Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Nejlepší filmy roku 2010

Nejlepší filmy roku 2010

anketa / Redakce / 31. 1. 2011 / komentáře (10)

Během prosince 2010 jsme už tradičně oslovili členy redakčního okruhu Cinepuru, aby nám pomohli sestavit žebříček nejlepších filmů loňského roku. Hlasující mohli navrhnout až dvacet filmů, jimž byly přiděleny body podle toho, jak vysoko je jednotliví přispěvatelé ve svých odpovědích zařadili; u jmen autorů je pak uvedena pětice snímků (včetně případných stručných komentářů), které oni sami považují za vůbec nejkvalitnější. Hlasující (letos rovných 20 respondentů) se rovněž mohli zapojit do doplňkové ankety a uvést, jaká událost či zážitek pro ně charakterizuje uplynulý filmový rok.

10 filmů s největším počtem hlasů:

  1. Seriózní muž (A Serious Man, r. Ethan a Joel Coenovi, USA 2010)
  2. Aurora (r. Cristi Puiu, Rumunsko 2010)
  3. Lurdy (Lourdes, Jessica Hausner, Rakousko, Francie/Německo 2009)
  4. Počátek (Inception, r. Christopher Nolan, USA 2010)
  5. Strýček Búnmí (Loong Boonmee raluek chat, r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko/VB/Francie/Německo 2010)
  6. Poezie (Shi, r. Lee Chang-dong, Jižní Korea 2010)
  7. Fantastický pan Lišák (Fantastic Mr. Fox, r. Wes Anderson, USA 2009)
  8. Vejdi do prázdna (Enter the Void, r. Gaspar Noé, Francie/SRN/Itálie 2009)
  9. The Social Network (r. David Fincher, USA 2010)
  10. Policejní, adj. (Politist, adjectiv, r. Corneliu Porumboiu, Rumunsko 2009)

Marcel Arbeit

  • Lurdy (Lourdes, r. Jessica Hausner, Rakousko, Francie/Německo 2009) - Jednoznačně největší letošní zážitek. Dokonale vizuálně stylizovaný film, který může na začátku v dobrém připomínat Petera Greenawaye a později Prolomit vlny Larse von Triera, ale je zcela originální studií lidské naděje a především závisti. Zaslouží si zázračné uzdravení ti, kteří jezdí do Lurd nejčastěji, kteří nejsilněji věří, nebo ti, kteří mají nejvíc smyslu pro kolektiv? Cesta od turismu k existencialismu, dokonalé záběry na obličeje poutníků i personálu. V hlavních rolích vynikající Sylvie Testud a Elina Löwensohn, známá z filmů Hala Hartleyho. Hausner se tímto filmem zařadila mezi evropskou elitu (výborná byla už její prvotina Lovely Rita); je nepochopitelné, že pro ni na MFF v Benátkách zbyla jen Cena FIPRESCI.
  • Lipsettovy deníky (Les Journaux de Lipsett, r. Theodore Ushev, Kanada 2010) - Animované fiktivní deníky kanadského experimentálního filmaře Arthura Lipsetta, jenž spáchal v roce 1986 sebevraždu; v tlumených barvách, ale stejně depresivní jako černobílé Lipsettovy animované filmy ze 60. let, za něž si tvůrce vysloužil urážky, ale i osobní uznání od Stanleyho Kubricka. Všední život jako nesnesitelné peklo. Vypravěčem je režisér Xavier Dolan (jeho Imaginární lásky se promítaly v Karlových Varech), který si ve svých začátcích také prožil nepochopení blízkých. (Režisér Ushev je původem Bulhar.)
  • Aurora (r. Cristi Puiu, Rumunsko 2010) - Není běžné, aby film, který je vyprávěn velmi pomalu a téměř výhradně vizuálními prostředky, trvá tři hodiny a zcela rezignuje na možnosti fabulace, dokázal vzbudit v divákovi tolik napětí. Je vidět, že to umí i někdo jiný než Béla Tarr (a vsunout do takového filmu bezostyšný „product placement“ je drzost opravdového mistra).
  • Seriózní muž (A Serious Man, r. Ethan a Joel Coenovi, USA 2010) - Konečně osobní film bratrů Coenových: zábavný, depresivní a dokonale židovský. Škoda, že je Isaac Bashevis Singer po smrti, tohle by byl film pro něj.
  • Submarino (r. Thomas Vinterberg, Dánsko 2010) - Tohle je sociální realismus, ne polské Sviňky; Vinterberg se po několika letech tápání opět našel.

Jaromír Blažejovský

  1. Vlastní životopis Nicolae Ceauşesca (Autobiografia lui Nicolae Ceauşescu, r. Andrei Ujica, Rumunsko 2010)
  2. Aurora (r. Cristi Puiu, Rumunsko 2010)
  3. Policejní, adj. (Poliţist, adjectiv, r. Corneliu Porumboiu, Rumunsko 2009)
  4. Podivný případ Angelicy (O estranho caso de Angélica, r. Manoel de Oliveira, Portugalsko 2010)
  5. Osudové peníze (r. Jiří Krejčík, ČR 2010)

Události: s láskou a chutí, bez ohledu na dominantní trendy v akademických kruzích, stvořil Zdeněk Hudec monografii Sam Peckinpah a jeho filmy. I letos jsem s potěšením četl Kamila Filu, který kultivuje kritiku jako dialog. Pokračovala „csfd-izace“ zdejšího filmového prostředí a někteří kolegové se proměnili v účetní: namísto recenzí píšou hlášení o procentech.

Jindřiška Bláhová

  1. The Social Network (r. David Fincher, USA 2010) - V podstatě komorní psychologický příběh a soudní drama natočené jako vysokooktanový thriller. Intenzivní, precizní, do posledního detailu promyšlená režie Davida Finchera, které ale nechybí přesně ta správná dávka intuice a empatie, která film posouvá z chladného analyzujícího pozorování na rovinu vášnivě pojednaného komentáře o moderní společnosti, proměnách sociální interakce i ekonomických vzorců. Tak stylově čistý film americká kinematografie už dlouho nevyprodukovala.
  2. Další rok (Another Year, r. Mike Leigh, Velká Británie 2010) - Další rok a další film pro stálici britské režie. Leigh se blíží k teritoriu autentické životní bolesti Tajností a lží.
  3. Vlastní životopis Nicolae Ceauşesca (Autobiografia lui Nicolae Ceauşescu, r. Andrei Ujica, Rumunsko 2010) - Unikátní dokument, který z existujících televizních a dalších záznamů staví epické drama, v jehož centru je rumunský komunistický vůdce i celý kult osobnosti jako koncept. Jeho hodnota i hodnota jeho historické výpovědi o totalitní realitě jedné ze zemí východního bloku vyniká na pozadí různých ostalgických reminiscencí a skanzenních výletů.
  4. Poezie (Shi, r. Lee Chang-dong, Jižní Korea 2010) - Film jemný, neokázalý a hodný svého titulu.
  5. Čtyři lvi (Four Lions, r. Christopher Morris, Velká Británie 2010) - Ve vlně sanitózně politicky korektních (v tom lepším případě), či bezostyšně propagandistických (v tom horším případě) filmů zabývajících se tématem světového terorismu a anglo-americké „války“ proti němu, jsou Čtyři lvi osvěžující subverzivní explozí absurdního humoru, která se nebojí politicky ožehavých témat a zpochybňuje zdánlivě jasné ideologické pravdy i mediální dogmata.

Kamila Boháčková

  • Čtyřikrát (Le quattro volte, r. Michelangelo Frammartino, Itálie/Německo/ Švýcarsko, 2010)
  • Lurdy (Lourdes, r. Jessica Hausner, Rakousko, Francie/Německo 2009)
  • Libanon (Lebanon, r. Samuel Maoz, Izrael/Německo/Francie/Libanon 2009)
  • Sama v Africe (White Material, r. Claire Denis, Francie/Kamerun, 2009)
  • Strýček Búnmí (Loong Boonmee raleuk chat, r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko/Velká Británie/Francie/Německo 2010)

Akce:

  • Krátké animované filmy Williama Kentridge na jeho výstavě Five Themes ve vídeňské Albertině (2010)
  • 7 a půl hodiny Satanského tanga se svačinou a kávou na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 2010
  • Spuštění webového projektu Mediabáze (www.mediabaze.cz), jakéhosi katalogu českého audiovizuálního umění
  • Sekce Barevné hudby na Přehlídce animovaného filmu 2010

Otto Bohuš

  1. Aurora (r. Cristi Puiu, Rumunsko 2010) - Temný, zlý film. Drtivá „estetická kastrace“ v přímém přenosu.
  2. Satanské tango (r. Béla Tarr, Maďarsko 1994), LFŠ, 29.–30. 7. 2010 - O čem není možno hovořit, o tom je třeba natočit sedmihodinový film.
  3. Vejdi do prázdna (Enter the Void, r. Gaspar Noé, Francie/SRN/Itálie 2009) - 161 minut dlouhý snímek věnuji redaktorce deníku Právo Věře Míškové. Ta na novinářské projekci filmu vstala během úvodních titulků a se slovy „To je na mě moc...“ zdrceně odešla ze sálu. Věrko, já v letním kině vydržel až do konce... ale bylo to peklo, přiznávám.
  4. Tiché světlo (Stellet Licht, r. Carlos Reygadas, Mexiko/Francie/SRN 2007) - Je to sice 2007, ale tohle točil naposledy Dreyer. Nebo ne?
  5. Roňa (r. Radka Bohušová a Otto Bohuš, ČR 2010) - Poctivá česká komedie. Kvality křehkého díla prověří až čas.

Filmová událost roku: 1. prosince 2010 vláda schválila koncepci podpory a rozvoje české kinematografie. O dva dny později v brněnském kině Art spadla nástěnka. Ten pokrok... kdy se to zastaví?

Lucie Česálková

  • Aurora (r. Cristi Puiu, Rumunsko 2010)
  • Policejní, adj. (Politist, adjectiv, r. Corneliu Porumboiu, Rumunsko 2009)
  • Seriózní muž (A Serious Man, r. Ethan Coen, Joel Coen, USA 2009)
  • Počátek (Inception, r. Christopher Nolan, USA 2010)
  • Kombajn (Josef Kluge, Československo 1951) - Bratři v triku kreslí mohutnou červenou zbraň proti vykořisťovatelským kapitalistům. Vlož klas, dostaneš pecen chleba. Půvabná animovaná agitka čistého zrna.

Události: Překvapivě několik zajímavých knižních počinů od domácích autorů (Béla Tarr, Sam Peckinpah…). Nepřekvapivě stále slabší touha jít do kina na film v běžné distribuci. Povážlivě slabá sezóna českého filmu. Podezřele silný ročník rumunský. 2D stále pozoruhodnější než 3D.

Jakub Felcman

  • Špatnej polda (The Bad Lieutenant: Port of Call – New Orleans, r. Werner Herzog, USA 2009)
  • 36 pohledů na Pic St. Loup (36 Vues du Pic St. Loup, r. Jacques Rivette, Francie/ Itálie 2009)
  • Prokletý ostrov (Shutter Island, r. Martin Scorsese, USA 2010)
  • Strýček Búnmí (Loong Boonmee raluek chat, r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko/VB/Francie/Německo 2010)
  • Socialismus (Film socialisme, r. Jean-Luc Godard, Francie/ Švýcarsko, 2010)

Kamil Fila

  • Seriózní muž (A Serious Man, r. Ethan a Joel Coenovi, USA 2010)
  • Počátek (Inception, r. Christopher Nolan, USA 2010)
  • Vejdi do prázdna (Enter the Void, r. Gaspar Noé, Francie/Itálie/Německo/Japonsko 2009)
  • Lurdy (Lourdes, Jessica Hausner, Rakousko, Francie a Německo 2009)
  • Studená ryba (Tsumetai nettaigyo/Cold Fish, r. Sion Sono, Japonsko 2010)

Jiří Flígl

5 titulů zasluhujících vyzdvihnutí:

  • Bitch Slap (rež. Rick Jacobson, USA 2009) - Za fasádou lascivního braku ve stylu Russe Meyera se skrývá sofistikovaná pocta snímkům se silnými ženskými hrdinkami a podvratná hra s voyeuristickou povahou filmu i genderovými normami fetišistického žánru „holky a bouchačky“ (girls with guns).
  • Burn out the Day (rež. Cinqué Lee, USA 2009) - Schematičnost „amerického nezávislého filmu“, trendy festivalově orientované produkce a konzervativnost gay kinematografie přicházejí na pranýř v této grandiózní camp frašce na téma homosexuálního rodičovství, která se nebojí zacákat zorné pole diváků spermatem.
  • City of Life and Death (Nanjing! Nanjing!, rež. Lu Chuan, Čína, Hongkong, 2009) - Nekonformní a sugestivní černobílý film netriviálně pohlížející na masakr v čínském Nankingu za doby japonské okupace dokazuje, že výpravný historický film nemusí být jen povrchní podívaná.
  • Symbol (Shinboru, rež. Hitoshi Matsumoto, Japonsko 2010) - Geniální komedie, která vlastně rozvádí jediný nápad, ale přesto jí nikdy nedojdou famózně absurdní gagy; aneb tajuplný rébus o smyslu sahání na pinďoury barokních andělíčků.
  • Viděl jsem ďábla (Akmareul boattda, rež. Kim Ji-woon, Korea 2010) - Kreativně odvázané leporelo na téma masových vrahů a pomsty mísí vypjaté dramatické sekvence s groteskními momenty, při čemž diváky protáhne celým spektrem emocí.

Filmová událost roku: Zatuchlé české filmové prostředí charakterizují smutné samozřejmosti jako nenasazení skvělých snímky typu Where the Wild Things Are či Fantastický pan Lišák do kino distribuce nebo anti-Chcete mě? Srstky juniora, předsedy organizace Dili(n)a, které zablokovalo remasterování a zámořskou distribuci filmů české nové vlny (viz text VoD piráti z Criterion Collection v Cinepuru č. 71). O to víc je třeba ocenit snahu jít proti zažitým překážkám. V loňském roce to konkrétně byla iniciativa ostravského festivalu Kamera oko, který narušil monopol Karlových Varů a zablokoval si pro sebe vítězný snímek z Cannes.

Tomáš Hála

  1. Poezie (Shi, r. Lee Chang-dong, Jižní Korea 2010) - Mimořádná výpověď o hledání skrytého významu věcí a událostí v dnešním světě, v němž se rozestupují vzdálenosti mezi generacemi, přestože sdílejí týž prostor – v případě tohoto filmu babička a vnuk jeden byt.
  2. Zvítězit (Vincere, r. Marco Bellocchio, Itálie/Francie 2009) - Působivé ztvárnění jedné lidské tragédie, úzce spjaté s dějinami 20. století. Operní patos víceméně komorních scén se zde spojuje s dobovými archivními záběry a scénami z němých filmů a přitom neztrácí grácii velkých filmových historických pláten.
  3. Říjen (Octubre, r. Daniel a Diego Vegovi, Peru 2010) - Překvapivě osvěžující práce s motivem opuštěného novorozeněte, které mění životy svým nevlastním rodičům. Limské reálie, hořký humor a otevřený závěr.
  4. Široce otevřené oči (Einaym Phukot, r. Haim Tabakman, Izrael/Francie/Německo 2009) - Zdařilé propojení témat „zakázané lásky“ a židovské víry, která vzájemně umocňují hloubku celkové výpovědi.
  5. Albánec (Der Albaner, r. Johannes Naber, Německo/Albánie 2010) - Společensky závažné téma pracovní migrace a urputného lpění na dávných tradicích jako téma pro celovečerní hraný debut, který jej pojednává elegickým, nikoliv však přepjatým či laciným způsobem.

Filmová událost roku: Ocenění filmu Marijka nevěrnice v soutěži o nejlepší DVD na mezinárodním festivalu archivních a restaurovaných filmů Il Cinema Ritrovato v italské Bologni (26.6. – 3.7. 2010) v kategorii nejlepší znovuobjevený film. Vladislav Vančura by byl asi příjemně překvapen.

Zdeněk Holý

Letos to byl rok slabý na zážitky. Připisuji to tomu, že jsem nebyl schopen si půjčit konzolu PS3, abych si zahrál „interaktivní film“ Heavy Rain od tvůrců úžasného Fahrenheita.

Filmy:

  • Fantastický pan Lišák (Fantastic Mr. Fox, r. Wes Anderson, USA 2009) - Ukazuje se, že jedinečnost filmů Wese Andersona není prvotně nesena filmovým stylem, ale motivy a způsobem vyprávění, a proto je jedno, zda je Anderson hraný nebo animovaný.
  • The Social Network (r. David Fincher, USA 2010) - Dokonale hladký film, tak hladký, až jsem nebyl schopen rozpoznat, jestli je strašně rychlý, nebo naopak strašně pomalý. Intenzivní smutek je však pomalý, takže navzdory rychlosti podávání informací je Fincherův film přeci jen asi pomalý.
  • Strýček Búnmí (Loong Boonmee raleuk chat, r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko/VB/Francie/Německo 2010) - I když mám raději režisérovy jiné filmy, jeho schopnost vykřesat z naprosto civilního magické, aniž by však překročil rovinu věcnosti, je jedinečná.

Seriály:

  • Mad Men (AMC) - Společenská rekonstrukce věrnější než sociální skutečnost 50. let. Sympatičtí hrdinové žijící v bezvýchodných společenských normách. Výsledek: depresivní, přesto komerčně úspěšný seriál!
  • John Adams (HBO) - Další z vynikajících historických seriálů HBO, o nichž se nedávno v Cinepuru psalo, že jsou věrnější realitě než mnohé dokumenty.
  • Big Bang Theory (CBS) - Sheldon Cooper je příznakem nového (a lepšího!) člověka.

Oto Horák

  • Černé pole (Mavro livadi, r. Vardis Marinakis, Řecko 2009) - film o nesamozřejmosti sexuální role a úniku z vyt(y)čených mezí
  • Čtyřikrát (Le quattro volte, r. Michelangelo Frammartino, Itálie/Německo/Švýcarsko 2010) - film o přírodním koloběhu, údělu života na Zemi
  • Lurdy (Lourdes, r. Jessica Hausner, Rakousko, Německo, Francie 2009) - film o účelovosti a egoismu víry a všudypřítomné samotě
  • Nejšťastnější dívka na světě (Cea mai fericita fata din lume, r. Radu Jude, Nizozemsko/Rumunsko/Francie 2009) - film o reklamní nudě, tržních licitacích a vydírání v rámci rodiny
  • Obyčejní lidé (Ordinary People, r. Vladimir Perišić, Francie/Srbsko/Švýcarsko, 2009) - film o tom, že za „příznivých“ podmínek nevraždí démoni, nýbrž loajální a poslušní občané

Filmová událost roku 2010: Promítání zrestaurované verze filmu Luchina Viscontiho Gepard na letošním karlovarském festivalu.

Milan Klepikov

  1. Socialismus (Film Socialisme, r. Jean-Luc Godard, Francie 2010)
  2. Divoká tráva (Les herbes folles, r. Alain Resnais, Francie 2009)
  3. Tolik ke spravedlnosti (Oda az igazság, r. Miklós Jancsó, Maďarsko 2010)
  4. Přežít svůj život (r. Jan Švankmajer, ČR 2010)
  5. Píseň svítání (Aubade, r. Nathaniel Dorsky, USA 2010)

Kladnou tuzemskou událostí roku pro mne byla podzimní distribuční kolekce Artcamu. Zápornou pak beztvará, kompromisní distribuční dramaturgie AČFK.

Jan Kolář

  • Seriózní muž (A Serious Man, r. Ethan a Joel Coenovi, USA 2009) - Disputace o banalitě víry a mystériích všednosti – navíc tak cynicky zábavná, že by ji nedokázal zplodit ani krutý mozek Sye Ablemana. Záhada roku.
  • Strýček Búnmí (Loong Boonmee raluek chat, r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko/VB/Francie/Německo 2010) - Nikoli Godardův Socialismus, ale Weerasethakulova filmově videoartová trilogie pro mě letos představovala nejoriginálnější vykročení za hranice klasické kinematografie – když bourala nejen tradiční způsoby narace, ale převracela i pozici diváků, protagonistů a definici toho, co je vlastně umělecké dílo.
  • Fantastický pan Lišák (Fantastic Mr. Fox, r. Wes Anderson, USA 2009) - Anderson ani ve svém posledním filmu neopustil své klasické téma – hledání hranice normality. Ve formě loutkového filmu se však manýristické vršení bizarností z předchozích snímků změnilo v reflexi hranic lidskosti (a hranic hereckého projevu).
  • Alamar (r. Pedro Gonzáles-Rubio, Mexiko 2009) - Dokument začínající jako přírodopisný cestopis, který se během jediné hodiny překlopí v esej o rodičích a dětech, aby po něm nakonec zůstaly jen vlny smutku. Důkaz, že i potápěčské video se může stát esencí nostalgie.
  • Lurdy (Lourdes, r. Jessica Hausner, Rakousko/Francie/Německo 2010) - Film, který dosahuje zcela paradoxních účinků – svou stylizací promění kýč v autorské gesto a sladkobolný námět přivede k trýznivé katarzi.

Jan Křipač

  1. Divoká tráva (Les herbes folles, r. Alain Resnais, Francie 2009)
  2. Hadewijch (r. Bruno Dumont, Francie 2009)
  3. Podivný případ Angeliky (O estranho caso de Angélica, r. Manoel de Oliveira, Portugalsko 2010)
  4. Aurora (r. Cristi Puiu, Rumunsko 2010)
  5. Sama v Africe (White Material, r. Claire Denis, Francie/Kamerun 2009)

Událost: dokončení katalogizace českého hraného filmu do roku 1993 (uzákoněný konec státního monopolu na výrobu filmů) vydáním posledního svazku Český hraný film VI, 1981–1993. Vytvořil se tím solidní a nezbytný základ pro další badatelské záměry v oblasti dějin české kinematografie.

Viktor Palák

  • Lurdy (Lourdes, r. Jessica Hausner, Rakousko/Francie/Německo 2009) - Narativně přístupná, ale i tak nepodbízivá a nejednoznačná úvaha na pomezí výsměchu cirkusové víře a lítosti nad těmi, kteří věřit nedokážou.
  • Na Mamuta! (Mammuth, r. Gustave de Kervern a Benoît Delépine, Francie 2010) - Těžkopádný hlavní hrdina, který nebudí odpor, ale uznání. Stejně jako tento rozlítaný, ale především svobodomyslný film.
  • Počátek (Inception, r. Christopher Nolan, USA 2010) - Radost z toho, jak vynalézavý může být současný hollywoodský blockbuster. Radost z toho, jaký úspěch může zaznamenat.
  • Vejdi do prázdna (Enter the Void, r. Gaspar Noé, Francie/Itálie/Německo/Japonsko 2009) - Tokio očima intoxikovaného umělce, imponující nekompromisnost a zarputilost i za cenu opovržení.
  • Vlastní životopis Nicolae Ceauşesca (Autobiografia lui Nicolae Ceauşescu, r. Andrei Ujica, Rumunsko, 2010) - Když se film i každý jeho výjev zvlášť i vcelku komentují samy.

Událost: Otázka: „Jak jste dosáhl mimořádné kvality černobílého obrazu v Satanském tangu? Měl jste speciální objektivy, filtry, postprodukci…?“ Odpověď: „Vždycky jsme museli počkat, až se posere počasí.“ Událostí roku byla návštěva Bély Tarra na dramaturgicky stále objevnější a podnětnější Letní filmové škole.

Michal Procházka

Volím na prvním místě oba letošní filmy Hong Sang-sooa už s ohledem na to, že se ani jeden z nich ostudně nedostal na žádný český festival. Zatímco se zdá, že například korejský thriller se ocitl u konce s dechem, k filmům klíčového člena korejské nové vlny se hlásí nejmladší generace. Hong Sang-soo otevřel cestu k zrcadlení velkých sociálních i korejských témat na zcela osobních, drobných příbězích, které jsou lehce nahozeny v podobě volných setkání a rozhovorů postav. Jak film uvedený v canneské sekci Certain Regard Hahaha, tak i snímek z benátské soutěže Oki's Movie představují dramata člověka, odžívajícího bolestnou minulost. Strýček Búnmí Apichatponga Weerasethakula byl asi opravdu nejlepším filmem, který zachránil canneskou soutěž před zatracením. Snímek Poezie režiséra Lee Chang-donga byl velkým zážitkem – je to návrat k příběhu staré existenciální kinematografie, který je přitom vyprávěn za pomoci zcela moderního, ambiciózního storytellingu. Na závěr bych vypíchnul jednu abstraktní zuřivost na pomezí animace, vj-ingu či výtvarné instalace, jakou je berlínský Orchester 2 Benedikta Rugara.

  • Hahaha (r. Hong Sangsoo, Jižní Korea 2010)
  • Oki's Movie (r. Hong Sangsoo, Jižní Korea 2010)
  • Strýček Búnmí (Loong Boonmee raluek chat, r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko/VB/Francie/Německo 2010)
  • Poezie (Shi, r. Lee Chang-dong, Jižní Korea 2010)
  • BOY (r. Roh Hong-jin, Jižní Korea 2010)

Vít Schmarc

  • Valhalla Rising (r. Nicolas Winding Refn, Dánsko/VB 2010) - Bakchanálie obrazu, pohanské krasořečnění, vikingský meč pohroužený až po jílec do tkáně logiky a racionality vypravování – objet petit a mého milovaného dánského drsňáka.
  • Náš den přijde (Notre jour viendra, r. Romain Gavras, Francie 2010) - Plíživě pomalý rozjezd, prudká gradace a exploze šílenství, odpoutaných symbolů, povědomý prostor, který se před očima přetváří v bizarní pustinu šílenství ovládanou neurotickou exhibicí Vincenta Cassela a Oliviera Barthelemyho. Death drive.
  • Pokušení sv. Toníčka (Püha Tõnu kiusamine, r. Veiko Ounpuu, Estonsko/Finsko/Švédsko 2010) - Heretická hagiografie moderního světce, který prochází mučivou prázdnotou post-sovětského kapitalismu – zneklidňující bludiště symbolů, vizuální fetiš i hrubý cynismus vymezují prostor, v němž tato novodobá legenda vládne jako arogantní a nesmiřitelný soudce.
  • Imaginární lásky (Les amours imaginaires, r. Xavier Dolan, Francie 2010) - Už jen kvůli tomu, jak mě Xavier Dolan oslovil něčím, co je mi žánrově i esteticky jinak zcela cizí; elegantní, svěží a do sebe zahleděný počin, který umí svou obsesivní touhou být milován znechutit stejně jako nadchnout.
  • Kick-Ass (r. Matthew Vaughn, VB/USA 2010) - Jediný „skoro-blockbuster“, který letos nabídl něco víc než jen stokrát vymlácená klišé a banální trikové exhibice – drzý, vulgární a ryzí komiksák, dílo tvůrce, který se nestydí vyčnívat.

Tomáš Stejskal

  • Seriózní muž (A Serious Man, r. Joel a Ethan Coelovi, USA/Francie/Velká Británie 2009) - Kromě toho, že jde o z trůnu nesesaditelnou komedii roku, ukazuje novinka bratří Coenů pozoruhodně obnažené kořeny vtipnosti a jejího vztahu k tragičnosti. Pokud vás tato primitivní i sofistikovaná jízda na vlně kvantových paradoxů nechá chladnými, tak prostě akceptujte záhadu. Nic víc nelze dělat.
  • Počátek (Inception, r. Christopher Nolan, USA/Velká Británie 2010) - Nejnapínavější thriller roku, který přitom popírá veškerá běžná pravidla, dle nichž se utváří napětí a další žánrové potěchy. Splněný sen, z něhož se lze jen obtížně probudit.
  • Fantastický pan Lišák (Fantastic Mr. Fox, r. Wes Anderson, USA/Velká Británie 2009) - Kdo by to byl řekl, že o nejlepší předvedení principů počítačové adventury na plátně vůbec se postará Wes Anderson. Nejrozvernější film roku a nejpolitičtější Andersonův snímek. Tahle země neni pro lidi. Ani pro zvířata. Patří chudým, fantastickým bytostem.
  • Viděl jsem ďábla (Akmareul Boattda, r. Kim Ji-woon, Jižní Korea 2010) - Nejlidštější film o monstrech vůbec. Smích a slzy v nietzscheovském, „lidském, příliš lidském“ balení.
  • Vejdi do prázdna (Enter The Void, r. Gaspar Noé, Francie/Itálie/Německo/Japonsko, 2009) - Nejpsychedeličtější film vůbec. Dilatace času.

Událost roku? Vztahuje se sice spíše k letům následujícím, a zatím těžko předvídat, jak zásadní bude, nicméně výměna uměleckého vedení našeho nejprestižnějšího filmového festivalu MFF Karlovy Vary (na pozici uměleckého ředitele nahradil Evu Zaoralovou Karel Och) by mohla přinést tolik potřebný svěží vítr, neřku-li koncepční přístup do zákulisí naší festivalové dramaturgie. I zázraky se dějí.

Aleš Stuchlý

  1. Jediný skutečně geniální film, který mi vynahradil (pod)průměrnou festivalovou sezonu i mírné rozpaky nad přeceňovanými americkými trháky: Seriózní muž (A Serious Man, r. Ethan a Joel Coenovi, USA 2010)
  2. Výjimečné dílo s chybami: Moje štěstí (Schastye moe, r. Sergej Loznica, Německo/Ukrajina/Nizozemsko 2010)

Oba snímky navíc přes všechny formální, historické i geografické rozdíly pojí společný koncept: vybrané kapitoly z mechaniky pohrom.

Tři další tituly, které mají můj respekt:

  • Med (Bal, r. Sermih Kaplanoglu, Turecko 2010)
  • Lurdy (Lourdes, Jessica Hausner, Rakousko, Francie/Německo 2009)
  • Libanon (Lebanon, r. Samuel Maoz, Izrael/Německo/Francie/Libanon 2009)

Zážitky roku: Nezapomenutelná osmihodinová seance a nejkrásnější trmácení vůbec aneb Satanské tango na LFŠ + nekompromisní (zdaleka nejen filmová) lekce Bély avaTarra tamtéž. Hudební vizionáři umocňující svou muziku nekonvenčními filmy: egomaniakální monstrum Kanye West uštědřuje svým snímkem Runaway všem vyznavačům autenticity rány z fantazijních krajin. Radikální gramofonista a výtvarník Christian Marclay vytvořil 24 hodin trvající koláž z filmů (The Clock), v nichž hodiny ukazují ubíhající čas, a vystihl tak globální zeitgeist: svět, který mluví tak rychle, že musí dýchat zadnicí.

Slastně epileptická titulková sekvence filmu Vejdi do prázdna (G. Noé). A pak taky tropické Hovory A s oblíbencem Lisandrem Alonsem (LFŠ), zenové rozmlouvání s Lee Chang-dongem (MFF KV), nekorektní srandičky s Alexem van Warmerdamem, a absintové dialogy s největším knírem Gasparem Noé (obojí Febiofest).

Antonín Tesař

  1. Seriózní muž (A Serious Man, r. Joel Coen, Ethan Coen, USA 2009) - Sy Ableman s námi.
  2. Viděl jsem ďábla (Akmareul boattda, r. Kim Ji-woon, Jižní Korea 2010) - Euforická krvavá komedie a zároveň působivý film o pomstě.
  3. Počátek (Inception, r. Christopher Nolan, USA 2010) - Mimořádně nápaditě vyprávěný film.
  4. Křičící muž (Un homme qui crie, r. Mahamat Saleh-Haroun, Čad/Francie/Belgie 2010) - Takhle důkladná proměna celého prostředí filmu se v minimalistických festivalovkách nevidí.
  5. Fantastický pan Lišák (Fantastic Mr. Fox, r. Wes Anderson, USA 2009) - Další výborná komedie.

Filmová událost roku: Smrt Leslie Nielsena. Takovej konec jsem nečekal…

Přečteno 20266x

Článek vyšel v časopise Cinepur #73, leden 2011.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.6 /10

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

DavidL  (14.2.2012 01:43)

Ještě pro pana Klepikova - Divoká tráva! Též výborně! Sakryš, konečně chápavý divák. Děkuji.

DavidL  (14.2.2012 01:42)

Pěkně, pane Klepikove! Za toho Godarda za jedna!

Rover  (4.3.2011 12:11)

Aha, to mi nedošlo.

koleso  (19.2.2011 16:17)

Rover: vzhledem k datu premiéry stihli Hooperův film vidět do uzávěrky ankety jen ti, co si v září udělali výlet do Toronta (a to jsou - mezi námi řečeno - pěkní snobi).

Ondra  (18.2.2011 00:32)

hmm, mě bude zajímat recenze, která se tu o králově píče napíše.... mně ten film připadá jako zcela korektní kandidát na oskara, oslnivé herecké výkony, civilní pohled na velké dějiny, ale naprosto nic neočekávatelného a překvapivého... pro mě je to film, jemuž nelze nic vytknout, ale zároveň mi po něm zůstává hrozně málo pozoruhodného, na co bych rád vzpomínal.... na druhou stranu, mrzí mě, že nikdo nezmiňuje baumbachova greenberga nebo kechichovu černou venuši

Rover  (17.2.2011 15:08)

King's Speech fakt ani jednomu z respondentů nepřišel jako aspoň jeden z pěti nejlepších filmů roku? Chápu, že každej máme svůj vkus, ale přijde mi to u tak výraznýho snímku zvláštní...

koleso  (1.2.2011 22:24)

Ad Ondra: jsme moc rádi, že vám anketa slouží jako inspirace, ale zpětně dohledávat a hlavně přepisovat všechny odpovědi je mimo naše možnosti (o podobě ankety však v redakci vedeme spory každý rok, takže se její podoba v budoucnu dost možná změní). Ad Barel: všichni naši přispěvatelé přistupují k hlasování obecně velmi zodpovědně - jsem přesvědčený, že o Roně to platí dvojnásob.

Barel Krožek  (1.2.2011 18:35)

Ten projekt Roňa z domácí dílny Bohušových má býti recesí, či něco takového existuje skutečně?

Ondra  (1.2.2011 17:55)

nebylo by tu možné zveřejnit zde kompletní hlasování všech přispěvatelů ankety, tedy ne pouze prvních pět? spoustu zajímavých věcí během roku prošvihnu a jsem vděčný za jakékoli tipy, které pak můžu během dalšího roku dohánět. u mnoha hlasujících mě mrzí, že se nedozvím zbytek seznamu (např. p. Blažejovský).....

Klokan  (1.2.2011 15:35)

Seriozní muž, Social network mě nezaujaly a u Vejdi do prázdna mě rozbolela hlava. Zato Viděl jsem dábla, Pan Lišák, Počátek, Kick Ass nebo masterclass Bély Tarra-to je jiná káva!

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #114

#114

prosinec 2017



DALŠÍ Z RUBRIKY anketa

Nejlepší filmy roku 2016, část 2.

Nejlepší filmy roku 2016, část 1.

Jak prodat film? Anketa s filmovými distributory a producenty

Kritikové a filmaři o kritice

Nejlepší filmy roku 2015

Nejlepší filmy roku 2014

Anketa / Jak si stojí současný český dokument?

Nejlepší filmy roku 2013


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Ester Krumbachová

Nejvíc nominací na Zlaté glóby získala romance Tvar vody

Pokračování seriálu Sedmilhářky bude režírovat Andrea Arnold

Berlinale zahájí animovaný Psí ostrov Wese Andersona

V Sundance uvedou své filmy Hawke, van Sant nebo Paul Dano


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (88) / fenomén (67) / festival (56) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (110) / komiks (10) / kritika (713) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (613) / objev (3) / pojem (36) / portrét (5) / profil (96) / reflexe (24) / report (95) / rozhovor (151) / scénář (4) / soundtrack (35) / téma (836) / televize (85) / tisková zpráva (1) / událost týdne (193) / video (2) / videoart (16) / videohra (52) / web (40) / zoom (149)

Cinepur #73 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #73, leden 2011

Z obsahu tištěného čísla:

Na mamuta! / Cinefilní smutek zarostlého tlustokožce (Jan Kolář, kritika)

Mimo princip autority / Esej o životě a smrti filmu (Matěj Metelec, téma)

Cikáni / Karel Hynek Mácha (Lukáš Skupa, dvd)

Starý hnusný kapitalismus (Jaromír Blažejovský, zoom)

Vrah ve mně / Sociální drama jako brutální noir (Marcel Arbeit, kritika)

Medvědí ostrovy / Mráz a sníh, sníh a mráz (Veronika Lišková, kritika)

+ více...