Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial č.63

editorial / Kamil Fila / komentáře (7)

Omíláním slova krize v médiích se v našich myslích uchytí krize jako univerzální odpověď na všechno. Něco nejde dobře, může za to všeobecná krize, lhostejno, zda (aktuální) ekonomická či (dlouhodobá) morální. Říct, že filmová kritika je v krizi, není tedy žádné překvapení.

Jeden ze zlomových momentů ve filmové kritice byl v polovině 70. let nástup blockbusterů v USA, kdy názor recenzentů přestal mít jakýkoli vliv na návštěvnost, hlavní slovo měl propagační diskurz. V Česku bylo zase možné uvažovat o úpadku kritiky na základě toho, že za minulého režimu po roce 1968 panovala politická nesvoboda, ale nejsilněji se o ztrátě smyslu filmověkritického psaní začalo mluvit až po Listopadu 1989, kdy se najednou trh přehltil dosud zapovězenou filmovou produkcí a kritika nebyla s to rozlišovat mezi vším dovezeným artiklem. (Náhle se objevily vzpomínky na „zlatou dobu“ samizdatů.)

K tomu se ještě s postupujícími léty přidružila bulvarizace médií, z nichž se mnohá až dosud jinak vydávala za seriózní a důvěryhodná. Rubrika Kultura byla nahrazena na více zahraničních serverech názvy jako Showbizz či Entertainment, v papírových verzích domácích deníků vřazena někam do sešitu Ekonomika či Sport. Zkracují se délky článků, jazyk se zjednodušuje do reklamních frází. V případě filmových hitů je především potřeba vyzpovídat nezletilé fanoušky, kteří přitom paradoxně psané slovo ani nepovažují za hlavní zdroj informací a noviny téměř nečtou. Za kulturní zprávy se nyní považují hlavně příhody ze života celebrit a ze samotných novinářů jsou činěny celebrity, jejichž „hvězdnost“ je podporována tím, že se zúčastňují „žertovných akcí“. Recenze se obracejí především k cílovému publiku dotyčných snímků a hladí ho po srsti. Najít zvídavou otázku či pochybnost takřka nelze, na úvahy a přesnější argumentaci není místo. Kritik, který se pokusí jít proti proudu a mluvit sám za sebe, je pak čtenáři neustále opravován, že nepíše recenze „objektivně“.

Z těchto střípků se leckomu složí obraz jasné krize, jíž prochází filmová kritika po celém světě. Zapomíná se ovšem na to, že kritičnost myšlení není nutně záležitostí profesionálů. Kritičnost se dnes nepěstuje v tradičních médiích, která oslovují především tradičně smýšlející publikum. Nelze popřít, že zprostředkovaně na média působí „teror fanoušků a kultu celebrit“, ale ono publikum, které má mít údajně vliv na celkové zpovrchnění médií, je v celkovém úhrnu jinak poměrně kritické. S rozvojem internetu, blogů a uživatelských databází nebývale vzrostla možnost vyjádřit svůj názor, jenž může být ve své nekorektnosti nakonec mnohem průraznější a objevnější než uhlazené referáty ze „seriózních médií“.

Těžko zpochybnit, že na webu neroste pouze „kolektivní inteligence“ (jak si představují utopičtí vizionáři), ale i „kolektivní blbost“, ovšem nikdy předtím v dějinách nebyla tak snadno dostupná tak široká škála názorů, která nám umožňuje mít relativně ucelený obrázek o recepci jednotlivých děl. Navíc si můžeme všimnout, že i v rámci filmových databází existuje jakási hierarchie, že je možné vyzdvihnout „kvalitní názor“ a že přispěvatelé, kteří jsou ostatními uznáváni, se vyjadřují – inu, jako ti původní kritici, kteří byli potlačeni či úplně vytlačeni z velkých, tradičních papírových periodik.

Kritika nikdy nezemřela, nikdy neupadla, jen není mocensky centrovaná na určitých místech a neustále migruje. Její jazyk a metody se proměňují, avšak základní princip pokládat si otázky „co, proč a jak“ a být resistentní vůči snadným odpovědím přetrvává. Na případu sledování a hodnocení filmů se dá demonstrovat, že lidé mají vrozenou potřebu kultivovat své sebevyjádření a není vůbec na místě psát pesimistické scénáře.

Přečteno 7301x

Článek vyšel v časopise Cinepur #63, květen 2009.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.1 /18

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

komentáře

Adam (16.6.2009 22:46)

Tak jediné co z té kuchařky od paní Mirky Spáčilové znám, je Duch (smích a slzy ?!), takže můžu jít s klidným svědomím spát!
Dobrou.

anonym (30.5.2009 11:11)

Já to myslel spíš tak, že pokud nemáme nějaké objektivní a absolutní kritéria pro kvalitu kritiky (což asi tak úplně nemáme, i když já si třeba myslím, že n druhé straně existuje určitá argumentovatelná shoda o kvalitě některých textů) nelze hovořit o úpadku či pádu. Kritika se tak prostě jen vyskytuje.

Potíž je tady v tom, že jakmile prohlásíme za kritiku cokoliv, téma prostě zaniká. ALE: Třeba postřeh "Navíc si můžeme všimnout, že i v rámci filmových databází existuje jakási hierarchie, " -- ja zajímavý, ale nevím jak udělat ten druhý krok, totiž ten hiearchický výběr nějak kanonizovat.

Konkrétně třeba já když něco napíšu jediná odezva v případě Gymplu jsou tři ostře negativní ohlasy. OK, nevadí mi, že jsem zas jednou napsal blábol. Jenže po x-měsících mi přijdou dva nedšené maily týkající se toho smého textu. A co s tím: je ten text kvalitní neboje to blábol a proč?

Výsledek je nakonec ten, že vlastně to psaní člověka nebaví. Proč dělat něco, covlastně nemá žádné kritéria. A pokud by by měl šlověk psát z vnitřní potřeby, kde je ta hranice mezi uměleckým puzením a grafomanií?

V době před internetové jsem něco napsal, dal to číst kámošům, případně mi doporučili někoho z FFUK a bylo jasno. Dnes se jaksi čeká, že tuto interkci vyřeší internet (a lidi třeba nemají až tak velkou potřebu se scházet - a nebo je pár navzájem se obdivujících cvoků na autorských čteních).

Takže k tomu přistupuju s mírnou skepsí, očekávaje co se z toho vyvine. A třeba něco jo, ale i ten Váš text je tak trochu bezradnej IMHO.

Kamil Fila (29.5.2009 20:20)

Pardon, ale co sleduju diskusi o filmové kritice, tak vlastně veškeré nářky padají na to, "že nám dnes nevycházejí noviny s pořádnou kritikou". Čili protiargument "hledejte jinde, třeba na internetu a mimo tzv. oficiální zdroje" je, domnívám se, docela závažný. Opravdu to řeší 80 % té diskuse. Je to prostě debata na stejné úrovni, jak je to s uměním, jestli je jím jenom to, co je umístěno do rámce oficiálních institucí apod. Nepokládám potom ono tvrzení za výplň, ale dost zásadní věc.

Kamil Fila (29.5.2009 20:05)

Ondřej Čapek (29.5.2009 17:05)

Myslím si, že tohle se KF až tak nepovedlo, třeba věta "Kritika nikdy nezemřela, nikdy neupadla, jen není mocensky centrovaná na určitých místech a neustále migruje." mi přijde taková ta výplň "když venku prší bude mokro".

Zdeněk H. (29.5.2009 07:50)

Petře, nemohl byste být věcnější?

Petr (29.5.2009 05:04)

To je největší blbost, co tady píšete. Zajděte na psychiatrii. Z vašich slov je mi blbě.

POSLEDNÍ ČÍSLO

#145

RUBRIKY

anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (120) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (18) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (17) / kauza (1) / kniha (133) / kritika (1122) / mimo kino (193) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (53) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (89) / téma (1035) / televize (139) / událost týdne (292) / videohra (84) / web (46) / zoom (174)

Tento článek vyšel v časopise Cinepur #63, květen 2009

Z obsahu tištěného čísla:

Kijoši Kurosawa (Tomáš Stejskal, profil)

Zack a Miri točí porno / Let us fuck, aneb bří Weinsteinové vrací úder (Jindřiška Bláhová, kritika)

Kde se točí čím dál víc (David Čeněk, glosa)

Když Heck potkal Rachel / ...a Rachel potkala Luce (Eva Chlumská, téma)

Herečky / Sejdeme se v bezvýznamnosti (Zdeněk Holý, kritika)

Gran Torino / Od karikatury k relativizaci mýtu (Radomír D. Kokeš, kritika)

+ více...