Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Frankofonie / Cesty umění
kritika / Tomáš Gruntorád / 8. 3. 2017
Louvre je stejně jako Ermitáž pro Sokurova svatyní, v níž ožívají národní (francouzské) dějiny a kde se zjevují a setkávají autentičtí i alegoričtí historičtí aktéři z různých, povětšinou válečných časů. V chodbách Louvru narazíme například na naparujícího se Napoleona, jehož sběratelská vášeň jej hnala do válečných tažení. Důsledkem nejen jeho ziskuchtivých bitev se z muzea stalo skladiště umění z různých koutů světa, kde za exponáty stojí historie jejich uchvácení a přestěhování. V paralelním vyprávění příběhu neobyčejného přátelství ředitele Louvru Jacquese Jaujarda a německého hraběte v Hitlerových službách, Franze Wolffa-Metternicha, probíhá opačný, defenzivní a vyklízecí způsob stěhování umění: pryč z okupované Paříže do bezpečí venkovských depozitářů. Francouzský vlastenec s reprezentantem nacistické okupační moci společně pracují na ochraně sbírek před diktátorem s napoleonskou zálibou v dobývání a jindy bok po boku pozorují obraz italského mistra, čímž stvrzují, že umění je hodnotou mocnou spojit zdánlivě neslučitelné na lidském základě.
Biografickým zájmem o aktéry z dějin Louvru dodává Sokurov narativní řád svému asociativnímu monologickému těkání mezi řadou postřehů o odlišnostech kultur (např. o přístupu německých okupantů k Paříži a Petrohradu, či o významu portrétů, tváří a pohledů pro evropské malířství a jejich nepodstatnosti v umění muslimského světa). Kontemplační ráz Frankofonie nejvíce působí skrze Sokurovův klidný hlas doplněný decentními, takřka neslyšnými ruchy pravidelných rytmů upomínajících na pomalé, ale nelítostné plynutí času: líný chod kyvadlových hodin, tiché kroky rozléhající se po chodbách, jemné vyzvánění telefonu. Jeho svérázná koláž obrazů, zvuků a jen načatých myšlenek stojí na několikerém pomezí: mezi kontemplací klasického umění a narací, mezi dokumentovanou realitou a její imaginativní rekonstrukcí, mezi iluzivní klasičností a brechtovským distancováním diváka od iluzí, mezi analogovými kořeny kinematografie a její digitální přítomností.
Stylisticky je Frankofonie rovněž poutí pomyslným muzeem kinematografie, uchovávajícím a volně rekonstruujícím historické a estetické podoby proměňujícího se média. S autentickými dokumentárními záběry z druhé světové války sousedí hrané sekvence imitující technické parametry kinematografie 40. let a zároveň zcizující tento tvar barevným laděním, anachronickou mizanscénou, záběry klapek a rozhovory štábu z natáčení či Sokurovovým oslovováním postav, které mu vracejí pohledy do kamery. Střet odlišných historických časů a jim vlastních filmových poetik zviditelňují scény videohovorů Sokurova s kapitánem na moři, během nichž se na monitoru počítače množí obrazové artefakty, než nevábná kompozice ztrátou signálu zamrzne. Těmito videokonverzacemi film vystihuje slabiny digitálního archivnictví a umění vzniklého v digitální formě – archa převážející digitalizované dědictví se může utopit kdykoliv, netřeba k tomu ani války.
Frankofonie (Francofonia, Francie, Německo, Nizozemsko, 2015, IMDb)
Režie a scénář: Alexandr Sokurov, kamera: Bruno Delbonnel. střih: Hansjörg Weissbrich. hudba: Murat Kabardokov, hrají: Louis-Do de Lencquesaing, Benjamin Utzerath, Vincent Németh, Johanna Korthals Altes, Andrey Chelpanov ad., 88 min., distribuce: Film Europe (premiéra v ČR 24. 11. 2016).
Frankofonie (Francofonia, Francie, Německo, Nizozemsko, 2015, IMDb)
Režie a scénář: Alexandr Sokurov, kamera: Bruno Delbonnel. střih: Hansjörg Weissbrich. hudba: Murat Kabardokov, hrají: Louis-Do de Lencquesaing, Benjamin Utzerath, Vincent Németh, Johanna Korthals Altes, Andrey Chelpanov ad., 88 min., distribuce: Film Europe (premiéra v ČR 24. 11. 2016).
Přečteno 2680x
Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
3.7 /6
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY kritika
KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru
The Tragedy of Macbeth - Král šedivý a znavený
Cannes: Západ, Východ i Asie by potřebovaly vyšetřit
Cannes: Trojúhelník ambicí bývalého vítěze
Cannes: Ženy spoutané korzety a šílenstvím
Lehkonohá arabeska s Gretou / Křížová výprava
Strýček Júsuke na zadním sedadle / Drive My Car
Pro a proti - Francouzská depeše / Výprava na souostroví Novinařina
DALŠÍ Z RUBRIKY
KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru
Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit
Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022
Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry
Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Obrazy starého světa / Služebníci
Balzám zdatných alchymistů / Alchymická pec
Kroužení kolem banálních pravd / Krajina ve stínu
RUBRIKY
anketa (31) / český film (116) / český talent (36) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (104) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (242) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1089) / mimo kino (190) / novinka (814) / pojem (36) / portrét (49) / profil (98) / reflexe (26) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (128) / událost týdne (284) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017
Z obsahu tištěného čísla:
Úvod: Film a hudba (Lukáš Skupa, téma)
Nejlepší filmy roku 2016, část 1. (Redakce, anketa)
Rocknrollové noční můry / Průnik metalu do hororového žánru v 80. letech (Antonín Tesař, téma)
Souhry hudebních a filmových variací / Tvorba skladatele Michaela Nymana (Janis Prášil, téma)
Fénix stoupající z popela / Současná obroda hongkongské kinematografie (Jiří Flígl, fenomén)
Jak přežít sezonu cen (Jindřiška Bláhová, editorial)