Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Je s podivem, že naši kinodistribuci minul zatím poslední snímek uznávaného jihokorejského filmaře Parka Chan-wooka, jenž má u nás zejména díky své slavné trilogii pomsty poměrně silnou fanouškovskou základnu. Obzvláště když vezmeme v úvahu, že se jednalo o jeho hollywoodský debut s hereckými hvězdami formátu Nicole Kidman a Mii Wasikowski. Nicméně buďme rádi, že si k nám snímek nakonec cestu našel skrze trh s DVD a Blu-ray.

Park si ve světě udělal renomé jako režisér s bohatou imaginací, dbající na vizuální stránku díla a především jako tvůrce, který dal filmovému násilí specifický punc poetičnosti (vzpomeňme na zmiňovanou trilogii pomsty Sympathy for Mr. Vengeance, Oldboy a Sympathy for Lady Vengeance). Ultranásilné scény z jeho filmů diváky šokují, zároveň je však strhnou i silným emocionálním nábojem, který v kombinaci s unikátní vizuální stylizací vytváří svébytnou atmosféru. Stokera Park natočil podle scénáře Wentwortha Millera, scenáristicky debutující hvězdy seriálu Útěk z vězení (Prison Break, 2005–2009). Snímek, jenž si svou premiéru odbyl na festivale v Sundance, předkládá gotický příběh plný temných rodinných tajemství. V den osmnáctin hlavní hrdinky Indie (Wasikowska) tragicky umírá její otec, na jehož pohřeb přijíždí jí nikdy nespatřený strýček Charlie (Matthew Goode). Byť si okamžitě získává sympatie Indiiny matky (Kidman), ona samotná jeho návštěvu v domě zpočátku vnímá se silným despektem. V tajemném strýčkovi Charliem, který zneklidní pokojný rodinný život, kritici okamžitě spatřovali aluze na Hitchcockův thriller Ani stín podezření (1943). Přiznanou hitchcockovskou náladu Wentworthova scénáře se však Park snažil co nejvíce eliminovat a místo toho si nechal záležet na tom, aby ve filmu docílil atmosféry bezčasí a univerzálnosti prostředí.

Po „parkovsku“ zvrácený příběh o dospívání se tak nakonec spíše než Hitchcockovi přibližuje Jirešově Valerii a týdnu divů (1970), jehož dospívající hrdinkou obdobně zmítají nejrůznější surreálné sny a fantazie. Na přízračné atmosféře filmu má rovněž podíl filmový soundtrack Clinta Mansella, skladatele převážně spojovaného s režijním dílem Darrena Aronofskyho. O „eleganci klasické hudby“ v souvislosti s Mansellovou tvorbou hovoří Park na jednom z bonusových dokumentů blu-ray edice, v nichž se nejčastěji diskutuje ona specifická vizuální stylizace filmu, jedinečná atmosféra gotického domu Stokerových, který se v podstatě stává jednou z hlavních postav filmu, a zejména pak zkušenosti štábu s neanglicky hovořícím režisérem.