Cinepur / Časopis pro moderní cinefily
Editorial č.57 / Kritika, pseudokritika a televize
editorial / Helena Bendová / komentáře (29)
Smyslem kritiky není sdělovat nějaké definitivní, navždy platné pravdy, co je dobré nebo špatné - jelikož je to dobré nebo špatné vždy z hlediska nějakých kritérií, pro nějaký typ lidí. Vcelku prostý smysl kritiky pro mě spočívá spíš v tom, že dokazuje, že na kritizovaných dílech, věcech, činech atd. záleží, že není jedno, jaké jsou, že mohou být lepší či horší a že je možné o tom poměrně přesně, věcně a jasně uvažovat. V podstatě z toho pro mě plyne paradoxní, ale úlevné zjištění, že čím je kritik přísnější, tím je hodnější. Kritizování klade na kritika samozřejmě určité nároky: je třeba se například naučit nahlížet věci s tou správně vyváženou směsicí odstupu a zaujatosti, klást relevantní otázky ve vztahu ke kritizovanému dílu, umět precizně vyjádřit svůj názor a umět jej vyargumentovat, podložit jej poukazy na konkrétní rysy kritizované věci.
Některé televizní zážitky z poslední doby ukazují, že pro mnoho lidí není kritizování něčím snadným. Velmi pozoruhodný je například vztah České televize ke kinematografii, kterou odbývá povrchními informujícími poznámkami v Televizních zprávách anebo bujaře humornými, ovšem nekritickými poznámkami v Kinoboxu. Nejvíce reflexe ve vztahu ke kinematografii by tak člověk očekával od každotýdenního půlhodinového pořadu Jolky Krásné Film 2008, který je prezentován v rámci kanálu ČT24, tedy kanálu, jehož posláním je - jak si alespoň naivně myslím - s kritickým odstupem rozebírat události kolem nás.
Musím přiznat, že kdysi mě cinefilně dojal ve stařičkých Dějinách filmových teorií od Guida Aristarca citát jistého filmového kritika z 20. let: „I ten nejhorší film je pořád ještě film.“ Nicméně postavit na takovémhle implicitním názoru celý pořad o filmu, jak to, zdá se, dělá Jolka Krásná ve Filmu 2008, se mi zdá až příliš radikální. Navíc za jejím odmítnutím jakékoli kritičnosti vůči filmům a jejich tvůrcům, které si zve do svého pořadu, necítím ani tak cinefilní zápal, jako spíše určitou pohodlnost (proč se hádat, když si můžeme hezky poklábosit?), ne-li pragmatickou taktiku. Mezi díly, která jsou pořadem nekriticky propagována, totiž nalezneme zhusta ty, které koprodukovala či se chystá vysílat Česká televize.
Vedle bezzubě nekritických ovšem nalezneme v ČT i pořady radikálně kritické, například filmových dokumentaristů (Vít Klusák, Filip Remunda, Robert Kirchhoff, Karel Žalud ad.), kteří od podzimu připravují pro ČT2 pořad Burianův den žen. Předmětem ostré kritiky, pomocí níž se tento dokumentární cyklus chce odlišit od jiných portrétních a diskusních pořadů, se tu stávají ženy, resp. jen některé, ty, které nezapadají do představ tvůrců. (Zatímco Lucii Vondráčkové je několikrát sarkasticky předhazována banálnost jejích písňových textů, živelné Janě Uriel Kratochvílové je dovoleno, aby své písně prozpěvovala polovinu pořadu, přičemž jejich kýčovitost („hleďte vzhůru na křídlech nebeské lásky, lásky vzácné nesmírné, zlaté lásky vesmírné“ atd.) najednou nikomu nevadí.) Napadat někoho proto, že mám předsudky a už předem jasnou představu o tom, jak by měla vypadat správná hudba nebo správný životní styl, tak jak to tvůrci Burianova dne žen předvedli např. v dílech s Lucií Vondráčkovou či Olgou Šípkovou, není ovšem kritika, ale prostě jen demonstrace vlastní elitářské pozice. Stejně tak rádoby odvážné sebekritické odhalení na závěr pořadu s Šípkovou, že to pánové tvůrci (obzvláště moderátor Jan Burian a režisér Karel Žalud) možná trochu přepískli ve své manipulativnosti a agresivitě vůči zpovídané cvičitelce, není pro mne ani tak projevem zdravé (sebe)kritičnosti jako spíše trapným alibismem. Skutečně sebekritický tvůrce by si nenechal za takový přiznaně(!) nepodařený, nic neříkající pořad platit a nenechal by diváky ztrácet čas jeho sledováním - prostě by natočil nějaký podařenější, kde by došlo k plodnější konfrontaci názorů.
Kritičnost vůči filmu anebo naopak filmovou kritičnost tak v televizi není snadné najít, jako kdyby se jí buď televize obloukem vyhýbala, anebo ji zas přeháněla v jakémsi sebeparodujícím, nikam nevedoucím gestu. Škoda.
Přečteno 11804x
Článek vyšel v časopise Cinepur #57, květen 2008.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
2.8 /18
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
komentáře
Hezky si vystihl zaver se Sipkovou :-)
Naprosto souhlasím skomentářem o pořadu Burianův den žen,kdy se rádoby intelektuálně Burian naváží do textů Vondráčkové.Burian je sám svým slohem a projevem spíše buran.Rád by "zvítězil a ukázal pravdu",ale nemohu si vzpomenout na nic jiného než na:Žlutý kanárek,žlutý kanárek,žlutý kanárek,žlutý kanárek....
2 Zdenek H.: trochu se mijime, protoze ja jsem videl tu cast s pornohvezdou. Prisla mi fajn, tvoje slova o intelektualnim kyci na nej moc nesednou - mrkni se na to na webu.
Je ale pravda, ze Filip Remunda a Vít Klusák se v CS trochu vezou na libivosti temat a je pravda, ze by mohli byt mene povrchni. JENZE, kdyz to srovnam s primitivismem Guma Guar http://www.gumaguar.bloguje.cz/ s uslintanou samolibosti senilnejiciho Vachka, s povrchnim anti-kapitalismem A2 treba v clanku Radovana Baroše tak mi prijde, ze nic jinyho si nezaslouzime.
Prijde mi, ze tvurci toho o soucasnym svete vedi asi tolik, jako ucitel Garrison ze South parku o drogach a omezuji se na vety typu kapitalismus je spatny aaano?
vesměs souhlasím se zdeňkem h. navíc mi přijde výrazně zavádějící, ne-li nesmyslný název pořadu, který se sice účinně "marketingově" napojuje na burianovu "ženskou" desku, potažmo sbírku básní, ale jinak coby snaha o kritiku, řekněme, určitého mediálního diskursu nemá s ženskou otázkou naprosto nic společného....
vesměs souhlasím se zdeňkem h. navíc mi přijde výrazně zavádějící, ne-li nesmyslný název pořadu, který se sice účinně "marketingově" napojuje na burianovu "ženskou" desku, potažmo sbírku básní, ale jinak coby snaha o kritiku, řekněme, určitého mediálního diskursu nemá s ženskou otázkou naprosto nic společného....
vesměs souhlasím se zdeňkem h. navíc mi přijde výrazně zavádějící, ne-li nesmyslný název pořadu, který se sice účinně "marketingově" napojuje na burianovu "ženskou" desku, potažmo sbírku básní, ale jinak coby snaha o kritiku, řekněme, určitého mediálního diskursu nemá s ženskou otázkou naprosto nic společného....
Zdeněk H. popsal naprosto precizně i moje pocity z pořadu, včetně toho nesmírného studu.
Co se vrátit k tématu? Já jsem viděl dva, pravděpodobně ty nejotřesnější díly s Lucií Vondráčkovou a Olgou Šípkovou. Možná než na Buriana tento pořad poukazuje na jeho producenty skryté za společnost Hypermarket Film, tedy známé tvůrce Českého snu Filipa Remundu a Víta Klusáka. Český sen i BDŽ jsou podle mě typické ukázky toho, čemu říkám intelektuální kýč. To jsou ty momenty, kdy se ke slovu dostává jednoduché myšlenkové schéma, myšlenkový stereotyp, spojený s takovým tím rádoby spravedlivým odsouzením. Zatímco nad uměleckým kýčem se dojímá maloměšťák, který si říká, jak je citlivý a jak je skvělý, když dokáže obcovat s uměním, u intelektuálního kýče si ulevují ti, kteří by sebe rádi viděli jako přemýšlivé a dostatečně kritické tvory. Mezi ty nejhloupější stereotypy, které jsem zaznamenal v oněch dvou dílech BDŽ, patří osočování popkultury z nízkosti, varování pře umělostí doby a vzývání návratu do přírody, zaklínání se prioritou kultury ducha před kulturou těla.
Zkrátka, když se dívám na BDŽ, cítím velmi podobný stud, jaký jsem zažíval při sledování Českého snu. A jak jsem si všiml, diskuse zde není podobně jako v případě Českého snu o tématu pořadu, ale o pořadu samotném. Asi nejlepší důkaz jeho selhání.
Mily koblihu, jak by pravil Umberto Eco: Ja na tebe, tve nazory a otazky vylucuji vysledky sloziteho metabolickeho procesu.
Panebože, přečti si ještě jednou pořádně, co jsem ti napsal. Nebudeš pak plácat blbosti. Nehledě na to, že jsi mi na půlku otázek neodpověděl.
Ale jak, vidˇ?
Drž se svého kopyta a pro příště i svého nicku, prosím.
PS: Jde dohromady tvá první věta s posledním odstavcem?
Mozna by ses mohl zacit zivit zbytecnym rypanim, jen co ti na to zavedeme specialni rubriku.
Jinak by stacilo pristoupit na to, ze Martanuv vyrok o Burianovi jako "neuspesnem cloveku", ktery utoci na ty uspesnejsi, je extremni. Nic vic jsem tim netvrdil, zbytecne plytvas proudem.
K tomu, jak se Burian uzivi, vychazim z jeho rozhovoru do novin. Stejne tak jsem si nevsiml, ze by noviny otiskovaly texty pisni Lucie Vondrackove pod kolonkou poezie.
Na Aktualne.cz se 1x tydne dela clanek ohlasu z ciziho tisku, to neni papouskovani, ale informovani. Obavam se, ze by ti prospel vycvik v sekundarni gramotnosti, pokud chces kritizovat media.
A abych uplatnil sve vzdelani: "viz" se pise bez tecky.
Uz mi nepiste, a pokud mozno nepiste vubec.
S pozdravem
Ladislav Stroupeznicky
KF: Máš asponˇnějaké podklady k tvrzení, že "Burian se svojí hudbou velice slušně živí"? Máš asponˇmalinkou představu o tom, kolik kapel/ interpretů se u nás hudbou živí, bez nějakého toho přilepšení bokem? Burian je menšinový žánr, na tom se snad oba shodneme a snad se shodneme i na tom, že s menšinovým žánrem se těžko můžeš "slušně uživit". Bavíme se pořád o našem domácím písečku.
To, že jeho texty vycházejí i knižně ještě zdaleka nemusí znamenat, že jsou kvalitní ( netvrdím, že nejsou). Vydám-li si např. vlastním nákladem svojí sbírku textů, bude to současně pro tebe znamenat, že stojí za to? Přečetl sis vůbec někdy texty J.B. ? Slyšel jsi bytˇjen třeba jedno jeho CD? Jak moc se věnuješ tvorbě J.B.? A jak dlouho?
Ach ty tvoje věčné recenze. Někdy mám pocit, že tvůj čas strávený na studiu byl vážně zbytečný. Poslední dobou jen papouškuješ co napsali druzí ( viz. Aktuálně.cz) .
Koblihu, muzes mi rict, co ti je tak k smichu na tom rict, ze se Jan Burian svou hudbou uzivi a ze jeho texty vychazeji knizne a maji solidni recenze v tisku?
To je relativizujici poznamka k tomu, ze ma byt stejny, ne-li horsi nez Lucie Vondrackova. Nehodnotim Buriana, relativizuju neprimereny vyrok Martana.
Luuke: Nemam problem s komentari pkkobliha, je to ziva voda nekdy az v prilis preintelektualskych debatach.
A k tomu tvemu komentari snad nelze cokoliv dodavat. Jednodussi radky snad uz nelze vyplodit. Se seriozni debatou to ovsem nema nic spolecneho.
Omlouvam se, ze nereaguji primo k tematu.
pkkoblih: Zemři (hned? bolestivě? ano!), jsi úplně zbytečná nula. Běž si znovu číst "svého" Slona, abys věděl, jak si odnášet zážitky v tašce.
Kamile, už jsem ti to jednou napsal: moc tě prosím, věnuj se raději filmovému dění, pokaždé, když zabrousíš na téma HUDBA, jsou tvé názory k smíchu !! Každý ševc se má držet svého kopyta. To tě na škole neučili?
To docela prehanite, ne? Burian se svou hudbou velice slusne zivi a jeho texty vychazeji i jako knihy a maji docela dobre recenze v tisku. Neco jineho jsou nazory na televizni porad, v nemz ucinkuje, ale ktery si nereziruje. Kazdy dil je trochu jiny (reziseri se totiz stridaji), neco mu jde vytykat obecne, neco jen u individualnich pripadu.
Buriánův Den žen jsem viděl jen jednou - s Luckou Vondráčkovou. Její muzika rozhodně neni mojí parketou, ale na konci jsem si říkal, že nikdy předtím mi tak jasně nedošlo, jak je ten Burián zapšklý a zakomplexovaný rádobyintelektuál. Podtrženo tím spíš, že on sám píše texty a produkuje je. Jeho texty jsou stejně duté a vyprázdněné jako texty jakéhokoli popíčku. Taková hra na umění. A posluchači mu to dávají znát: Kdo stojí o Buriana? Neboli neúspěšný zoufalec dostal příležitost zaútočit na úspěšnou - a ke všemu mladou a krásnou konkurentku. Způsob jak to udělal je mimo relace jakékoli etiky a zdravého rozumu. Doufám, že se Burian účastní všech demonstrací za "kulturní frontu" a "správně" rozdávané dotace. To by mi na něj sedělo.
Zatím všechny pokusy o "kritické kluby" v ČT se vyznačovaly rozpačitostí a nevyrovnanou úrovní, přesto byly pro mne mnohem zajímavější než obvyklé "poudačky" s tvůrci a PR různých akcí. Kritici nakonec vždycky někomu šlápli na kuří oko a pořad skončil - asi nemůžeme v tuzemských poměrech čekat nic jiného.
Za zásadní však považuji první odstavec úvodníku, nad ním stojí za to zapřemýšlet.
Souhlasím s tím, že Buriánův den žen je jeden z mála koukatelných pořadů na ČT. Mám k němu taky svoje výhrady, které částečně popsala Helena Bendová v té glose. Nicméně líbil se mi ted díl s Helenou Třeštíkovou, který (Předmětem ostré kritiky, pomocí níž se tento dokumentární cyklus chce odlišit od jiných portrétních a diskusních pořadů, se tu stávají ženy, resp. jen některé, ty, které nezapadají do představ tvůrců) tuhle její myšlenku stírá.
Vyloženě se mi nelíbil jen díl s Šípkovou. Docela zajímavý byl pak chat s Burianem na Aktuálně, kde se o Šípkové taky (pro mě) nadřazeně vyjadřoval.
Josef Žralok (11.6.2008 16:13)
Dejme tomu, že Vondráčkovou pořad usvědčuje z toho, že nemá naprosto žádnou sebereflexi, a Rosenbergovou usvědčuje z absence citu. Z čeho ale usvědčuje pořad Šípkovou nechápu - vždyť je ochotná přijmout částečně i stanovisko oponenta. Ten je na ní ale čím dál nepříjemnější, tlačí jí do toho, aby sama kritizovala svůj životní styl, až se ona celkem pochopitelně rozbrečí. Pak se ti dva umělci strašně diví. Bohužel "drama za kamerou" je tu přinejmenším stejně nevkusné jako "drama před kamerou".
Jan Burian se sice ptá, ale odpovědi ho zase tak moc nezajímají. Názor má očividně utvořen již dopředu a smyslem jeho otázek podle mě není se něco dozvědět, ale onoho zpovídaného "usvědčit". Pro diváka to bývá i přesto poučné či zábavné, ale nemyslím si, že zásluhou pana Buriana.
A co se týče oné ukázky pochybností a bezradnosti... jistě, byl to výborný a v televizní publicistice téměř nevídaný moment, ale váš pocit, že šlo o invenci Jana Buriana, je poněkud naivní. Ona to ve skutečnosti nebyla ani iniciativa režiséra, ale výsledek tvůrčího vstupu producentů. Což se v takové podobě také vidí málokdy (tedy, producenti obecně do střihu mluví celkem běžně, ale na rozdíl od BDŽ to většinou mívá spíše ničivé důsledky).
Sdílím tedy váš názor, že Burianův den žen je jeden z mála koukatelných pořadů v televizi, jen jsem si dovolil trochu mírnit a přesměrovat vaši adoraci.
Heleno, nesouhlasím s Vámi. Burianův den žen je jeden z mála koukatelných pořadů v televizi. Konečně se někdo na něco ptá a zároveň si i něco myslí!! A vůbec mi nevadí, že si často myslím něco jiného, než pan Burian. A přišlo mi nadmíru odvážné, zábavné i invenční, jak se Burian s režisérem ukázali ve vší bezradnosti a pochybách, když jim paní Šípková utekla z natáčení kvůli banální poznámce. Jsem laik, ale dovedu si představit, že v zákulisí natáčení dokumentu musí často probíhat větší drama než před kamerou: a tady jsem měl šanci to zahlídnout. Zdraví RP
K dílu s Olgou Šípkovou: Bohužel Jan Burian se explicitně staví do role kavárenského intelektuála, a přitom z jeho projevu není zřejmé, že by byl obeznámen se základními teoretickými a empirickými pracemi týkajícími se problematiky nákupních center, zejména mám na mysli rezistenci nakupujících vůči záměrům prodávajících (Fiske). Jeho postřehy (v soláriích není žádná příroda) jsou navíc banálnější než postřehy Šípkové, která, i když jednoznačně reprezentuje specifický životní styl (v mnoha ohledech konzumní), vyjadřuje respekt k odlišným životním stylům a hodnotám.
Souhlas, kvalita informovani o filmu je v nasich televizich tragicka, v podstate jen na urovni P.R.. Vznik odbornejsiho poradu, kde by se na filmove deni divalo trochu slozitejsim pohledem nez tim ala Jolka Krasna, nebo Frantisek Fuka (ne ze by mel svuj porad, ale myslim ze jako ikona jisteho zpusobu nazirani na film muze slouzit dobre:) by to chtelo jako sul.
Co se Buriana tyka, proti dilum s Olgou Sipkovou anebo Lucii Vondrackovou nic nemam, naopak. Je to konfrontace dvou svetu, ktera mi na verejnopravni televizi (propagujici obvykle jen uhel pohledu ala tyhle dve slecny) dost chybela. A toho, ze nas autori nechavaji sebereflexivne nahlednout i pod svou poklicku, si spis cenim.
Snad jen k upřesnění: v pořadu Jolky Krásné nevystupují jen autoři filmů, ale např. i organizátoři festivalů, kteří jsou zárověń i pisateli do nejrúznějších tiskovin věnující se filmu. Pokud vyberu jen namátkově z okruhu Cinepuru,pak pořad navštívil např. Přemysl Martínek, Zdeněk Holý, Karel Och, atd.
Co se týče moderování Jolky Krásné, nelze než s Helenou Bendovou souhlasit. Což o to, mluvit na kameru umí, o tom není pochyb, ale to její věčné vlezdoprdelkování hostům, je občas k nepřekousnutí.
Jeste jsme nedostali seznam trafik, do nichz Cinepur sel. Pochopitelne je distribuovan jen ve vybranych trafikach, jinak bychom "prodelali i kalhoty" ;-)
Mezi řečí - jak je to s onou distribucí. V Praze stánkaři Cinepur prozatím vydat odmítají.
Ondrej Capek (26.5.2008 15:36)
Videl jsem jen cast Burianova dne zen a musim se JB zastat: nemyslim si, ze cilem je nejaka objektivni kritika, ale spis nazory JB na svet a zeny v nem. JB je natolik sverazna osobnost se zajimavym dilem oscilujicim mezi alternativou a chytrejsim popem (viz treba posledni koncepcni alba), ze si rad poslechnu jeho nazory a provokace prave proto, ze to jsou jeho subjektivni nazory a to vcetne uletu typu ruzneho hodnoceni kycovitosti ucinkujicich.
Obrat "Skutečně sebekritický tvůrce" me pobavil - oni se v CT jesta nejaci vyskytuji? Jak tam vydrzeli, s tou verejnopravni bandou ...? Proste jsou podniky a televize, kde samotna spoluprace je uz rezignaci / kompromisem.
POSLEDNÍ ČÍSLO
#145
únor 2023
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
Film jako písek na pláži / Editorial 139
Dobře, že o současném Česku točí alespoň Rumuni
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Steven Soderbergh / Experimentující samouk v Hollywoodu
Skici teorií her / Od procesu civilizace k elektronickým fikčním světům
Ukradené obrazy / Exkurz k teoretickým počátkům genderového zkoumání filmu
Editorial č.60 / Hranice interpretace
Neostré hranice filmového herectví / Obecné vymezení a jejich meze
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (120) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (18) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (17) / kauza (1) / kniha (133) / kritika (1122) / mimo kino (193) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (53) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (89) / téma (1035) / televize (139) / událost týdne (292) / videohra (84) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #57, květen 2008
Z obsahu tištěného čísla:
Úhel pohledu / Hra, která porušuje vlastní pravidla (Radomír D. Kokeš, kritika)
V Bruggách / Kdekoli, jen ne v Bruggách (Lenka Křesťanová, kritika)
Febiofest 2008 / Starý v novém kabáťě, či nový ve starém kabátě? (Oto Horák, glosa)
Řím / Dějiny všednosti na pozadí velkých dějin (Patrk Höschl, televize)
Editorial č.57 / Kritika, pseudokritika a televize (Helena Bendová, editorial)
Assassin’s Creed / Geneticky zakódovaná fikce (Tomáš Mlčoch, videohra)