Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Kostěný tomahawk
mimo kino / Anna Krejčířová / 1. 6. 2017
Do osady Bright Hope na pomezí pustiny a moderní civilizace přichází pobuda, který útok bezejmenného kmene přežil, zároveň však útočníky vedl po své stopě. Následující den se ztratí několik obyvatel města a po pozvolném úvodu představujícím vztahy mezi jednotlivými postavami se přihlásí nesourodá skupina dobrovolníků s chatrným plánem na záchranu. Čtveřice sestává z dobře známých westernových archetypů: zkušený honák, jemuž unesli manželku, tvrdohlavý avšak spravedlivý šerif, švihácký zabiják indiánů a věrný, třebaže trochu zmatený postarší zástupce šerifa. Všichni se mise účastní s podivnou umíněností a doslovným chápáním svých morálních povinností, které zcela zaslepují fakt, že jde o zoufalý sebevražedný pokus. Skoro jako by smířeně přijali, že jsou jen postavami ve stokrát opakovaném příběhu. S jeho odvíjením se ale jejich charaktery neukazují jen jako ploché figury a vznikající kontrast ještě více upozorňuje na zkostnatělé principy žánru z dob Stopařů (John Ford, 1956). Ve stejném duchu se odhaluje i klasické nazírání domorodých obyvatel jako nestvůrných primitivů, s nimiž není možné uzavřít mír – a to přesto, že veškeré informace o útočnících skupina získala právě od sečtělého indiána z města, jenž je už od počátku upozorňuje na nesmyslnost celého konání. Podobně schizofrenní postavou je i unesená manželka, reprezentující ženu v nesnázích i chladně uvažující lékařku, která si na heroickou spásu za každou cenu zrovna nepotrpí. Rozpadá se ostatně i původní idea o civilizovaném člověku s vyšší morálkou, když frustrovaní hrdinové popraví náhodné tuláky.
V protikladu k typické westernové zápletce a jejím hrdinům stojí strohý styl vyprávění. Chybí majestátní scenérie, pečlivě komponované přestřelky a téměř i hudba. Události se v tichosti a bez větších okolků zkrátka stanou. Což platí o brutálním násilí i o trýznivé cestě přes pustinu, která silně připomíná jiný dekonstruktivní western, Zkratku v Oregonu (2010) od Kelly Reichardt. V obou snímcích zažene skupinu do záhuby až nepochopitelná tvrdohlavost, s jakou musí vůdčí postavy dotáhnout záležitosti do konce, a jejich trýzeň se stupňuje náhodnými, fatálními maličkostmi. U Tomahawku se vnímání soustředí na honáka O’Dwyera s hlubokou ránou na noze, kdy mu při každém neopatrném našlápnutí hrozí amputace či smrt a samotná chůze představuje agonii. Na rozdíl od Zkratky zakončuje Zahler svůj minimalistický western očistným vyvrcholením. Působivé finále však stáčí zařazení filmu k hororu, přestože v principu jde jen o ozvláštňující prvek ke klasickému narativu.
Kostěný tomahawk (Bone Tomahawk) (USA, 2015) 133 min.
Režie a scénář: S. Craig Zahler
Kamera: Benji Bakshi
Hudba: Jeff Herriott a S. Craig Zahler
Hrají: Kurt Russell, Patrick Wilson, Matthew Fox, Richard Jenkins, Lili Simmons, Evan Jonigkeit a David Arquette
Stopáž: 133 minut
Distribuce: Magic Box (na DVD a Blu-ray od 28. 9. 2016)
Zvuk: Dolby Digital 5.1 česky
DTS-HD Master Audio 5.1 anglicky
Titulky: české
Obraz: 16:9, 2.40:1
Přečteno 4973x
Článek vyšel v časopise Cinepur #107, říjen 2016.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY mimo kino
#shashtagemnejdáldojdeš / #martyisdead
Po stopách paměti a představ / Asi to ukončím
Syndrom vyhoření státu / Colectiv
Legenda o konci klasického princeznovského světa / Odvážná Vaiana
DALŠÍ Z RUBRIKY
Editorial 146 / Výbuchy v českém filmu
Inscryption / Labyrint herního světa a ráj karet
Jak se vaří zápletka / Makanai: Jak se vaří pro maiko
Pinocchio Guillerma del Tora / Fekální pochod proti fašismu
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Takový normální seriál / Lajna
Útočiště pro outsidery / Strážci Galaxie Vol. 2
Legenda o konci klasického princeznovského světa / Odvážná Vaiana
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (121) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (19) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (134) / kritika (1126) / mimo kino (194) / novinka (829) / pojem (36) / portrét (54) / profil (101) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (90) / téma (1042) / televize (140) / událost týdne (294) / videohra (85) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #107, říjen 2016
Z obsahu tištěného čísla:
Lily Lane / Matní běsi (Lucie Česálková, kritika)
Síla boxovat, síla prohrávat / Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho (Pavel Sladký, zoom)
Je to jen konec světa / Stylizovaná apoteóza citů (Janis Prášil, kritika)
Dva režimy časovosti / Živé obrazy v raném díle Wernera Schroetera (Jiří Anger, téma)
Rozhovor s Kentem Jonesem / Cinefilie není speciální reflexe filmu a světa (Anna Kopecká, Jakub Felcman, rozhovor)
Čas jako duchovní kategorie / Filmy Bély Tarra a Lászla Krasznahorkaie (Janis Prášil, téma)