Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Kobry a užovky / Hadi se plazí na pódia

Kobry a užovky / Hadi se plazí na pódia

kritika / český film / Ivo Michalík / 7. 5. 2015

Dlouho nezaznamenal český hraný film krátce po uvedení do kin tolik chvály jako Kobry a užovky. De facto už po novinářských projekcích začaly internetovými databázemi a diskuzními fóry kolovat až extatické výkřiky skloňující populistické slovo „nejlepší“ v mnoha směrech. A to i od kritiků, kteří jindy bývají převážně věcní. Třetí celovečerní film tvůrčího týmu kolem režiséra Jana Prušinovského si uznání zaslouží. Ačkoli trpí některými neduhy divácké odnože české kinematografie posledních zhruba patnácti let, mnoha z nich se dokáže vzdálit dostatečně na to, aby se v jeho případě dalo hovořit o vyspělém evropském artu.

Scénář Kober a užovek napsal letos teprve šestadvacetiletý spisovatel a student scenáristiky na FAMU Jaroslav Žváček. Schopnost glosovat sociální poměry bez pachuti hospodské vševědoucnosti předvedl už ve svém útlém románu Lístek na cestu z pekla. I ve scénáři se dokázal vyvarovat kontraproduktivního vrstvení přílišného množství sociálních motivů, kvůli kterému v poslední době například příliš nerozkvetla Poupata Zdeňka Jiráského. Žváčkovým mentorem na FAMU byl navíc Petr Jarchovský, jehož arriagovské Horem pádem dodnes platí za vzorový příklad utopení ambiciózní společenské kritiky v neukočírovatelné množině různých témat.

Hrdina filmu Kobra sice například nemusel lacino „vydělané“ peníze vzápětí utopit v automatech, ale podobně drobných zaváhání je ve filmu naštěstí minimum. Většinu z nich navíc omlouvá žánrové zařazení do hybridní škatulky tragikomedie. Tato kombinace se v současné české kinematografii usadila jako oblíbený zastřešující koncept, který tvůrci často zneužívají jako zástěrku scenáristické nekázně, která umožňuje hromadit samoúčelné hlášky a komické scénky bez ohledu na celkový kontext. „Hláškování“ zdobí i Kobry a užovky, jejichž oficiální trailer byl vypočítavě postaven primárně na něm. Avšak diváky, kteří na film vyrazí právě na základě vydělených efektních promluv postav, čeká nepříjemné překvapení.

Všeobecně pesimistické a skeptické postoje české veřejnosti vůči stavu naší společnosti, které kolegyně Jana Bébarová výstižně pojmenovává jako vprdelismus, prostupují i Prušinovského snímek. Navzdory několika násilně humorným momentům ale působí mnohem uvěřitelněji než v jiných českých filmech usilujících o stejné vyznění. Oscilaci mezi tragikou a komikou tu paradoxně sbližuje formální dotaženost zpracování. Prudké zakončování většiny sekvencí zbavuje ty tragické patosu a odlehčené nemístného vtipu. Takto nastolený temporytmus umožňuje Prušinovskému a dvornímu kameramanovi Roberta Sedláčka Petru Koblovskému hru s hloubkou pole, která snímek definitivně vzdaluje televizním postupům a přibližuje třeba úspěšným dílům skandinávské provenience.

Stejným směrem míří i nahlížení celospolečenského problému narkomanie. To se na poli českého hraného filmu objevuje v různých polohách. Kobry a užovky nedosahují stylizované sugestivnosti zapomenutého Kanárka Viktora Tauše či PIKA Tomáše Řehořka, ani se dobrovolně nebrodí ve funkcionalistické šedi jako výtečný Michálkův Anděl Exit. Očekávatelně mají blíž k Samotářům nebo Perníkové věži s tím, že se nesnaží o vytvoření další z řady generačních výpovědí (věk jednotlivých postav nehraje žádnou roli). Jejich nadčasovost nespočívá v podbízivě nadsazených situacích rezonujících s mladým publikem. Závislost tu není zase taková legrace.

Kobry a užovky mají všechny předpoklady k tomu, aby zazářily při dalším udělování výročních cen, ať už jsou pojmenované jakkoli. Zabývají se takzvaně palčivým tématem, před formálními experimenty dávají přednost uchopitelnosti masami a opírají se o výrazné herecké výkony. Prušinovský natočil tematický ucelený, dostatečně svébytný a nepodbízející se film, jehož sociální kritika má konečně potenciál oslovit i publikum světových festivalů. Bude se kolem nich plazit, ale může i kousnout.

Kobry a užovky (ČR, 2015, IMDb)
Režie: Jan Prušinovský, scénář: Jaroslav Žváček, kamera: Petr Koblovský, střih: Lukáš Opatrný, hrají: Matěj Hádek, Kryštof Hádek, Jan Hájek, Lucie Polišenská, Lucie Žáčková ad., 111 min., distribuce: Falcon (premiéra v ČR 19. 2. 2015).

Kobry a užovky (ČR, 2015, IMDb)
Režie: Jan Prušinovský, scénář: Jaroslav Žváček, kamera: Petr Koblovský, střih: Lukáš Opatrný, hrají: Matěj Hádek, Kryštof Hádek, Jan Hájek, Lucie Polišenská, Lucie Žáčková ad., 111 min., distribuce: Falcon (premiéra v ČR 19. 2. 2015).

Přečteno 3425x

Článek vyšel v časopise Cinepur #98, duben 2015.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Kobry a užovky

****  CINEPUR (3)

****  ČTENÁŘI (3)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #116

#116

duben 2018



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Dvě nebo tři věci, které Michel Hazanavicius neví / Obávaný

Být dobrovolným OUTsiderem / OUT

Když zrůdy truchlí / Fantastická žena

Bludný kruh tužeb a opojení / Nemilovaní

Žena v ohni / Odnikud

Každý za sebe a AIDS proti všem / 120 BPM

Pozor, vyletí ptáček / Thelma

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Rizika pod povrchem / Rok 2017 v české filmové distribuci 2

Blaník, prezident všech a nikoho / Prezident Blaník

Destilace materiálu / Jindřich Andrš

Švankmajerův seznam / Rozhovor s režisérem Janem Švankmajerem

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

Paradox něžného nácka / Svět podle Daliborka

Tak trochu roadmovie / Skokan


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Když zrůdy truchlí / Fantastická žena

Láska mezi kapkami zvířecí krve / O těle a duši

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic

Ztraceni v Evropě / Král Belgičanů

Google Earth a fotogeničnost špíny / Lion


RUBRIKY

anketa (23) / český film (72) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (90) / fenomén (68) / festival (62) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (111) / komiks (10) / kritika (731) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (649) / objev (3) / pojem (36) / portrét (6) / profil (98) / reflexe (24) / report (99) / rozhovor (153) / scénář (4) / soundtrack (37) / téma (848) / televize (88) / tisková zpráva (1) / událost týdne (201) / video (2) / videoart (16) / videohra (54) / web (41) / zoom (150)

Cinepur #98 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #98, duben 2015

Z obsahu tištěného čísla:

Hacker / Oslnivý monolit na pomezí světů (Ondřej Pavlík, kritika)

Vítr v cárech paměti / Filmové algoritmy Sergeje Loznici (Jan Kolář, profil)

Totální historie jednoho filmaře /Jan Němec. Enfant terrible české nové vlny. Díl I. 1954-1974 (Lukáš Skupa, kniha)

Lucie Sunková / Animace jako princip vzniku a zániku (Miroslava Janičatová, český talent)

Distribuce 2014: Konec starých časů (Přemysl Martinek, glosa)

Hollywood a pop / Dokáže dnes hudba propagovat filmové trháky? (Karel Veselý, téma)

+ více...