Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

3D realita / Technologické zázemí stereoskopie v ČR

téma: Stereoskopický film / Petr Vítek komentáře (1)

3D realita / Technologické zázemí stereoskopie v ČR

V předchozích článcích publikovaných na stranách tohoto časopisu jsme se věnovali digitálnímu kinu dle DCI standardu a 3D digitálnímu kinu.[1] Popsali jsem si principy a zkusili odhadnout, jakým směrem se obzvlášť 3D projekce posunou. Jaké technologie provozovatelé kin vyberou, jaké budou s projekcemi stereoskopických filmů problémy, a jak zareagují diváci. K dnešnímu dni je v ČR nainstalováno 19 sálů s plně digitální technologií dle DCI standardu, a všechny tyto sály jsou vybaveny systémem pro promítání 3D filmů. Také již bylo uvedeno několik zajímavých stereoskopických snímků a několik dalších kin se snaží být vybaveno 3D technologií do premiéry 3D hitu letošní sezony – třetího dílu animované série Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů. Máme tedy dost informací, abychom mohli zhodnotit, jak si 3D projekce stojí a co nového do kina přinesla.

Technologie

Překvapivě v ČR nezvítězila pouze jedna 3D technologie, ale byly použity hned tři možné systémy. Jednosálová kina měla na výběr ze dvou možností: buď Dolby 3D, nebo Xpand 3D. Všechny další varianty vyžadují pro 3D projekce použití stříbrného plátna, neboť využívají systémů cirkulární polarizace, pro něž je klasické bílé plátno nevhodné – neodrazí totiž světlo tím správným způsobem (odrazí ho nepolarizované). Zdigitalizována jsou zatím pouze 3 jednosálová kina (v Lounech, Sokolově a Dobřanech), která všechna vybavila technologií česká společnost, a všechna mají instalován 3D systém firmy Xpand. Jedná se o systém s aktivními brýlemi, s LCD panely, které propouští obraz střídavě do jednoho a druhého oka. Tato varianta se jeví jako velmi výhodná, neboť si vystačí s nižším světelným výkonem projektoru než technologie Dolby 3D. A zejména v menších kinech, které se snaží ušetřit každou korunu je úspora na výkonu projektoru značná. Kino by jinak muselo pořídit projektor s vyšším nominálním výkonem, což je často otázka statisíců, nebo problém řešit minimálně výměnou stávajícího plátna za plátno s vyšší odrazivostí. Nevýhodou systému Xpand 3D jsou však nejdražší brýle na trhu (jejich cena je zhruba o 70% vyšší než cena Dolby 3D brýlí) a tedy i nutnost je pečlivě hlídat. Brýle mají bezpečnostní čip a kina používají hlídací rámy podobné rámům v obchodech, ale i tak ke krádežím brýlí dochází. Samotná technologie sestává ze synchronizační jednotky připojené k projektoru a IR (infračervených) vysílačů, které jsou instalovány v sále (jejich počet je dán členitostí sálu, většinou stačí jeden až dva). Brýle mají IR přijímače, které zachytí IR signál od vysílačů a tím synchronizují LCD panely v brýlích s promítaným obrazem. Brýle poslední generace mají automatické zapínaní a vypínání a výměnnou baterii. Sytém Xpand je možno využít na všech DCI projektorech a serverech kromě Sony. Po zakoupení tohoto systému není nutno platit jakékoliv licenční poplatky výrobci technologie. Brýle se myjí a dezinfikuji ve speciální myčce. Během instalace a provozu v ČR se zatím nevyskytl žádný problém. Technologií Xpand jsou rovněž vybaveny multiplexy společnosti CineStar.

Druhou technologií, která nevyžaduje stříbrné plátno je technologie Dolby 3D. Používá pasivní brýle s barevnými filtry, které do každého oka propustí pouze jinak barevně „posunutý“ obraz. Ten je vytvořen ve vlastním projektoru, do kterého je vložen rotující barevný filtr, skrz který je obraz na plátno promítán. Tato technologie vychází z původní stereoskopické technologie z padesátých let minulého století. Dolby 3D má díky brýlím a na rotačnímu filtru v projektoru větší světelnou ztrátu než Xpand, a potřebuje tedy silnější světelný tok, což znamená buď vyšší výkon projektoru, nebo plátno s větším ziskem (vyšší odrazivost). Tyto aspekty variantu Dolby 3D prodražují, na druhé straně jsou zde výrazně menší náklady na pořízení brýlí, které je sice třeba také hlídat, ale protože nejsou na rozdíl od brýlí Xpand použitelné u „home“ technologií a cena není tak vysoká, bude i jejich zabezpečení jednodušší. Brýle opět mohou být chráněny bezpečnostním čipem. Systémem je vybaven řetězec multiplexů Cinema City a samostatný zlínský multiplex GAC.

První projekce byly velmi tmavé a výsledný efekt nebyl z nejlepších, což provozovatele donutilo k výměně pláten a výměně lamp za lampy s vyšším výkonem. Pak již byla kvalita obrazu srovnatelná s Xpand systémem. Brýle Dolby 3D jsou plastové a jejich skla je možné v případě poškrábání vyměnit. Za technologii se opět neplatí licenční poplatky (takže nákupní cena je cena celková). Brýle se opět myjí a dezinfikuji v myčce.

Systém Dolby 3D je velmi citlivý na světelný výkon a pokud budou provozovatelé kin šetřit a „stahovat“ výkon lamp, jak je v ČR zvykem, bude výsledek velmi žalostný. Nicméně díky své, v kinech velmi dobře hodnocené, „nálepce“ Dolby, bude tento systém jistě žádaný.

Posledním systémem, který byl v ČR instalován, je systém MasterImage a využívá jej řetězec multiplexů Pallace Cinemas. Jde o korejskou variantu systému RealD (v současnosti nejrozšířenějšího 3D systému na světě). Jedná se o technologii založenou na cirkulární polarizaci, která vyžaduje stříbrné plátno. Je zde použito pasivních brýlí s polarizačními filtry, které propustí vždy pouze obraz se shodnou polarizací (každý filtr v brýlích má rozdílný typ polarizace). Systém RealD řeší polarizaci obrazu elektronicky pomocí tzv. Z-screenu, tedy jakési obrazovky, která je umístěna před objektiv projektoru, a v přesně dané frekvenci mění polarizaci obrazu. Systém MasterImage dosahuje polarizace obrazu pomocí mechanického zařízení, které je rovněž představeno před objektiv projektoru. Toto zařízení se skládá z motorové a synchronizační jednotky a plastového disku, který je rozdělen na sektory s rozdílnou polarizací a svým rotováním před objektivem promítaný obraz polarizuje. Brýle používané v tomto systému jsou jednorázové: po každé projekci se vyhazují a recyklují.

Předváděcí projekce tohoto systému nedopadla příliš dobře. Obraz měl „duchy“ (docházelo k rozdvojení obrazu), byly v něm artefakty, byl neostrý a jakoby „zatažený“ šedivým filtrem. Předpokládám, že toto vše bylo dáno špatným nastavením celého systému a bylo, nebo bude napraveno. Se špatným nastavením však nijak nesouvisí to, že se brýle určené k jednorázovému použití používají opakovaně. Brýle na to nejsou dimenzovány a budou se ničit, nehledě na to, že bude problém s jejich desinfekcí a očistou. Moje brýle, které jsem na projekci dostal, byly takřka neprůhledné.

Systém RealD je pro multiplexy velmi výhodný. Jednorázové brýle sníží potřebu dalšího personálu na vydání a výběr brýlí. Stejně tak není třeba instalovat bezpečnostní rámy a samotné brýle se cenově pohybují okolo jednoho dolaru. Ve světě je běžné, že se na nákupu brýlí podílí distributor filmu. Na to, zda bude MasterImage, coby „kopie“ RealD sytému, funkční i u nás, si musíme chvilku počkat, ale první dojmy z této technologie jsou dosti rozpačité.

Další systémy jako Sony 3D, RealD, či systém dvou projektorů zatím nejsou v ČR instalovány.

Digitální 3D vs IMAX

Velkou otázkou digitální 3D projekce je její srovnání s kiny IMAX. Výroba filmů pro IMAX je jedním z nejnákladnějších odvětví filmového průmyslu. Výroba filmové kopie pro IMAX je třiatřicetkrát dražší než výroba 3D digitální kopie. I proto již před několika lety IMAX ohlásil přechod na digitální technologii. Bohužel se tím dostal do velmi problematické „technologické pasti“. V tuto chvíli neexistuje digitální technologie, která by byla schopna usvítit obrovská IMAXová plátna. Digitální projektory jsou schopny obrazu až do třiceti metrů, ale pouze ve standardním filmovém formátu. Někdy skoro čtvercová plátna s pětadvaceti metry na výšku zatím žádný projektor nezvládne. Takže buď se zmenší plátna a už to nebude IMAX, který si na obrovských rozměrech plátna zakládá, nebo si na digitální éru IMAXu ještě nějakou dobu počkáme. Zatím se uplatňuje varianta s menšími plátny pod názvem IMAX Digital a pravověrní IMAXisté se bouří.

3D jako záchrana malých kin?

Přechod z filmového pásu na digitální formát představuje jednou z nejvýraznějších změn od příchodu zvukového, nebo barevného filmu. Ve světě je tomuto tématu věnována velká pozornost a do diskuzí se zapojují jak provozovatelé kin, tak diváci. V Česku se však téma digitalizace smrsklo pouze na stereoskopické filmy. Téměř každé kino, které chce v nejbližší době přejít na digitální technologii rovnou počítá s instalací 3D. Je ale vůbec o 3D filmy takový zájem? A ví o nich diváci?

Nabídka stereoskopických filmů v české distribuci je zatím dost monotematická. Takřka výhradně jde o animované, většinou rodinné komedie nebo napodobeniny IMAX přírodovědeckých dokumentů. Jednou z výjimek byl hraný horor Krvavý Valentýn, který však kromě několika 3D triků nemohl zaujmout ani příznivce béčkových hororů. To, že i ve výhledu premiér 3D titulů se opět objevují většinou animované snímky, potvrzuje, že 3D filmy se zaměřují především na sektor zábavy pro děti a mladistvé. A tam slaví úspěch.

Provozovatelé multiplexů však fenomén 3D filmů jednoznačně podcenili. Jejich nastupující vlnu nepodpořili žádnou výraznější marketinkovou kampaní a spousta diváků doposud netuší, že nějaké digitální 3D existuje. (Byl jsem dokonce i svědkem toho, že někteří filmoví recenzenti až na novinářských projekcích zjistili, že u dveří do sálu dostanou ještě speciální brýle a shlédnou stereoskopický film.) Přitom se o této technologii mluví již minimálně dva roky a komerční filmy jsou přes rok v zahraniční distribuci.

Naproti tomu jednosálová kina jsou nadšena. Na malých městech je 3D velkou událostí, a není problém tuto informaci divákům předat. Digitální kina v Lounech, Sokolově, Dobřanech si 3D projekce (a zvláště jejich návštěvnost) nemohou vynachválit. Zde je 3D rozhodně velkým přínosem a rychlé rozhodnutí o pořízení digitální technologie včetně 3D se určitě vyplatilo. Jak vše bude fungovat s přibývající konkurencí zatím není jisté, ale odhadl bych, že minimálně dva roky bude 3D velkým hitem a malá kina (coby „lokální IMAXy“) mohou své „mladé“ diváky zase nalákat zpět od televizí a domácích kin, kam se 3D ještě nějakou dobu nedostane.

Přečteno 8224x

Článek vyšel v časopise Cinepur #64, červenec 2009.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.4 /8

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Petr Vítek  (2.10.2009 11:59)

Zde odkaz na současný stav zdigitalizovaných kin.

http://www.digitalnikino.cz/forum/4

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #122

#122

duben 2019



DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu

Úvod k tématu 119: FAMU

Úvod k tématu 118: Neonoir

V koloběhu krizí a proměn / Poznámky k vývoji argentinského filmu

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

Úvod k tématu 116: Jan Švankmajer

Úvod k tématu 112: České filmové obrození?


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Digitalizace českých kin / Ještě není pozdě


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (96) / fenomén (72) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (785) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (712) / objev (3) / pojem (36) / portrét (10) / profil (104) / reflexe (24) / report (106) / rozhovor (158) / scénář (4) / soundtrack (43) / téma (885) / televize (99) / tisková zpráva (1) / událost týdne (232) / video (2) / videoart (16) / videohra (60) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #64 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #64, červenec 2009

Z obsahu tištěného čísla:

Terminator Salvation / Dvouhodinový trailer (Jiří Flígl, kritika)

Probořit čtvrtou stěnu / "Belasconismus", modernismus a 3D Kiss me Kate (William Paul, téma)

Editorial č.64 / Septická podstata festivalového bytí (Aleš Stuchlý, editorial)

Rhizomatický projekt / Monument transformace 1989-2009 (Kamila Boháčková, horizont)

Od atrakce buržoů k filmu zítřka / Proměny diskurzu o stereoskopickém filmu v českých periodikách 40. a 50. let (Tereza Frodlová, téma)

Hnus (Jiří Flígl, dvd)

+ více...