Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

The Program: Pád legendy / Americká tragédie

The Program: Pád legendy / Americká tragédie

kritika / Michal Baranovič / 18. 1. 2016

Na začátku The Program: Pád legendy vidíme Lance Armstronga, jak se na kole žene prázdnou horskou silnicí. Podle jeho hlasu, který scénu komentuje mimo obraz, nejde o to, že by měl víc talentu než jiní. Jde o to, že má touhu. Ačkoli touha vyhrávat a být lepší než ostatní provází jeho postavu celým filmem, jde o jednu z mála scén, ve kterých lze s Armstrongem sympatizovat. A také jednu z mála, která se pokouší nahlédnout pod jeho tvrdou krustu a zodpovědět otázku, proč podstupuje všechno, co jej ve filmu vidíme zakoušet.

Stephen Frears chytře pracuje s obrazem cyklisty, který se pod vlivem vlastní neschopnosti prohrávat dobrovolně stává výkonným strojem s jediným určením: postavit se na stupínek vítězů. Vychází přitom primárně z knihy novináře Davida Walshe s výmluvným názvem Seven Deadly Sins: My Pursuit of Lance Armstrong. Zásadním bodem obratu v příběhu se stává moment cyklistova nečekaného vítězství nad rakovinou. Člověku, který dokázal obelstít samotnou smrt, nedělají běžní smrtelníci nejmenší problém a jeho první zázračná výhra na Tour de France udivuje celý svět. Zatímco se v médiích rodí legenda, divákovi je umožněno nahlédnout za pečlivě instalované kulisy pohádkového úspěchu a postupně je zasvěcován do tajemství odvrácené strany profesionální cyklistiky. Z jednotlivých střípků dynamické mozaiky vyvstává obraz organizované struktury a sofistikovaných dopingových programů, kterým vévodí tichá dohoda o mlčenlivosti mezi závodníky v pelotonu. Portrét Armstronga, který se při strmém stoupání na vrchol systému neohlíží za ničím a nikým, takřka připomíná padouchy z hollywoodských kronik kariér slavných gangsterů.

V rozhovorech se Frears zmiňuje o tom, že aféru vnímá jakožto moderní kriminální příběh a opravdovou americkou tragédii. Mnohem podstatnější je ale jeho přísné zacílení na objektivní fakty a odmítnutí psychologizace nebo odhalování myšlenkových pochodů postav. U tvůrce, jehož tvorba bývá často oceňována za emoční tenzi, hluboký ponor do hrdinů a empatii to může být překvapivý, přesto zcela logický krok. The Program: Pád legendy se v linii režisérových snímků vycházejících ze skutečnosti nejvíce přibližuje žánru dokudramatu neboli „hranému filmu faktu“, ačkoli se jím v rovině dramatizace vyhrocených situací a nakládání s některými vedlejšími postavami (jmenovitě „muž se špatným svědomím“ Floyd Landis) přímo nestává. Na výsledné podobě se odráží pečlivé prostudování existujících dokumentů (včetně Armstrongovy lži od Alexe Gibneyho) a záznamů Armstrongových vystoupení v médiích a na veřejnosti. Důraz na fakty podporuje i prokládání hraných pasáží, důsledně inscenovaných podle výpovědí Armstrongových kolegů a známých, autentickými záběry ze skutečných závodů. Podobně jako třeba v případě Královny i zde vidět tlak na fyzickou podobnost herců jejich reálným předobrazům včetně detailního odpozorování jejich mimiky a vystupování.

Falešný obraz amerického hrdiny s charitativními aktivitami je dekonstruován množstvím motivů, ve kterých Armstrong radikálně zasáhne do profesního i osobního života jiných postav. Zatímco ze strany obětí jeho útoků (snaha o zdiskreditovaní Davida Walshe nebo zničení kariéry bývalého přítele Frankie Andrei) nabírá vzájemný vztah čím dál osobnější tón, slavný cyklista nadále zachovává profesionální odměřenost. Je to paradoxní – jedinou chybějící linií je Armstrongův osobní život. Vše, co se dozvídáme o jeho manželce je, že nějakou měl. Také období v letech 2005-2009, tedy od jeho odchodu z profesionální scény po překvapivý návrat, zůstává zahaleno tajemstvím. Vzniká tak narativ o muži, jehož svět tvoří pouze fyzická námaha, pot, sáčky s krví, nepovolené látky a pódium na konci cílové rovinky.

Stejně jako Lance Armstrong, i The Program: Pád legendy je dokonalým výkonným strojem, který díky cílevědomým zkratkám nepolevuje na dynamice. Strojem, který proti charismatickému vypravěči s pohádkovým příběhem postaveným na lži bojuje tím nejúčinnějším způsobem. Přesvědčivostí samotných strohých informací.

The Program: Pád legendy (The Program, Spojené království, Francie, 2015, IMDb)
Režie: Stephen Frears, scénář: John Hodge, kamera: Danny Cohen, střih: Valerio Bonelli, hudba: Alex Heffes, hrají: Ben Foster, Chris O’Dowd, Guillaume Canet, Jesse Plemons ad., 103 min., distribuce: Bohemia Motion Pictures (premiéra v ČR 15. 10. 2015).

The Program: Pád legendy (The Program, Spojené království, Francie, 2015, IMDb)
Režie: Stephen Frears, scénář: John Hodge, kamera: Danny Cohen, střih: Valerio Bonelli, hudba: Alex Heffes, hrají: Ben Foster, Chris O’Dowd, Guillaume Canet, Jesse Plemons ad., 103 min., distribuce: Bohemia Motion Pictures (premiéra v ČR 15. 10. 2015).

Přečteno 3527x

Článek vyšel v časopise Cinepur #102, listopad 2015.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.5 /6

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #138

#138

prosinec 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

West Side Story v troskách / West Side Story

It’s-a Me, Paolo! / Klan Gucci

Jak vycvičit své vnitřní zvíře / Muž se zaječíma ušima

Nikdo už mě nemůže soudit / Titan

Pitomý porno po česku / Chyby

Blízká setkání tří živočišných druhů / Gunda

Záhada výchovy / Každá minuta života

Monumentální intimita Villeneuvovy Duny / Duna


DALŠÍ Z RUBRIKY

West Side Story v troskách / West Side Story

It’s-a Me, Paolo! / Klan Gucci

Duševní narkotikum pro nejširší masy / James Bond v československém tisku

„Hrdina papírový a plochý až hanba“ / Goldfinger v románu a ve filmu

Jeden restart nestačí / Zlaté oko a Casino Royale v kontextu vývoje série 007

Boj s dinosaury / Bond girls na pomezí mužské fantazie a emancipace

Bond na cestě k lidskosti / Craig, Dalton a Lazenby

„Očekávám, že zemřete, pane Bonde!“


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Spotlight / Óda na dobře odvedenou práci

Osm hrozných / Lekce dějin jako krvavých žánrových obrazů

Slepá / Rozostřené vyprávění


RUBRIKY

anketa (28) / český film (115) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (112) / fenomén (82) / festival (104) / flashback (11) / fragment (18) / glosa (214) / kamera-pero (9) / kauza (33) / kniha (129) / kritika (1039) / mimo kino (187) / novinka (806) / pojem (36) / portrét (46) / profil (95) / reflexe (25) / report (127) / rozhovor (175) / scénář (4) / soundtrack (82) / téma (994) / televize (124) / událost týdne (280) / videohra (77) / web (43) / zoom (170)

Cinepur #102 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #102, listopad 2015

Z obsahu tištěného čísla:

Editorial č. 102 / Kauza Ji.hlava a proč je někdy lepší nezúčastnit se než vyhrát (Jindřiška Bláhová, editorial)

Short of the Week (Matěj Nytra, web)

Cukr blog / Dokument bez bloků (Lucie Česálková, glosa)

Válka barev (Matěj Nytra, mimo kino)

Aferim! / Stopaři romských otroků (Jiří Blažek, kritika)

Love / Smutek sexuálního maniaka (Michal Böhm, kritika)

+ více...