Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Evangelium podle Brabence / Unavený underground

Evangelium podle Brabence / Unavený underground

kritika / český film / Vladimír Tupáček / 9. 7. 2015

V posledních letech jako kdyby se roztrhl pytel s filmy, seriály a reportážemi na téma českého undergroundu. Je však nutné konstatovat, že takřka žádné z takto zaměřených děl není schopno využít obrovského potenciálu látky. Ať už je řeč o televizním cyklu Fenomén underground (celkem devětatřicetidílném, o to však více kašovitě protahovaném) anebo dvouhodinovém portrétu Ivana Jirouse nazvaném Rok bez Magora, vždy máme co do činění s informačně povrchním, nezáživně natočeným a přitom do sebe zahleděným produktem. Obě zmiňovaná díla navíc příkladně slouží pravicovému politickému mainstreamu svým ostře antikomunistickým vyzněním. A to navzdory tomu, že jednoznačně spojovat často až krajně levicový český underground s postoji současné pravice je přístup nevídaně absurdní, až drzý. Z tohoto ideologického zázemí se nepodařilo vymanit ani filmu režiséra Miroslava Janka Evangelium podle Brabence.

Janek se alespoň pokusil o poněkud atypické pojetí daného tématu. Snímek vychází ze stejnojmenné knihy rozhovorů, které vedla novinářka Renata Kalenská se saxofonistou Plastic People Vratislavem Brabencem. Již tato publikace se pohybovala ve velmi necitlivém tlachavém rámci „mluvit o všem a tím vlastně o ničem“. Janek se oproti Břetislavu Rychlíkovi (Fenomén underground) i Oliverovi Malina-Morgensternovi (Rok bez Magora), jejichž portréty si libují v „magorských“ extravagancích, zaměřil na mnohem introvertnější, ba téměř mystickou stránku undergroundové scény. Brabence sledujeme při nesouvislých rozhovorech s Kalenskou v prostředích, která jsou titulnímu aktérovi nejbližší – při procházkách po malebných loukách a lesích nebo v ikonicky undergroundovém prostředí české hospody. Naopak schází výjevy z koncertů a samotného Brabence dokonce nevidíme ani při hře na jeho proslulý nástroj. Biografické údaje jsou uváděny jen zřídka a nepřímo, zcela vynechány jsou archivní záběry z aktérova života. To je mimochodem úplně opačný postup oproti Jankovu předchozímu portrétu jiné významné osobnosti českého disentu Olga, který byl naopak založen na pozoruhodných, leč neinvenčně pospojovaných archivních materiálech.

Jankovy meditativní záběry přírody, doprovázené Brabencovou kongeniálně zasněnou hudbou, by samy o sobě mohly mít svou nespornou vizuální působivost a nepochybně by přesně vystihly Brabencovu charismatickou osobnost. Tím, že Janek nechal Brabence s Kalenskou hovořit prakticky o čemkoli bez jakéhokoli řádu, se ale celý film rozpadl v dramaturgicky odbytý a repetitivní tvar. Některé momenty jsou sice výtvarně zajímavé, převažuje však nesouvislý tok banalit. Největší slabinou Evangelia podle Brabence je tak stejně jako u Olgy nekoncepční střihová stránka, což by málokdo čekal od tvůrce, jenž se jako střihač podílel na proslulých dokumentárních esejích formátu Naqoyqatsi. Janek možná chtěl tempo snímku přizpůsobit celkové melancholické unavenosti titulního představitele (v celé doslovnosti se projevující hlavně v závěru), výsledkem je však pouze strnulá bezduchost a nuda. Filmu citelně ublížily také rádoby oživující „groteskní“ vložky typu tance ženských představitelek, ilustrující Brabencovo vzpomínání na neoblíbené taneční hodiny. Stejně tak Brabencovo komentování zajímavostí zahrádky manželů Jankových únavně zdržuje, zatímco jeho jasně formulované filosofické či politické postoje jsou násilně zhuštěné do pár bonmotů. Brabencův výrok o „strachu z návratu absolventů z Moskvy“ je opět střižen podle té správné ideologické šablony, ačkoliv Brabenec v minulosti proslul i sžíravými bondyovskými poznámkami k podstatě konzumního světa kapitalismu. Do komplexnějšího ponoru do Brabencova myšlenkového světa se tedy snímek nepouští, ačkoliv název to přímo slibuje.

Zdá se tedy, že na skutečně důstojný dokumentární pohled na duchovní a umělecký proud českého undergroundu si budeme ještě muset počkat.

Evangelium podle Brabence (Česká republika, 2014, IMDb)
Režie a kamera: Miroslav Janek, scénář Miroslav Janek, Renata Kalenská podle stejnojmenné knihy Renaty Kalenské, střih: Antonie Janková, 90 min., distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 9. 7. 2015).

Evangelium podle Brabence (Česká republika, 2014, IMDb)
Režie a kamera: Miroslav Janek, scénář Miroslav Janek, Renata Kalenská podle stejnojmenné knihy Renaty Kalenské, střih: Antonie Janková, 90 min., distribuce: Aerofilms (premiéra v ČR 9. 7. 2015).

Přečteno 4575x

Článek vyšel v časopise Cinepur #100, červenec 2015.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.2 /5

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Evangelium podle Brabence

****  CINEPUR (2)

****  ČTENÁŘI (2)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #136

#136

srpen 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Thelma a Louise jako divácky náročná pinku eiga / Nadosmrti

Orba v srdeční krajině / Minari

Vidět ticho / Sound of Metal

Pohádka o osmdesátkách a Wonder Woman / Wonder Woman 1984

Obrazy starého světa / Služebníci

Řez globalizující se Indií / Bílý tygr

Euforie vztahové hysterie / Malcolm a Marie

Korejští filmaři dobývají vesmír / Čističi vesmíru


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Karlovo zbytečné hledání / Jak Bůh hledal Karla

Vydolovat dobrý příběh / Nová šichta

Překračovat hranice / Damián Vondrášek

Zajímají mě teď hlavně prachy / Marie Lukáčová

Eliška Cílková / Zahodit ego

Balzám zdatných alchymistů / Alchymická pec

Antarktický lockdown / FREM, Bílá na bílé

Anatomie českého pidimužíka / Adam Martinec


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

K oblakům vzhlížíme / Tvořivé chcípáctví po (severo)česku


RUBRIKY

anketa (28) / český film (107) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (110) / fenomén (81) / festival (99) / flashback (10) / fragment (18) / glosa (214) / kamera-pero (7) / kauza (33) / kniha (127) / kritika (1021) / mimo kino (185) / novinka (798) / pojem (36) / portrét (45) / profil (93) / reflexe (25) / report (123) / rozhovor (173) / scénář (4) / soundtrack (80) / téma (981) / televize (121) / událost týdne (275) / videohra (76) / web (43) / zoom (169)

Cinepur #100 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #100, červenec 2015

Z obsahu tištěného čísla:

Larisa Šepiťko / Tragika zmaru lidské duše (Kamila Dolotina, portrét)

Jimmyho tančírna / Hudbou a tancem proti církvi a kapitalismu (Martin Šrajer, kritika)

Editorial č. 100 / Přežila se filmová kritika? (Jindřiška Bláhová, editorial)

O cinefilské patro výš / Výběr Cinepuru z letošního programu karlovarského festivalu (Jindřiška Bláhová, Antonín Tesař, festival)

Syn Saulův / Rozostření existence (Dominika Prejdová, zoom)

Slepá / Rozostřené vyprávění (Michal Baranovič, kritika)

+ více...