Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial č.49

editorial / Zdeněk Holý

Editorial č.49

Byly to příjemné Vánoce strávené nicneděláním u TV obrazovky, kdy jsem si z DVD pouštěl TV seriál z produkce kabelové TV HBO Řím. Dříve seriály vyžadovaly pravidelného a věrného diváka, který je ochotný po určitou dobu (většinou sedm dní) vydělovat ze své mentální kapacity kousek energie, aby udržel svůj zájem o seriál. Takovým jsem zpravidla nebyl, a tak jsem se vlastně stal divákem TV seriálů až v momentě, kdy si je můžu pustit najednou. Ale ať už se jedná o Řím nebo třeba o Ztracené, nejde jen o celkovou dostupnost, co nově láká k jejich sledování. Je to i proměna seriálů, které se stávají čím dál uvědomělejšími, komunikují s diváky na nové, řekněme vyšší bázi, kdy přímo oslovují divákovy konvence a očekávání. Zatímco tvůrci Ztracených hrají se svými diváky hru na napětí (jak dlouho se dá protahovat, stupňovat či proměňovat), Řím spolupracuje s novým diváckým vztahem ke starým civilizacím, které podobně jako současné cizorodé kultury mají právo na vlastní hodnoty. Římu však nejde o historickou rekonstrukci, autentických dobových odkazů využívají tvůrci např. k tomu, aby si čas od času pohráli s diváckým smyslem pro korektnost.

Dramatické TV formy dlouhou dobu stály mimo zájem umělecké kritiky a esteticky zaměřených teoretických spekulací. Ani Cinepur se jim vyjma jednoho specializovaného čísla příliš nevěnoval. Jsme rádi, že po vlaštovce v podobě článku o herectví v seriálu 24 hodinminulém čísle se v tomto čísle současné, především americké seriálové tvorbě věnuje rozsáhlý článek Jisté tendence současného televizního seriálu. Doufejme, že ve snaze psát analyticky o televizi nezůstaneme sami. Bohužel deníky přinášejí informace především o českých seriálech, a to povětšinou v zcela nepokrytém propagačním duchu. Časopisy jako Týden či Respekt, jejichž kulturní rubriky ovládá generace lidí vyrostlá na normalizačním undergroundu, zase mají sklon paušálně odsuzovat TV jako produkt masové kultury. O rozšířené nevraživosti vůči televizi asi nejlépe vypovídá nepochopitelně vyhrocený název rubriky v Týdnu "Proč nezrušit televizi". Bylo by škoda, kdyby estetické hodnoty současné dramatické TV produkce byly podobně jako u mnoha kinematografických proudů reflektovány a objevovány až po desetiletích, a to v akademickém prostředí, aniž by se tak jejich reflexe dostala k těm, kteří by ji měli mít k dispozici, tj. k současným televizním divákům.

Takže vedle přání mnoha příjemných televizních zážitků je na místě popřát do nového roku i hojnost pěkných článků o televizi.

Přečteno 6942x

Článek vyšel v časopise Cinepur #49, prosinec 2006.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.1 /8

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #143

#143

říjen 2022



DALŠÍ Z RUBRIKY editorial

Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142

Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla

Film jako písek na pláži / Editorial 139

Editorial 138

Editorial 137

Editorial 136

Dobře, že o současném Česku točí alespoň Rumuni

Editorial 133: David Fincher


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Zamést si před vlastním prahem

Panství Downton / Jak si užít nostalgii a neurazit liberální cítění /

Top of the Lake / Režisérská pečeť v seriálu

Osmdesát dopisů / Estetická krása plahočení

Ostrava Kamera Oko


RUBRIKY

anketa (31) / český film (118) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (118) / fenomén (83) / festival (116) / flashback (16) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (15) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1109) / mimo kino (191) / novinka (824) / pojem (36) / portrét (51) / profil (100) / reflexe (27) / report (149) / rozhovor (184) / scénář (4) / soundtrack (87) / téma (1025) / televize (134) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (173)

Cinepur #49 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #49, prosinec 2006

Z obsahu tištěného čísla:

Galina Kopaněva / "zasvěcovat do filmového umění, které mizí z povědomí" (Kamila Procházková, rozhovor)

Anketa (Redakce, téma)

Potomci lidí / All world went to shit (Ondřej Hauser, kritika)

Na hranicích mediální výchovy / Rozhovor s Jaromírem Volkem (Patrik Vacek, téma)

Podzimní přebírání úrody (Oto Horák, glosa)

Dveře dokořán (Zdeněk Holý, kritika)

+ více...