Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Slow West / Jak byl počat Západ

Slow West / Jak byl počat Západ

kritika / Ondřej Pavlík / 1. 10. 2015

Když Michael Fassbender na den svlékl uniformu plukovníka Archieho Hicoxe a odskočil si z příprav Hanebných panchartů Quentina Tarantina na natáčení jedenáctiminutového filmu Man on a Motorcycle, začínající režisér John Maclean ještě nemohl tušit, o jak osudové setkání šlo. Dva roky poté, v Macleanově následné Loupeži poslepu, charismatický herec účinkoval znovu, tentokrát v roli protřelého podfukáře Michaela, a úspěšný snímek (cena BAFTA pro nejlepší krátký film) dokonce produkoval. Ležérně subverzivní variace na mlčenlivé evropské heisty jako Osudový kruh nebo Rvačka mezi muži ale z lesku ústřední hvězdné persony těžila možná až příliš. Jako by skotský tvůrce svému mecenáši splácel dluh, nebo si svým dlouho pilovaným scénářem nebyl zcela jistý. O to překvapivější je, že Macleanův dlouhometrážní debut Slow West žádnému celebritnímu adorování nepropadá a místo magnetické one man show Fassbenderova pistolníka Silase okouzluje především do detailu vypiplanou, barvitou vizí Divokého západu.

Otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď, zní: Čí příběh Slow West vlastně vypráví? Silasův, protože mu patří jak úvodní, tak finální voiceover, a je tedy vypravěčem? Jayův, protože útlý jinoch svým mladicky naivním pátráním po milované Rose určuje směr vyprávění a zároveň je jediným, s kým sdílíme jeho niterné vzpomínky a představy? Jak naznačuje jeden z plakátů k filmu, který každé ze čtyř důležitých postav přiděluje stejně velký portrét (zmíněné trio doplňuje padouch Payne), ptát se po hlavním hrdinovi tady možná postrádá smysl. Možná, že protagonistou je země, kterou postavy putují, totiž americké Colorado 19. století.

Název nás připravuje na „pomalý“ western, jenž se dostaví i nedostaví zároveň. Snímek rozhodně neklopýtá vpřed závratným tempem a za poklusu koní nechává vyniknout náležitě dokolorovaným přírodním sceneriím. Ke skutečně trmácivým psychedelickým výpravám, jaké točil třeba Monte Hellman, má ale daleko. Slow West je spíše road movie s množstvím rozmanitých zastávek, z nichž každá baví a překvapuje jinak: slapstickovým gagem, precizně vygradovaným výbuchem násilí, vypointovanou opileckou historkou od táboráku. Členité vyprávění, v němž se potkávají američtí desperáti s indiány a germánskými uprchlíky, přitom drží pohromadě navracející se motivy, které se nejprve zdají být postradatelně jednorázovými. Tajuplný gangster s černým pouzdrem v ruce se po dlouhé odmlce projeví jako hbitý lovec odměn; osiřelé švédské děti se brzy připojí k potulné skupině vandráků.

Cesty všech se nakonec protnou v brilantně rozfázované přestřelce, která opět pečlivě dodržuje nastolený princip diverzity. Žádná ze zúčastněných figur není naším průvodcem akcí; intimní práci s hlediskem nahrazuje sebejistě střižená křížová montáž, která odzbrojujícím způsobem podvrací griffithovskou záchranu na poslední chvíli. „Zabijte ten dům!“ zařve Payne a potvrdí, že prostředí v tomto filmu ožívá stejně intenzivně jako lidé. „Prásk!“ Džbán se rozletí na kousky a mléko z něj začne téct tak, jako vzápětí krev z čerstvé rány. Osud jednotlivců je podružný, prim hrají vyvážené tableaux kompozice s pšeničným polem zarovnaným do úhledné přímky, po níž jako by se měl každou chvíli proběhnout Fantastický pan Lišák.

Navzdory řadě drobných, více či méně přiznaných inspirací ale Macleanův film drží tvar svébytného originálu. Noční flashbacky ze Skotska jsou sice nasvícené ve stylu McCabea a paní Millerové, ale do nekonečného seznamu revizionistických westernů snímek nepatří. Jak si ostatně ve filmu povzdychne imigrant-intelektuál Werner, který vprostřed širé pláně sepisuje studii o mizející kultuře původních obyvatel, indiány po jejich vyhlazení nedokážeme portrétovat jinak než zromantizovaně, neautenticky. Maclean si uvědomuje, že vymezovat se vůči zastaralému mýtu znamená nabízet pouze jeho odlišnou verzi. Přichází proto s přiznaně pohádkovým pojetím, jež míří do časů, kdy se obraz Divokého západu, plného rozličných kočujících kultur, teprve utvářel.

Slow West (Velká Británie, Nový Zéland, 2015, IMDb)
Režie a scénář: John Maclean, kamera: Robbie Ryan, střih: Roland Gallois, Jon Gregory, hudba: Jed Kurzel, hrají: Michael Fassbender, Kodi Smit-McPhee, Ben Mendelsohn, Caren Pistorius ad., 84 min., distribuce: AČFK (premiéra v ČR 9. 7. 2015).

Slow West (Velká Británie, Nový Zéland, 2015, IMDb)
Režie a scénář: John Maclean, kamera: Robbie Ryan, střih: Roland Gallois, Jon Gregory, hudba: Jed Kurzel, hrají: Michael Fassbender, Kodi Smit-McPhee, Ben Mendelsohn, Caren Pistorius ad., 84 min., distribuce: AČFK (premiéra v ČR 9. 7. 2015).

Přečteno 2409x

Článek vyšel v časopise Cinepur #101, září 2015.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Slow West

****  CINEPUR (2.3)

****  ČTENÁŘI (3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #116

#116

duben 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Dvě nebo tři věci, které Michel Hazanavicius neví / Obávaný

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

Když zrůdy truchlí / Fantastická žena

Bludný kruh tužeb a opojení / Nemilovaní

Žena v ohni / Odnikud

Každý za sebe a AIDS proti všem / 120 BPM

Pozor, vyletí ptáček / Thelma

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů


DALŠÍ Z RUBRIKY

Pedro Almodóvar připravuje film o stárnoucím režisérovi

Lepší zůstat vně / Berlinale 2018

Steven Soderbergh natočí film o kauze Panama Papers

V Cannes bude soutěžit Godard, Pawlikowski i Panahí

Úvod k tématu 116: Jan Švankmajer

Hmyz / Švankmajerova Summa surrealistická

Taktilní stopy / Práce Jana Švankmajera pro jiné filmaře

Animací proti antropocentrismu / Decentralizace člověka


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Febiofest: Střídavá péče je mistrovský rodinný thriller

Febiofest: Zimní bratři míchají výbušný audiovizuální lektvar

Febiofest: Koreeda ve Třetí vraždě prohlubuje svůj styl

Dabing Street / Dejvické šero ve studiu ZERO

Trpké hrozny zmaru / Krotká


RUBRIKY

anketa (23) / český film (72) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (90) / fenomén (68) / festival (62) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (111) / komiks (10) / kritika (731) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (648) / objev (3) / pojem (36) / portrét (6) / profil (98) / reflexe (24) / report (99) / rozhovor (153) / scénář (4) / soundtrack (37) / téma (848) / televize (88) / tisková zpráva (1) / událost týdne (201) / video (2) / videoart (16) / videohra (54) / web (41) / zoom (150)

Cinepur #101 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #101, září 2015

Z obsahu tištěného čísla:

Daleko od hlučícího davu / Feminizace Thomase Hardyho (Martin Šrajer, kritika)

Vít Klusák a Filip Remunda / Performativní dokument a status hvězdy (Jiří Anger, téma)

Stalker v krizi středního věku / Zóna (Jaromír Blažejovský, kniha)

Letní filmová škola 2015 / Tradiční, míchaná (Matěj Nytra, report)

Editorial č. 101 / Temná strana síly české kinematografie (Jindřiška Bláhová, editorial)

Prokop Bartoníček / Nepřetržitá přitažlivost experimentu (Sylva Poláková, český talent)

+ více...