Cinepur / Časopis pro moderní cinefily
Václav Klaus uvádí... dokumenty s tematikou globálního oteplování
glosa / Zdeněk Holý / komentáře (34)
Už to bude skoro rok, kdy dokument spojený se jménem bývalého amerického viceprezidenta Alberta Gora Nepříjemná pravda vstoupil do našich kin. Chtěli jsme tento dokument recenzovat, ale ukázalo se, že nedostatečná znalost z oblasti problematiky globálního oteplování je tomu zásadně na překážku. Filmový kritik sice může popsat, jakých rétorických forem dokument používá, ale už si nemůže být jist správností jejich zapojení. Např. názorné ukázky katastrofických důsledků lidského počínání mohou být v jednom případě ospravedlnitelným varovným mementem, v druhém se naopak mohou stát zbytečným spouštěčem veřejných hysterií. Když letos v červnu uvedl prezident republiky Václav Klaus dokument Velký podvod s globálním oteplováním popírající tezi o globálním oteplování, objevila se výborná příležitost oba dokumenty porovnat. Oslovili jsme proto ty, jejichž názor je v této problematice nejrelevantnější a u nichž by měla každá diskuse na dané téma začínat, totiž vědce zabývající se změnou klimatu.
Položili jsme jim dvě anketní otázky:
- 1) Jak zachází s fakty film Alberta Gora Nepříjemná pravda a jak ve srovnání s ním zachází s fakty film Velký podvod s globálním oteplováním?
- 2) Jak v této souvislosti hodnotíte rozhodnutí prezidenta ČR Václava Klause uvést exkluzivní projekci filmu Velký podvod s globálním oteplováním v pražském kině Blaník?
RNDr. Jan Pretel, CSc.
V roce 1966 ukončil studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK, obor meteorologie a klimatologie. V letech 1966–1991 pracoval v Ústavu fyziky atmosféry ČSAV, v letech 1991–1993 na Ministerstvu životního prostředí a od roku 1993 v Českém hydrometeorologickém ústavu na pozici vedoucího oddělení klimatické změny. V letech 1995–2004 byl členem delegací ČR na jednáních k Rámcové úmluvě a Kjótskému protokolu, v letech 1997–2002 byl členem výboru IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change (Mezivládní panel pro klimatické změny), založený při OSN v roce 1988).
1)
Film Nepříjemná pravda je emotivně laděným snímkem, založeným na přednášce Al Gora o klimatických změnách a globálních nebezpečích a rizicích, které tyto změny mohou v budoucnu vyvolat. Prezentuje řadu odborných zjištění, ale nelze v něm nevidět i aspekty politické osobní propagace Al Gora. Snímek podporuje představu velmi silného negativního vlivu lidské činnosti na klima. Informace jsou podávány většinou realisticky a hlavně velmi přesvědčivě. Občas jsou i mírně zkreslovány či ukazují jen část pravdy, někde poněkud nadsazují. Pasáže, které nejsou pravdivé, jsou spíše výjimečné.
Film uvádí spíše katastrofičtější varianty dalšího vývoje, a proto se zmiňuje pouze o těch nejméně příznivých vědeckých scénářích. Nadsazuje i v části o extremalitách budoucího počasí. Uvádí např. příliš vysoké počty zemřelých v důsledku vlny veder v Evropě 2003, nadsazuje kauzální vztah mezi počtem hurikánů a klimatickou změnou, zdůrazňuje ničivou sílu hurikánu Katrina, nechává ve filmu stoupnout hladinu oceánů o sedm metrů a zaplavit Floridu, San Francisko, New York, Kalkatu, Peking, Šanghaj a velkou část Nizozemí – zřejmě proto, aby více zaujal. Projekce nárůstu hladin do konce tohoto století je přitom i při nejpesimističtějším scénáři necelých 60 cm... Nechává „zastavit” také Golfský proud, což je zatím skutečně silně nereálné. Film jako celek zvýší zájem diváka o problém, vykreslí mu důsledky v poněkud černějších barvách, nadsadí, ale zásadně ho neklame!
Zato film Velký podvod s globálním oteplováním je skutečně klamné a propagandistické vylíčení současného stavu poznání o klimatické změně. Jako nesourodá snůška trochy pravdy, a pak už jenom polopravd a nepravd, které cíleně míří k diskreditaci problému, je skutečně „velkým podvodem” na divákovi. Autor provedl silně selektivní výběr vědeckých informací, a to zejména těch, které jsou spojeny s jistou neurčitostí. Ty se pak snaží divákovi prezentovat tak, aby vyzněly jako „silné argumenty” proti probíhajícím globálním změnám.
Například vztah mezi teplotou a koncentracemi CO2: Již paleoklimatologická měření ukázala, že někdy nastává situace, kdy teploty předchází nárůstu CO2. Je to ale jenom důkazem, že mezi oběma veličinami existují zpětné vazby. Primární vliv je ale na straně absorpce a vyzařování dlouhovlnného záření při rostoucích koncentracích, a o zpětných vazbách film nehovoří vůbec. Celý problém je tak účelově vytržen z kontextu. Rovněž 800letý posun mezi oběma křivkami byl pro záměr filmu vytvořen uměle. Rozdíl je dokumentován na křivkách z doby ledové před asi 240 tisíci lety. Konec doby ledové byl ale vyvolán zásadními změnami v poloze Země i změnami její orbitální dráhy a nemá vůbec nic společného se změnami koncentrací.
Nebo tvrzení filmu, že antropogenní emise CO2 jsou zanedbatelné vůči emisím ze sopečné činnosti: Současné antropogenní emise jsou více než stokrát vyšší než emise ze sopečné činnosti. Nesprávné jsou i prezentované vztahy mezi změnami teploty a změnami sluneční aktivity za posledních čtyři sta let. Část grafu byla evidentně zkonstruována ze zcela chybných hodnot, pro část grafu byly hodnoty „vymazány”. Film se rovněž nezmiňuje o tom, že v posledních třicet letech sluneční aktivita klesá, zatímco teplota i koncentrace CO2 narůstají.
A podobných argumentů by se dala nalézt celá řada. Film Nepříjemná pravda je možné divákovi zajímajícímu se o problém ke shlédnutí doporučit spolu s doporučením, aby se o svoji budoucnost zase moc nebál. Navštívit film Velký podvod s globálním oteplováním je spíše ztráta času, pokud se člověk nechce nad jeho obsahem spíše pousmát.
2)
Upřímně řečeno, panu prezidentovi se dost divím, že si před rozhodnutím osobně uvést projekci filmu Velký podvod s globálním oteplováním v kině Blaník neprověřil nejdůležitější ve filmu uváděná fakta a neseznámil se ve větších podrobnostech s fyzikální podstatou problému, na který skutečně není odborník. Jsem také překvapen, že mu neporadil tým jeho poradců. Ve filmu totiž o ekonomické ani společenské problémy vůbec nejde, dokonce v něm nejsou ani v souvislostech zmiňovány. Mělo jít pouze o fyzikálně laděný snímek, bohužel s výsledkem, který jsem popsal v odpovědi k předchozí otázce. Bylo to ale asi jeho vlastní rozhodnutí v zájmu snahy o zpochybnění problému klimatické změny jako „jednoduchého” odrazového můstku k širšímu zviditelnění jeho názorů na některé ekonomicko-politické důsledky změn. S těmi se ale ve značné míře docela ztotožňuji...
2. 8. 2007
RNDr. Václav Cílek, CSc.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor geologie. Od roku 2004 je ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, kde se mimo jiné zabývá změnami klimatu a prostředí v nedávné geologické minulosti a vývojem krajiny ČR. Za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda. V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie”.
1)
Film A. Gora je sice americky emočně-rodinný a nám Evropanům nemusí vyhovovat právě tou profesionální vypočítavostí – „hraním na city”, ale jinak je v zásadě správný. Mohu mu pár věcí vytknout – například volbu horších scénářů nebo onen sugestivní záběr zaplavování USA při zvedání mořské hladiny, kde není uvedeno, že v tomto století se počítá se vzrůstem globální mořské hladiny „jen” o asi 30 cm (podle různých výpočtů 17–32 cm) – ale jinak nemanipuluje s fakty. Řekl bych, že poněkud manipuluje s city, ale to je v rámci osobní subjektivity a těžko se hledá správná míra. Na druhou stranu právě ona manipulace s city vzbuzuje zájem publika o tento typ problémů. Na film Velký podvod s globálním oteplováním existuje řada věcných kritik, které ukazují manipulaci s fakty. Gorově filmu v zásadě důvěřuji, druhému filmu v zásadě nedůvěřuji.
2)
Víte, před časem jsem přišel do nakladatelství Dokořán, kde právě vydali knihu V. Klause o klimatu a svobodě a nabízeli mi ji zadarmo. Odmítl jsem s pocitem, zda nejsem proklatý intelektuál, který z pýchy odmítá jiný názor. Doufám, že to je jinak – buď můžete jako většina komentátorů ztrácet čas a energii nikam nevedoucí diskusí s prof. Klausem, anebo ji věnovat četbě primárních pramenů. Mám málo času, a tak jsem se již před lety rozhodl, že raději budu rozplétat prameny odborné četby, abych pochopil, co se s klimatem skutečně děje, než abych se pokusil rozumět tomu, jak politici reagují na tyto zprávy. Nejsem odborník na balkánský folklor, takže se těmto diskusím raději vyhýbám.
23. 7. 2007
prof., Ing. Jaroslav Kadrnožka, CSc.
V roce 1960 absolvoval Fakultu strojní Českého vysokého učení technického v Praze, obor tepelné energetické centrály. Dnes působí na Vysokém učení technickém v Brně, Fakultě strojního inženýrství, kde se zabývá problematikou tepelné energetiky, teplárenství, parní a plynové turbíny, teorie tepelné energetiky a tepelných turbín a turbokompresorů. Autor knihy Energie a globální oteplování. Za knihu Proměny Země při opatřování energie obdržel cenu Českého literárního fondu a Hlávkovy nadace. Další, značně podrobnější a rozsáhlejší kniha na toto téma Globální oteplování Země. Příčiny, průběh, důsledky, řešení by měla vyjít tento rok.
Problém globálního oteplování Země a z toho plynoucí celosvětové i regionální klimatické změny je velmi vážný problém celého lidstva, a to se projevuje ve velmi živém zájmu ve všech vrstvách společnosti. Tomu odpovídá též velká frekvence podávaných informací v mediích. Problém globálního oteplování je problém nesmírně složitý a komplikovaný a mnoho důležitých otázek zůstává i z vědeckého hlediska dosud otevřených. Této situaci odpovídá šířka názorového spektra prezentovaného s různým důrazem na jeho jednotlivé části v mediích, knihách i v dosud dostupných filmech.
1)
Film Alberta Gora Nepříjemná pravda patří do skupiny prezentací orientovaných v zásadě správným směrem. Problémy globálního oteplování jsou sice interpretovány poněkud zjednodušeně, ale v zásadě v souladu s vědeckým poznáním. Globální oteplování není jen přímo úměrné rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší v důsledku spalování fosilních paliv. Ovlivňuje je i řada dalších lidských činností, jako je například vypalování lesů, zejména tropických pralesů, čímž se snižuje rozsah fotosyntézy, která odnímá oxid uhličitý z ovzduší, a naopak spalováním biohmoty vzniká oxid uhličitý. Dále je to mnoho lidských aktivit, které zvyšují koncentraci metanu a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře. Navíc oteplování akceleruje celá řada takzvaných kladných zpětných vazeb. Takovou významnou zpětnou vazbou je s rostoucí teplotou vzduchu zvyšující se množství vodní páry v ovzduší, která má rovněž skleníkový účinek. Dále je to vliv albeda spočívající ve velké odrazivosti slunečního záření od ledovců a sněhových plání, a naopak ve velké pohltivosti oceánu po roztátí ledu a zemského povrchu po roztátí sněhového a ledového pokrytí. Velmi významný je vliv rostoucí koncentrace metanu v ovzduší, jednak jako důsledek mnoha lidských aktivit (zvyšování rozsahu a intenzity zemědělské výroby, těžby, přepravy a zpracování fosilních paliv), ale též působením další kladné zpětné vazby spočívající v uvolňování metanu z rozmrzajícího permafrostu (trvale zmrzlé půdy) a z rozmrzajících rašelinišť (například sibiřských). Potenciál globálního oteplování metanu je přitom 20 až 110krát větší než potenciál globálního oteplování oxidu uhličitého.
Autor filmu měl k dispozici velké množství unikátních filmových záběrů a výzkumných i ekonomických informací, a to zvyšuje dokumentární cenu filmu. Film je emocionálně velmi působivý, nezapře zkušenost dlouholetého politika s ovlivňováním veřejného mínění a může pozitivně oslovit mnoho diváckých vrstev. Ve filmu jsou uplatněny bohaté zkušenosti autora a jeho poznatky o vnímání posluchačů problematiky globálního oteplování získané z velkého množství přednášek nejen ve Spojených státech, ale i v Číně a mnoha jiných částech světa. Snad poněkud menší rozsah filmu mohl být věnován prezentaci vlastní osoby autora a jeho rodiny. Ale to zřejmě patří k politickému stylu a z něho se autor nedokázal dostatečně vymanit.
Film Velký podvod s globálním oteplováním patří na opačný okraj spektra prezentací o globálním oteplování. Na otázku položenou redakcí, který z obou filmů používá vědečtější argumentace, nelze odpovědět přímo a krátce. Neznám argument, který by vědecky zpochybnil nastupující globální oteplování. Rádoby vědecké námitky, které zpravidla používají odpůrci globálního oteplování, a platí to i v tomto filmu, spočívají v tvrzení, že v minulosti byly na Zemi i daleko vyšší teploty a naopak také mnohem nižší teploty. To je sice pravda, ale příčiny těchto vyšších teplot byly zcela jiné než příčiny dnešního globálního oteplování. Zásadní rozdíl je však také v tom, že ke změnám teploty docházelo tisíckrát až milionkrát pomaleji než dnes, a proto se většina rostlinných a živočišných druhů těmto změnám dokázala přizpůsobit. A přesto mnohé druhy vyhynuly, naopak mnohé druhy se vyvinuly.
Tvůrci uvedeného filmu samozřejmě také využili takzvané středověké teplotní optimum s doklady, kde všude se v Evropě v té době pěstovala vinná réva. Toto oteplení však nebylo celosvětové. Globální teplota byla v té době dokonce o málo nižší než průměrná teplota v minulém století.
Ne zcela seriozně prezentovaný průběh teplot od konce 30. let do konce 70. let (podle mých podkladů tento průběh nevykazuje monotónní pokles teplot) dávají do protikladu s takzvaným hospodářským poválečným boomem v letech 1940 až 1975. Ten zdaleka nezačal tak brzy. Ještě větší část 50. let se svět vzpamatovával z války. Za období hospodářského boomu (ale jen v některých zemích) lze označit až 60. léta. Spotřeba fosilních paliv v té době však byla jen nepatrným zlomkem dnešní spotřeby. Byla na úrovni 20 až 25 procent dnešní spotřeby a spotřeba fosilních paliv by se měla v průběhu tohoto století zvýšit na několikanásobek dnešní spotřeby.
Tvůrci filmu rovněž neopomněli spojit zvyšování teploty na Zemi s vlivem Slunce, jak se o to pokouší mnozí odpůrci globálního oteplování. Ten se nepochybně projevuje, a je dobře popsán velmi známou teorií Milankoviče. Je způsoben takzvanými astronomickými rytmy. Ale teplotní cykly vyvolané astronomickými rytmy se pohybují v délce větší než 100 tisíc let, a proto teplotní změny jsou nesrovnatelně pomalejší než při současném globálním oteplování Země. Rychlejší teplotní cykly jsou způsobeny slunečními skvrnami. Tyto cykly mají periodu 10 až 11 roků, ale změna slunečního záření mezi maximem a minimem slunečních skvrn činí okolo 0,1 procenta a to odpovídá teplotní změně na Zemi v setinách oC.
Teplotní změny ve velkých částech planety jsou způsobeny změnami v oceánském proudění a s tím souvisejícími změnami v atmosféře. Počasí v Evropě podstatně ovlivňuje takzvaná Severoatlantická oscilace podobně jako v Tichém oceánu jsou to jevy El Niňo a La Niňa. To vše je poměrně dobře známé, i když dosud nejsou jasné příčiny, které tyto děje spouští.
Teplotních změn na Zemi tedy proběhlo a probíhá mnoho. Zneužívání těchto přírodních procesů k popírání zcela nového, antropogenního jevu – rychle nastupujícího a akcelerujícího globálního oteplování planety –, považuji za velmi neseriózní a škodlivé.
Na podrobnější rozbor zde není místo, souhrnně však lze říci, že film Velký podvod s globálním oteplováním je sestavený v duchu známého úsloví „Kdo chce psa bít, tak si hůl najde”.
Bagatelizování a zpochybňování globálního oteplování a lidské zodpovědnosti za tento proces je velmi nezodpovědné a škodlivé, protože narušuje úsilí velkého množství lidí a institucí o dosažení nezbytného světového konsensu k co nejrychlejšímu přijetí nezbytných a razantních opatření.
U přemýšlivého diváka, který zná i jiné názory, může mít film Velký podvod s globálním oteplováním pozitivní účinek. U jednoduššího diváka, který nemá další informace, však může mít účinky a důsledky velmi nežádoucí.
2)
Rozhodnutí Václava Klause uvést projekci filmu Velký podvod s globálním oteplováním je jedním z důsledků jeho vidění dnešního světa, které se projevuje v jeho osobitých názorech politických, ekonomických, v názorech na význam různých společenských struktur a podobně. Součástí tohoto vidění světa jsou též jeho názory na globální oteplování, které jsou dostatečně známé z mnoha jeho projevů a v koncentrované formě z knihy Modrá, nikoli zelená planeta. Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?.
Problematika globálního oteplování je nesmírně složitý komplex vzájemně provázaných problémů takřka ze všech oblastí přírodních věd a z mnoha oblastí technických věd. Problematika globálního oteplování má nepochybně dimenze politické a legislativní, ale též etické a rovněž ekonomické. Vidění této problematiky u Václava Klause je bohužel pouze ekonomické a politické, a dokonce vidění jen prizmatem určité ekonomické a politické orientace. Poznatky tisíců vědců z mnoha oborů Václav Klaus nechce vidět. Bohužel své názory nezměnil ani po zveřejnění studie světoznámého ekonoma a finančního experta Nicholase Sterna, kterou zpracoval pro britskou vládu a která byla masivně a ve světovém rozsahu prezentována v listopadu 2006.
Názory Václava Klause na problematiku globálního oteplování jsou jednostranné a krajní. A z toho vyplývá i jeho podpora filmu Velký podvod s globálním oteplováním.
25. 7. 2007
prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc.
Absolvoval studium biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykovy) v Brně v roce 1953. Od roku 1976 působí na Katedře fyziologie rostlin Univerzity Karlovy v Praze, v současnosti jako emeritní profesor. Zájem o globální klima zákonitě vyplynul z jeho studia přímého vlivu CO2 na rostliny a nepřímých důsledků změn klimatu. V roce 2006 vydala Academia jeho knižní publikaci Země jako skleník. Proč se bát CO2?.
Pozn. red.: Lubomír Nátr se rozhodl odpovědět pouze na první anketní otázku.
1)
Film Nepříjemná pravda (dále jako film A) jsem vnímal jako populární ilustraci toho, co znám ze studia vědecké literatury. Mám pocit, že populární forma celkem přesně popisuje stávající stupeň poznání o podílu antropogenních emisí CO2 na změnách klimatu a možných důsledcích globálního oteplování. Protože nežiji v USA, vadí mi přílišné velebení „bývalého budoucího prezidenta”, Al Gora, i připomínání „velikého národa”.
Film Velký podvod s globálním oteplováním (dále jako film B) mě zaskočil velkým podílem času věnovaného kritice samotných zastánců podílu lidských aktivit na změnách klimatu. Také nejsem ochoten akceptovat představu, že se jedná o celosvětovou organizovanou manipulaci, která vědeckou komunitu zformovala k záměrnému šíření nepravd. Také tvrzení, že katastrofické vize se publikují snadněji, a proto se k tomu vědci uchylují, jistě platí pro obecné sdělovací prostředky a bulvár. Ovšem stejnou publicitu dostávají i velmi předčasné informace o nových lécích či léčebných postupech. Většina vědecké literatury prostě popisuje výsledky vědeckého bádání, a to metodami odpovídajícími aktuálnímu myšlení i experimentálním možnostem. A je jistě povinností odpovědných vědců upozorňovat na neutrální, žádoucí i obávané důsledky nového poznání.
Kromě toho jsem při sledování (B) měl pocit, že mnohých tvrzení jsou si dobře vědomi i ti, kteří ukazují na rizika oteplování. Například omezení výpovědí matematických modelů: Jejich tvůrci a interpreti nejsou ignoranti neschopní vnímat limity modelů dané vstupními daty. Kritici modelů nenabízejí alternativu. A naše planeta nemá dvojče, které by se mohlo vyvíjet bez lidí, a takto testovat naše dopady na klima.
Ve vědě neplatí, že pravdu má vždy většina (film A). Shoda většiny vědců – specialistů nepochybně vypovídá o aktuálním stupni poznání. Ale nezaručuje jeho absolutní pravdivost. Na druhé straně (film B) vědecká publikace neznámého i veleslavného vědce přinášející zcela nový poznatek není akceptována, dokud není potvrzena (nebo vyvrácena) jinými vědci, laboratořemi. Průměrné i nejvýznamnější vědecké časopisy občas publikují něco, co se ukáže jako (myšlenkový či spíše experimentální) omyl. A naopak odmítnou práci, která jinému časopisu přinese významný ohlas. Ale znovu opakuji: představa o celosvětové cenzuře či cílevědomém publikování jen určitých názorů či autorů je naprosto absurdní.
A osobní poznámka: Před několika lety měl na naší katedře přednášku jeden z vědců známý svým popíráním antropogenního vlivu na klima a vystupující i ve filmu B. Podle mého vnímání následné diskuse přítomní čeští klimatologové jeho tvrzení vyvraceli jednoznačnými argumenty.
Neobvykle na mě také zapůsobilo (ve filmu B) zdůraznění relativní nevýznamnosti CO2 mezi skleníkovými plyny. Ale i kdyby, tak si představme citlivé váhy, na jejichž obou miskách leží jedna tuna. Přidání nebo ubrání byť jen jedné miliontiny, tedy jednoho gramu, by rovnováhu vychýlilo. A klimatický systém Země je systém velmi citlivý.
7. 8. 2007
Anketu připravil Zdeněk Holý
Přečteno 32396x
Článek vyšel v časopise Cinepur #53, srpen 2007.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
3.1 /151
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
komentáře
Aha, dobre. Tak kdybych nebyl debil, precetl bych si ten clanek napred poradne !!! Jdu to napravit
Skoda, ze byla druha otazka polozena tak, jak byla polozena a v zaveru vsechny odpovedi na ni byly vazany hlavne na Klause. Mne by spis zajimala vyjadreni k tomu filmu. Celkem me sokovalo, kdyz tam vystoupil Patrick Moore (spoluzakladatel Greenpeace) a vyjadroval se o CO2 ve filmu tak, jak se vyjadroval. Tedy odlisne, nez dnes slysim od Greenpeace. A mnoho dalších seriózních jmen. Mno, ale zůstávám objektivní - nevěřím 100% ani jedné straně :-D Naštěstí je to ve výsledku fuk, protože umřít musíme všichni..
Erik Navara (12.11.2011 16:36)
Mne se zda, ze ani jeden z komentatoru si neuvedomil, ze oxid uhlicity je absolutne nezbytny k zivotu na nasi planete. Rust kazde rostliny je podminen prijmem oxidu uhliciteho ze vzduchu. Cetl jsem, ze kdyby jeho koncentrace poklesla na asi 150 ppm, tak by se rust rostlin tak zpomalil, ze by to mohlo byt katastrofalni pro veskery zivot. Dalsi argument je tento: kazda rostlina nejak skoci svuj zivot: bud zemre a uvadne, nebo shori, nebo se stane potravou pro jine zivocichy. Ve vsech pripadech vrati svuj uhlik zpet ve forme oxidu uhliciteho, to je kolobeh v prirode. Jenze znacou cast toho atmosferickeho oxidu absorbuje more, a jen zcasti vrati zpet do kolobehu. Cast se totiz pouzije k vytvoreni ulit organismu, a pretvori se na uhlicitan vapenaty. Kdyz tyto organismy a mikroorganismy zhynou, zustane uhlicitan vapenaty na dne more a nevrati se do kolobehu. Proto je treba oxid uhlicity doplnovat a jak se to deje a delo v cele historii? Jsou to sopky, ktere vzdy doplnovaly chybejici oxid uhlicity v atmosfere a zajistovaly dalsi zivot na teto zemi. Dale plati zakladni zakon chemie. Kazda chemicka reakce se urychluje, jestli koncentrace vychozich latek se zvysuje. Pro rust rostlin plati, ze jsou nutne tyto vychozi latky: Voda, oxid uhlicity, ziviny, energie. Voda je z destu, energie ze slunecniho zareni, ziviny ze zeme ( nekdy clovek p[ridava ve forme hnojiv), oxid uhlicity pak ze vzduchu. Jestli se koncentrace toho oxidu zvysi, tak se urychli rust a zase se vytvori rovnovaha. Mezi vedci je rozpor, zda extra prisun oxidu uhliciteho ze spalovani fosilnich paliv je mnohem mensi, nebo, napoak vetsi, nez prirozeny prisun ze sopek. Ja si myslim, ze je mnohem mensi. V kazdem pripade vsak priroda dojde k opravene rovnovaze mezi prisunem oxidu uhliciteho a rustem rostlin a naslednym jejich spotrebovanim, jak uvedeno vyse. Proto povazuji soucasnou paniku nad "global warmimg" za zcela falesnou.
mluvil tady někdo o potřebě respektovat vědeckou diskuzi? http://www.novinky.cz/veda-skoly/244732-nositel-nobelovy-ceny-ostre-odmitl-myslenku-globalniho-oteplovani.html
Hmm. http://www.huffingtonpost.com/2011/07/28/charles-monnett-investigation-scientific-misconduct-polar-bears_n_911996.html
Zdravím čtenáře tohoto článku - nejsem, pravda, příliš velkým příznivcem teorií o vlivu CO2 na oteplování Země. Ae je pravda, že nejsem žádný vědec. Přesto nemám sklon podceňovat svůj tzv. selský rozum jen proto, že někdo se zajímavým vědeckým titulem a profesionálním titulem a vědeckou reputací něco řekl. Věda není dojná kráva (..tou je naopak vláda! - Občas, když děláte něco co se jí hodí, nebo je to alespoň "politicky relevantní") ani modla (- Veliké závěry vědy klimatologické říkají…). Věda je prostě věda, činnost vytrvalých lidí (chybujících) soustředěných na rozvoj poznání. A nutno zdůraznit, že bez omylů není poznání. Dalo by se říci že k jednomu pozitivnímu závěru (který většinou, jak už to bývá, poskytne další milion otázek) vede cesta plná omylů. To by měl vědět každý, kdo se zamýšlý nad jakýmkoli vědeckým výrokem. A je fakt, že je něco jiného pokud budeme přemýšlet o věci jako "převládajícím vědeckém názoru, než jako o "Nezpochybnitelné Pravdě". Tolik k "obecným kecům", které jsem měl potřebu uvést. Jedinný argument ve filu GGWS je NAPROSTO nezpochybnitelný. Obchod s emisemi je absolutní cynický hnus, který přímo brání rozvoji zemím, kde umírá veliké množství lidí jen proto, že nemají to čemu my říkáme civilizace. Civilizace jak ji známe končí, je třeba přejít na jiný model, ale některé země tzv. "rozvojového světa" ji potřebují. Je to asi tak, jako by jste člověku, který umírá na těžkou infekci odmítli dát antibiotikum, protože je to lék s těžkým dopadem na játra. Hmmm, co takhle zachránit mu život, vyléčit játra a poradit mu, jakou má vést životosprávu a jakého chování se má vyvarovat, aby se situace neopakovala? Jestli chceme. Jestli chceme zmírnit přeindustrializovanost naší civilizace, nejsem proti, ale měli bychom se přestat chovat jako fanatičtí blázni.
Takze zas jen dalsi argument konsensem ala "100 vědců proti Einsteinovi".
Myslím, že diskutujícím uniká základní pointa, a tou je podpora VK blábolu jménem Velký podvod s globálním oteplováním. A stav, kam vede nerespektování vědecké diskuse, více např. v časopisu SCIENCE: http://www.pacinst.org/climate/climate_statement.pdf
gustav adolf (20.6.2011 12:42)
a ještě lépe tady: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani
KF: "Vedecke" clanky na novinky.cz nejsou zrovna idealni zdroj. K danemu tematu lepe treba: http://polach.blog.idnes.cz/c/196776/Ceka-nas-dalsi-mala-doba-ledova.html
http://www.novinky.cz/veda-skoly/236497-na-zemi-zacne-behem-deseti-let-mala-doba-ledova-zjistili-vedci.html - Nemusíte to brát zcela vážně, ale indicie ke klesání sluneční aktivity existují.
Posledních 30 let sluneční aktivita klesá?!?! RNDr. Jan Pretel, CSc. to myslite vazne?
příspěvek "Oslovili jsme proto ty, jejichž názor je v této problematice nejrelevantnější a u nichž by měla každá diskuse na dané téma začínat, totiž vědce zabývající se změnou klimatu." Vážená redakce, oslovili jste výhradně takové odborníky, kteří spojili svou vědeckou prestiž a autoritu právě s teorií AGW. Nedali jste vůbec prostor jiným názorům(např Luboše Mottla-fyzika, který tuto teorii nepodporuje). Tak tedy k těmto filmům. Film Nepohodlná pravda obsahuje mnoho nepravd(minimálně 9 soudně určených). Mimochodem jeho autor A.G. si z problematiky AGW udělal velmi výnosný bysnys a pozoruhodné je i to, že si pořídil nádherný dům(velmi skromně řečeno) při pobřeží moře. Tedy 9 prokazatelných nepravd bývalého politika na jedné straně a názory několika významných vědců, jejichž jména jsou v klimatologii velmi dobře známa, kteří říkají pro mnohé opravdu nepříjemné pravdy. Kdosi přede mnou zde napsal, že některý z kritiků tohoto filmu jej asi ani neviděl. Myslím, že měl pravdu. Úžasná je také zdrcující kritika V. Klause a jeho názorů na tuto problematiku od jednoho z oslovených nejrelevantnějších(strašné slovo) odborníků a následné přiznání, že vlastně jeho knihu vůbec nečetl. Skutečnost je taková, že příznivci AGW(tzv. alarmisté) mají jediného viníka změn globální teploty a tím je nešťastný CO2. Je třeba však zdůraznit, že se stále jedná jen a jen o nepotvrzenou hypotézu!!! Neexistuje jediný důkaz, který by tuto teorii podporoval. Za současné "důkazy" vlivu CO2 na klima jsou považovány pouze výsledky klimatických modelů. Opravdu seriózní vědec vám však řekne, že model, byť sebesložitější nemůže být považován za důkaz. O tom že se tyto modely mýlí a že jsou značně nedokonalé, svědčí i ta skutečnost, že žádný z nich nepředpovídal zastavení oteplování od r. 2002, že žádný z nich nepředpověděl dlouhé a značně chladné zimy v Evropě v letech 2009-2010 a 2010-2011. Bylo to přesně naopak. Bylo nám servírováno, že už brzy sníh v zimě neuvidíme, že teplota bude už jenom narůstat apod. Pokud toto modely nepředpověděly, je nutné na ně přestat brát zřetel. Pravděpodobně se budou mýlit znovu a znovu. Nakonec skutečný důkaz, že klimatologové vědí o klimatu stále zoufale málo vyplývá přímo ze zprávy IPCC: "Zpráva panelu IPCC odpovídá i na řadu otázek, za kterými ještě nedávno zůstával jen otazník. Teploty spodní atmosféry měřené ze satelitů se shodují s údaji z pozemních stanic. Otázkou stále zůstává, jakou roli sehrávají mraky, ledovce a ledové příkrovy, oceány, odlesňování a jiné změny na povrchu Země. Jistou odpověď neznáme ani na spojitost mezi klimatem a biochemickými pochody."http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1242%29.Pro Pokud v tomto nemají jasno, nevědí o klimatu skoro nic.
Díky ti, Evo, že jsi nám to tak hezky vyvětlila, teď se už ničeho bát nemusíme, díky taky MacDonaldu za to, že zabíjí ty zpropadené krávy, smrt Indii!
Eva Holovská (15.1.2011 14:47)
Doporučuji shlédnout dokument http://www.mustwatch.cz/film/global-warming-or-global-governance/
Eva Holovská (15.1.2011 14:44)
Mám pocit, že lidé směšují 2 důležité pohledy na tuto problematiku. Globální oteplování způsobuje člověk x Globální oteplování ano, ale nezpůsobuje ho člověk. Největším problémem je, že pan Gore i pan Klaus do toho tahají emoce. Když bychom shromáždili náhodně 100 vědců, kteří této problematice rozumí, bude to 50 na 50. Oni si totiž sami vědci nejsou jistí, čím je to způsobené. Například jedna desetiletá studie na Jihočeské univerzitě v ČB přišla s tím, že za rok 1 kráva vyprodukuje tolik oxidu uhličitého jako 10 aut za tentýž čas. Není to tak dávno, co tu byla histerie kolem blížící se doby ledové, dnes se tomu všichni smějí, nedopadne to s globálním oteplováním stejně?
Miroslav Legner (24.7.2010 20:56)
reakce k podnetum pana Vanka: 1) role ekonoma: ano, vpodstate s Vami souhlasim, ulohu ekonoma vidim prave v reseni praktickych veci tykajicich se nasmerovani k novemu, udrzitelnemu ekon. rustu s aplikaci poznatku vyzkumu a vedy do novych odvetvi a prave zde je uloha pro ekonomy "nastavit" trh, aby takto fungoval (hodne laicky receno). Naopak jsem vyrazne proti tomu, aby ekonome vnaseli sve neodborne nazory, domnenky, spekulace a hypotezy do problematiky globalnich zmen klimatu plnych geofyzikalnich jevu a zakonnitosti, kterym rozumi jako koza petrzeli a celou problematiku tim zlehcuji a diskredituji. A k tomu prikladu s ropou: sice hezke, ovsem poukazal jste jen na tu pozitivni stranku jedne mince. Ta druha, jiz o dost nelichotivejsi je, že je jiz nejakych par let v moznosti vedy a techniky uzivat jako primarni palivo vetsiny dopravnich prostredku alternativni pohony, ale zde bohuzel uraduje take trh, resp. jeho "negativni externalita" v podobe ropnych gigantu a jejich ekonomickych zajmu, kteri delaji vse proto, aby se na ropu jezdilo co mozna nejdele. 2) Tvrzeni pana Bouldinga - bylo mysleno a vztazeno prave napr. v kontextu lobbingu ropnych spolecnosti ci soucasnemu charakteru svetove ekonomiky zalozene na nadprodukci spotrebnich veci a zbytecnosti, ktere skupuje ta bohatsi cast sveta (ukazkovym prikladem je USA) a drzi ekonomiku v chodu, ale jen za cenu drasani ve vetsine pripadu neobnovitelnych prirodnich zdroju (na druhou stranu se tady postupne zacne rysovat vyjimecna prilezitost pro ekonomy a vedce, postavit růst na zcela jine bazi, tak jsem zvedav, jestli v teto oblasti budou stejne "akcni" jako v problematice GZK). Vami uvedenou primou vazbu ekon. rust- mnozsvi sklenik. plynu v atmosfere bych rozhodne takto nestastne neformuloval, i kdyz dnesni hospodarstvi je jednoznacne postaveno na rope a spalovani fosilnich paliv, ktere sklenik. plyny produkuji, presto bych to jako primou korelaci nepojmenoval. 3) Jako oblibeny jsem uvedl pouze uvedeny citat, nikoliv primo pana Bouldinga osobne, s ostatnimi nazory nejsem seznamen a nemam potrebu se k nim vyjadrovat
Pro pana Miroslava Legnera: Váš oblíbený Boulding také tvrdil, že: "Právo mít děti by mělo být komoditou kupovanou a prodávanou jednotlivci na trhu, ale absolutně limitovanou státem." (Kenneth Boulding, profesor ekonomie) - chcete snad tvrdit, že toto považujete za pravdu? Mimochodem Pan Boulding byl ekonom, ale na sklonku svého života environmentalista...
Pro pana Miroslava Legnera: Váš oblíbený Boulding také tvrdil, že: "Právo mít děti by mělo být komoditou kupovanou a prodávanou jednotlivci na trhu, ale absolutně limitovanou státem." (Kenneth Boulding, profesor ekonomie) - chcete snad tvrdit, že toto považujete za pravdu? Mimochodem Pan Boulding byl ekonom, ale na sklonku svého života environmentalista...
Pro pana TS: pan Honza L. to pouze nešikovně formuloval. Nejedná se o "tým odborníků", ale jedná se o zájmovou skupinu odborníků a to je zásadní rozdíl, neboť zájmová skupina má naprosto odlišné preference. Hlavní problém pak spočívá právě ve zpolitizovanosti a zlobovanosti celého problému, jak nastínil pan Miroslav Legner. Dovolím si však s panem Legnerem nesouhlasit v některých záležitostech: 1) "Názor ekonoma na problematiku globálních změn klimatu nikdy nebude relevantní, objektivní a fundovaný, od toho tu máme přírodovědce, tak práci nechme na nich" - toto přece není tak úplná pravda. Názor ekonoma je důležitý i v těchto záležitostech. Teoretická proveditelnost je krásná věc, ale ta praktická je vždy odvozena od ekonomické, zde je názor ekonoma esenciální. Dále se stačí podívat kousek do historie. Už 100 let se opakovaně v různých časových úsecích tvrdí, že ropa dojde za 50 let. Co s tím dělá trh? Cena vzrůstá, spotřeba klesá... Ano dnes již nejezdí většina aut se spotřebou 30l na 100km, ale vyrábí se stále efektivnější motory, tak je tomu i v energetice, protože omezenost zdrojů zde jednoduše je a bude. 2) Vaše "oblíbené tvrzení pana Bouldinga:"Pokud někdo zastává názor, že na prokazatelně omezené planetě lze provozovat neomezený ekonomický růst, je to dozajista šílenec, nebo ekonom" " - ekonomický růst přeci není spojen s růstem skleníkových plynů v atmosféře, toto podle mě může tvrdit pouze šílenec... 150 let v historii Země, je hrozivě malá doba(zohledňuji průmyslovou revoluci a nárůst CO2) a i v této době se tahouni ekonomiky mění, vezměme si například cestovní ruch, poměrně nová disciplína, která tvoří 13% tvorby světového HDP a je největším tahounem ekonomik(co se rozdělení na průmysl týče), co bude za 50 či za 100 let si přece nemůžeme troufnout tvrdit. A třeba budeme mít i ten čistým zdroj energie, po kterém tak všichni toužíme, ovšem pokud se budou zavádět restrikce a omezování svobod, tak tento pokrok bude velmi výrazně omezen. Na environmentalisty je třeba si dávat velký pozor. Převzali mocenskou politiky strachu a ta je v historii lidstva tou nejmocnější, neboť ve strachu jsme schopni čehokoli. Environmentalista je komunista v zeleném kabátě. Když si uvědomíme, že komunistické režimy jsou odpovědné za smrt 148 milionů lidí(ve 20. století - Rudolph J. Rammel University of Hawaii - www.hawaii.edu/powerkills), což je 4x více, než ve válečných konfliktech, je environmentalismus(komunismus v novém kabátě) velmi nebezpečný a to je snad to nejzásadnější na co tzv. "skeptici" poukazují. Hodně úspěchu a pro ty co to ještě neudělali, nebojte se otevřít oči, globální oteplování je pouze rukojmím a to je špatně...
ano, nějaké týmy odborníků, to je odporné, o věcech by měli rozhodovat laici s narcistními sklony...
Prezidenta Klause velice respektuji. Jeho knihu o GO jsem četl a sdílím jeho názor. Přiznávám, že nejsem odborník na klima. Ale určitě se mi nelíbí aby nějaký tým odborníků vlastnil nějakou svatou pravdu pomocí níž může nařizovat lidem jakými žárovkami mohou svítit, kolik mají extra navíc platit na daních na subvence solárních panelů a zateplování a podobně. Považuji celou tu oteplovací doktrínu za zástěrku sloužící k zavedení uhlíkové daně a dalších forem danění a křivení trhu. A to je pro mne jako člověka co miluje svobodu nepřijatelné.
Miroslav Legner (9.5.2010 09:54)
Právě proto, ze je pan Klaus tak vzdělaný člověk,byl bych na jeho místě s těmito argumenty daleko obezřetnější a raději bych zůstal u disciplíny, které rozumí nejvíce,a to je ekonomie. Názor ekonoma na problematiku globálních změn klimatu nikdy nebude relevantní, objektivní a fundovaný, od toho tu máme přírodovědce, tak práci nechme na nich. Celý problém je v tom, že celá tato problematika je v dnešní ekonomicky zaměřené době nesmírně zpolitizovaná a zlobovaná, což obyčejnému člověku bez postranních úmyslů značně stěžuje orientaci ve vytvoření "objektivního" názoru. Spíše se přikloní k tomu,co je mu obecně bližší, a to jsou již zmíněné 2 protipoly: ekonomie/environmentalismus. Na závěr si ještě dovolím dodatek k příspěvku např. Pavla H., který je právě typem člověka pohlížejícího na svět pouze očima ekonoma. kdyby věděl něco např. o termoregulačních zákonech, koloběhu uhlíku na zemi a jiných, přírodně-fyzikálních zákonitostech,nemohl by napsat takové desinformace. Jen třeba k tomu koloběhu uhlíku v přírodě. Stačí si třeba uvědomit, že po stovky milionů let byl uhlík transportován z atmosféry (kde ho v raných fázích existence Země bylo daleko větší množství než dnes-a tomu odpovídala i teplota) vlivem intenzivní fotosyntézi do živých organismů, ze kterých se posléze stala dnešní anorganická hmota-paliva. A chcete mi říct, že to,co se stihlo nashromáždit během stovek milionů let my vrátíme zpět do atmosféry během 2 století je zanedbatelné a vpořádku??? Ne,tak to si opravdu nemyslím. Co ovšem také není vpořádku, je zpolitizování celé problematiky,na kterou se nabaluje celá řada paratizujících společností usilující o prosazení svých hegemonistických, ekonomických a politických zájmů, ale tak zkrátka funguje dnešní svět,co jsme si vytvořili, to máme.
Celosvětové snahy přesvědčit lidi, že hypotéza o globálním oteplování způsobené člověkem je pravdivá, má široké politické, ekonomické a mocenské souvislosti. Pokud této hypotéze lidi uvěří, tak to bude mít dalekosáhlé následky pro všechny lidi na Zemi. My v České Republice to už poznáme citelně příští rok, až budeme doplácet miliardy na dotování sluneční energie. To s tím také souvisí. Dále můžeme pokračovat s poplatky za emise CO2, s doplácením na naftu vyráběnou z řepky, za to že si zatopíme doma v kamínkách, atd. Kdo asi získá peníze, které každý občan platí na dotování všech těchto věcí? Nebude to náhodou ten, kdo financuje nákladné kampaně v médiích na propagování myšlenky globálního oteplování způsobené člověkem, ten kdo financuje granty těm vědcům, kteří mají vytvořit vědecké práce podporující tuto hypotézu? Je snad jasné, že výsledkem takové vědecké práce může být jedině potvrzení hypotézy o globálním oteplování způsobené člověkem. Kdyby to tak nebylo, tak nemají tito vědci práci. Co se týče samotných "vědeckých" důkazů o globálním oteplování způsobené člověkem a katastrofických předpovědích do budoucna. Na zemské klima má vliv velké množství faktorů, které se neustále nepředvídatelně mění (např. sluneční intenzita, intenzita kosmického záření, množství mraků, atd.) Vliv CO2 produkovaného člověkem je vzhledem k těmto vlivům zanedbatelné. Jak tedy můžou vědci ze 100% jistotou říci, že dochází ke globálnímu oteplování způsobené člověkem? Pravděpodobnost, že by to tak bylo, je zanedbatelná. Jak mohou vědci předpovídat klima na 50 let, když neumí předpovědět počasí ani na měsíc? Jsme skutečně ochotni zaplatit na základě hypotézy? Je potřeba si uvědomit, že se to bezprostředně týká každého z nás, a když budeme věřit většinovému názoru politiků, tak se nám to nemusí vyplatit. Říká se důvěřuj, ale prověřuj. Z odpovědí výše uvedených vědců mi spíše připadá, že byli vybráni účelově vědci s opačnými názory, než má pan prezident Klaus, tedy s názory, které podporují hypotézu o globálním oteplování způsobené člověkem. Těžko se dá očekávat od bývalého člena ICPP, že bude tuto hypotézu popírat. Pan prezident Klaus je nyní jediný z politiků, který se dokázal postavit proti "názoru" všech současných politiků, kterým se VYPLATÍ zastávat většinový názor. Chtěl bych Vás ještě upozornit např. na webovou stránku www.mustwatch.cz, kde je film "Global warming or global governance?" (překlad: "Globální oteplotávní nebo globální vláda?") a další filmy s tím související. Zajímavý je také článek na: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani
RNDr. Jan Pretel, CSc.
Citace "Ve filmu (B, pozn.) totiž o ekonomické ani společenské problémy vůbec nejde, dokonce v něm nejsou ani v souvislostech zmiňovány."
Tímto textem mě pan Pretel přesvědčuje o tom, že film B neviděl. Jak jinak si vysvětlit to, že ve filmu je jasně naznačeno, jaký vliv má přehnaný "humbuk" okolo globálního oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů na společnost a jaké má ekonomické dopady. Za všechny možné příklady můžu uvést Africký problém, který je ve filmu zmíněn. Tuto souvislost nepochytil? Nevěřím tomu, že si pan Pretel myslí o Africe a jejích obyvatelích, že nejsou schopni dokázat to stejné co lidé jinde na světě a to je hospodářského a společenského růstu. Mezi omezováním průmyslového rozvoje z důvodněný snížením emise skleníkových plynů a ekonomickými dopady na společnost je souvislost nepopiratelná!
Nemohu si pomoci, ale z odpovedi "tech nejrelevantnejsich" mam spise pocit, ze se vsichni jednoznacne vyjadrili pro film "A" a film "B" totalne odsoudili. Me osobne pripadal duverihodnejsi film "B" a odpovedi "tech nejrelevantnejsich" spise dle me potvrzuji to, co je ve filmu "B" uvedeno - "kdo nehraje s nami hraje proti nam" a jelikoz se kolem tohoto toci obrovske finance a tudiz i dotace, granty na vyzkum, nikdo si netroufne pojem "globalni oteplovani" zpochybnit.
K panu Klausovi bych snad rekl jen to, ze je to jeden z mala vzdelanych lidi a racionalne uvazujicich politiku a vim, ze pan Klaus vi co dela a to i v otazkach Lisabonske smlouvy.
Miroslav Legner (17.10.2009 22:23)
Naprosto exluzivní článek s řadou výstižných faktů a argumentů poukazujících mj. na omezenost myšlení řady z nás, včetně pana prezidenta. Upřímně musím říct, že od hlavy státu bych očekával větší uvědomělost nebo bych alespoň s takovými názory nevystupoval na veřejnosti a hlavně ne na mezinárodní úrovni. K tomu se snad už jen hodí dodat mé oblíbené tvrzení pana Bouldinga:"Pokud někdo zastává názor, že na prokazatelně omezené planetě lze provozovat neomezený ekonomický růst, je to dozajista šílenec, nebo ekonom"
club of rome (26.8.2009 14:03)
jedina vec co je schopna sjednotit lidstvo je externi ohrozeni znecistenim a globalnim oteplovanim - 70 leta 20 stoleti
Myslím, že není ve schopnostech nás obyčejných lidí (nevědců) rozhodnout, zda je globální oteplování krutá realita nebo spíš vymyšlené nové náboženství. Kdo se podívá jen na film A, může nabýt dojmu, že oteplování je vážný problém se kterým se musí něco dělat. Kdo se podívá na film B, může si myslet, že je vše jen nafouknutá bublina. Argumenty každé strany vypadají zajímavě a jak se říká, můžou mít "něco do sebe", ale vzhledem ke komplexnosti tohoto problému, kdy se dokonce ani všichni vědci na závěru zcela neshodnou, není v možnostech přinejmenším nás "obyčejných" lidí objektivně rozhodnout. Komu jsou prostě bližší argumenty jedné strany, bude věřit tomu a naopak. Co si z toho ale tedy nakonec má člověk vzít? V každém případě ať už je to tak či onak, že je třeba s touto situací (docházející zásoby surovin, přelidněná a z rovnováhy naprosto ale NAPROSTO vychýlená Země) něco dělat a pojem globální oteplování (ať už skutečný nebo smyšlený) nás aspoň nutí nad naší cestou se zamyslet. Zkuste si někde najít tabulky, kolik lidí bylo před deseti, sty, tisíci nebo miliony lety. Jak vypadá nárůst spotřeby ropy, energie atd. Vážně. Jenom tak z hecu si to najděte. Budete překvapeni víc, než si myslíte. Miliony let se Země poklidně a systematicky vyvíjela bez zásahů člověka, aby ji teď člvoěk během doslova pár desetiletí obrátil úplně naruby. Já vím, pokrok člověk nezastaví, ale tohle mi připomíná přímo řetězovou reakci, která prostě nemůže dopadnout dobře, pokud se nad sebou nezamyslíme. A tahle pomyslná past jednou sklapne. Možná za 30 let, možná za 50 let, ale zanedlouho určitě...
Andrea Blahova (12.10.2008 19:25)
To koukáte pane presidente Václave Klausy,že od roku 2005 začalo globální oteplování.Vesmírná kráska ke mě mluvila ve Francii dvě minuty po půlnoci a řekla:Takovým způsobem vítá vesmírná obří královna z jiné planety.Je neviditelná a pouze chudí a ůžasní lidé ji mohou slyšet.Já jsem pomohla starému pánu vyléčit záda v Londýně.Za měsíc byl fit a začal skákat po mladých dívkách.Vymyslela jsem lepší způsob jak vyléčit bolest v zádech.100 tisíc lidí má schizofrenii.Vesmírná kráska Desentí mě navštívila v mém snu.Mimozemštani nemají rády válku.Desenti@mars
Něco vyjelo na Yahoo,ale mimozemštani to určitě nejsou.
Možná je na Marsu raketa,kdo ví.
Přeji si 5 stupnů nad nulou v zimě.Uvidíme,jestli mi obří královna splní přání.
dočet sem se tu že ten film Nepříjemná Pravda je až příliš přehnaný....Podle mně je to na opak chybí tam třeba co se bude dít s těma lidma kde budou trpět hlady že budou utíkat do zemí třeba jako je ta naše.....a jen tam jen zmíněno vysvětlení kdo za to může za globální oteplování......odpověd je přelidnění.
Opravuji přepsání: Kniha "postmoderního" (v původním a nezbanalizovaném smyslu slova) sociologa a myslitele Zygmunta Baumana (vyšla před několika lety u nás v Argu) se jmenuje Svoboda.
S chutí jsem si přečetl rozhovory s odborníky na téma globální oteplování (či lépe změna klimatu), značící také sympatické rozšíření záběru časopisu. Aniž bych si chtěl hrát na ekologa či klimatologa, přece jen bych několik bodů vytkl před odbornou debatu.
Každý člověk alespoň přiměřeně inteligentní pochopil, že Země není nekonečně velká a byť její absorpční schopnosti mohou být značné (Lovelock), nemohou být v žádném případě neomezené. Taktéž je evidentní, že lidstva stále přibývá, využívá stále více neobnovitelných zdrojů (ropy je víc než se předpokládalo, ale jednou dojde), s obnovitelnými nerozumně hospodaří (přemrštěný rybolov), ničí nenapravitelně biotopy živočichů i rostlin (např. tropické džungle, vyrábějící navíc kyslík), vypouští více zplodin (jsem zvědavý, kdo v případě potřeby omezí provoz letadel) a produkuje více (nezpracovatelných) odpadků. Další vývoj tímto směrem nemůže skončit jinak než karambolem, přít se můžeme pouze o to, kdy se tak stane. Proto byla celosvětově vědci (nikoli úplně všemi, ale to je logické) přijata idea trvale udržitelného růstu – byť někteří odborníci a filosofové říkají, že jde o contradictio in adiecto a ve skutečnosti jen jiné tempo růstu Růstu a odložení katastrofy. Navíc většina politiků sice ideu slovně přijala, ale požadováním výjimek v zájmu "ekonomického rozvoje" své země ji dokonale vyprázdnila (viz Kjótský protokol a problémy s ním spjaté). I v případě, že by se některé předpovědi ukázaly příliš pesimistické (jako např. některé prognózy Římského klubu), v rizikových záležitostech, jakou nesporně je další "civilizační rozvoj", musí existovat princip předběžné opatrnosti. Udělejme radši něco dříve než později – je to navíc mnohem levnější. V situaci, kdy vědecká doporučení budou beztak politiky a ekonomy zlehčována a přijímána až pod tlakem, není správné poctivě míněná varování brát na lehkou váhu a označovat je za dirigistické či panikářské.
Oba zmiňované filmy jsem neviděl, četl jsem pouze Gorovu knihu. Některé příliš "americké" rysy mi na ní nesedí, nicméně se mi stejně jako předchozí (Země na misce vah) jeví – až na výjimky – seriózní prací. Nobelova cena, kterou Gore nyní dostal, je jistě účelové "politikum", nicméně může být vnímána jako správný signál. Knihu Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta jsem si nechal ujít. Kromě vlezlé, barnumské reklamy mne odradily nejen zkušenosti s minulým autorovým psaním, ale i obecně nedůvěra k žánru prezidentských sebeobhajob. (Paměti Edvarda Beneše jsem nedočetl, Masarykovu Světovou revoluci s přemáháním, místy nesnesitelně na mne působí dokonce i Havlovy "prezidentské" knihy.) Základní nepoctivý trik nalézám u Klause už v podnadpisu: Co je ohroženo: klima nebo svoboda? Pisatel nikoli ponejprv zaměňuje vzletné slovo svoboda s egoismem, s široce chápanou svobodou podnikání a spotřeby (svobody chápané jako spotřebitelský trh, viz kniha Zygmunta Baumana Spotřeba). Pokud nemá naše "svoboda" neslavně skončit, musí (na úrovni jedince i společnosti) být doplněna sebeomezením. O této zásadě psali myslitelé různých orientací (dalajláma, Erazim Kohák, Alexandr Solženicyn – před svým současným příklonem k extenzivně rozvíjenému putinovskému Rusku) a dávali potřebná konkrétní – bohužel většinou lidí neakceptovaná – doporučení. Anebo lze připustit sobectví, ale nikoli v horizontu jedné lidské generace, nýbrž člověka jako druhu: v tomto smyslu říká James Lovelock, že "skutečným dobrodiním je osvícené sobectví".
Výborný článek, ale chtěl bych podotknout panu Nátrovi že by měl akceptovat představu, že se jedná o celosvětovou organizovanou manipulaci, která vědeckou komunitu zformovala k záměrnému šíření nepravd. To už se mnohokrát v informačním věku stalo. Např opec, ropné bohatství... Mrzí mě že se o tomto tématu mlčí, dál se jezdí na benzin i když už se dávno nemusí...
DALŠÍ Z RUBRIKY glosa
KVIFF: Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli se to natočit
Cannes: Západ, Východ i Asie by potřebovaly vyšetřit
Cannes: Trojúhelník ambicí bývalého vítěze
Cannes: Ženy spoutané korzety a šílenstvím
Rizika pod povrchem / Rok 2017 v české filmové distribuci 2
FAMU jako zážitková agentura. A co dál? I. část
FAMU jako zážitková agentura. A co dál? II. část
Zamést si před vlastním prahem
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Zamést si před vlastním prahem
Panství Downton / Jak si užít nostalgii a neurazit liberální cítění /
Top of the Lake / Režisérská pečeť v seriálu
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (121) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (19) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (134) / kritika (1126) / mimo kino (194) / novinka (829) / pojem (36) / portrét (54) / profil (101) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (90) / téma (1042) / televize (140) / událost týdne (294) / videohra (85) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #53, srpen 2007
Z obsahu tištěného čísla:
Angel (Veronika Klusáková, kritika)
Vybíraví, nebo podvánění / Mladí lide coby konzumenti reklamy/umění (Mica a Orson Nava, téma)
"Tak pro rozum sis přišel, něco bych pro tebe měl" / Jak DVD trailery oslovují filmové fanoušky (Pavel Skopal, téma)
Kancl / Estetika trapnosti na britský způsob (Štefan Titka, televize)
Import/Export (Kamil Fila, kritika)
88 minut (Adam Franc, kritika)