Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Kodži Wakamacu a cesty nazpět / Sadomasochismus, politika nihilismu a hledání ráje

zoom / Michal Procházka / 25. 7. 2011

Letmým návratem k vlastní poetice mládí je poslední snímek legendárního tvůrce politických pink filmů, japonského režiséra Kodži Wakamacua, nazvaný Housenka (Kjatapiraa, 2010). Intimní drama tematizuje na příběhu návratu válečného veterána z válečných bojišť pokrytectví, nacionalismus a japonský militarismus a navazuje na skandální autorovy soft pornografické snímky z 60. a 70. let, které se pohybovaly na pomezí punku, avantgardy a brutálního revolučního ataku. Snímek, který zastupoval Japonsko v soutěži na loňském Berlinale, můžeme chápat jako režisérův marný pokus o oživení mrtvého žánru vyznávajícího politiku a sex, který ve své době šokoval a útočil na establishment silou ručního granátu. Namísto toho však v Berlíně film oslavovaly kulturní i politické elity. Hlavní protagonistka dokonce získala Stříbrného medvěda za nejlepší herecký výkon. Žijeme v době nostalgie, kdy se před nejistou budoucností utíkáme k minulosti. Příklon k nostalgii je celosvětovým fenoménem, který nemíjí ani skandálního tvůrce pokleslého žánru. Samouk i rebel Wakamacu byl „nepřítelem státu“, který dodnes nemůže vycestovat například do USA kvůli svým sympatiím k radikální levici a vztahům s příslušníky japonské revoluční frakce Sjednocená Rudá Armáda (United Red Army, 2007). Přesto je tvůrce z odstupu ceněn téměř jako klasik, jenž dovedl zcizit „lacinou“ soft pornografii povinné nahoty a pofidérního vizuálního potěšení ve prospěch sugestivního divadla krutosti plného extrémního násilí a společenských komentářů k situaci v poválečném Japonsku.

Tento článek není k dispozici online. Můžete si jej přečíst v tištěném čísle Cinepuru.

Článek vyšel v časopise Cinepur #76, červenec 2011.

V tomto čísle mimo jiné najdete... Zvuk hluku / Svazující pravidla sonické revolty (Vít Schmarc, kritika) • Melancholia / Síla intimní apokalypsy (Aleš Stuchlý, kritika) • Autista posedlý slovy / Jazyk a čas ve filmech Cornelia Porumboia (Tomáš Stejskal, cinepur choice) • Ondřej Švadlena / Dystopie těla i světa (Kamila Boháčková, český talent) • Cannes 2011 / We are doing a serious job with serious people (Jakub Felcman, report) • Amer / Monstrum na povrchu (Antonín Tesař, cinepur choice) • a další.

Obsah čísla / Koupit

POSLEDNÍ ČÍSLO

#145

RUBRIKY

anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (120) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (18) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (17) / kauza (1) / kniha (133) / kritika (1122) / mimo kino (193) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (53) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (89) / téma (1035) / televize (139) / událost týdne (292) / videohra (84) / web (46) / zoom (174)

Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Kodži Wakamacu a cesty nazpět / Sadomasochismus, politika nihilismu a hledání ráje

zoom / Michal Procházka / 25. 7. 2011

#145

únor 2023

DALŠÍ ČLÁNKY

DALŠÍ Z RUBRIKY zoom

POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

RUBRIKY