. A v tom, jestli Spáčilová podlézá svému okruhu čtenářů, či Fila zase svému, nakonec nemusí být takový rozdíl.
Přečteno 6253x
Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
2.3 /53
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
komentáře
ještě menší kritik (28.3.2017 12:18)
Kdokoliv pracuje několik let pro existenci typu Bakaly, může si o systému, kritice či nějaké Spáčilové blábolit co chce, stejně bude pro smích. V tomto ohledu, pokud se pak sebere a založí vlastní živnost, je už celkem nepodstatný posun.
Docela by mne zajímalo definování a rozlišení pojmů "povolání" a "obchodovatelné řemeslo".
Vlastně si ani o Mirce Spáčilové ani o Kamilu Filovi nemyslím, že svým čtenářům podlézají. Podle mne oba poctivě vyjadřují svou skutečnou reflexi. Ta od Kamila Fily mi přijde bližší, osobnější a přitom nezaujatější, odbornější, originálnější, více trefující podstatné "hřebíčky na hlavičku", modernější, zakotvenější ve znalostech filmu i širšího kontextu, a zásadně přínosnější, objevnější a více obohacující, otevírající nové úhly pohledu a více provokující myšlení ve čtenáři Proto jsem si roční předplatné zajistil i na další rok a těším se. 😊.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY web
Takový normální seriál / Lajna
Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali?
Netflix a spol.: Sbohem snům o univerzální videopůjčovně
DALŠÍ Z RUBRIKY
Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit
Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022
Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry
Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes
Dům je černý: Radikální poezie ošklivosti
Michaël Dudok de Wit: Možná zítra a možná nikdy
FixFox: Intergalaktický opravář v hřejivé české hře
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
RUBRIKY
anketa (31) / český film (116) / český talent (36) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (104) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (242) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1088) / mimo kino (190) / novinka (814) / pojem (36) / portrét (49) / profil (98) / reflexe (26) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (128) / událost týdne (284) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017
Z obsahu tištěného čísla:
Noční zvířata / Glamour estetika a žánrová transgrese (Janis Prášil, kritika)
Hudba v kině: Rok 2016 byl rokem vizuálních alb (Jiří Špičák, soundtrack)
Bylo nás pět pro mileniály / The OA (Jarmila Křenková, televize)
American Honey / Leporelo sociální lyriky (Jan Kolář, kritika)
Ještě větší marketér, než jsme před rokem doufali? (Matěj Nytra, web)
Těla v prostoru zakoušející čas / Rozhovor s Gabrielem Mascarem (Martin Kudláč, rozhovor)